PROKLETÍ [HG & SS]

Nepříjemný úkol

,,Jednoduše zjistíte, jak se profesorký sbor má, jak probíhá výuka a jaké mají výsledky." vysvětloval Ministr Kouzel své zástupkyni. ,, Vždyť tuto zprávu Vám může podat ředitelka školy, je zcela zbytečné, abych tam kvůli tomu dělala rozruch pane." oponovala mu Hermiona Grangerová a opravdu doufala, že ho přesvědčí.

V její kanceláři na ni čekalo spousta papírování, měla toho ještě hodně k zařízení a nemohla si dovolit jen tak na celý den zmizet, ačkoli to bylo přání jejího nadřízeného.

„Žádný rozruch. Pošlu ředitelce Mcgonagalové sovu s informací, že zítra dorazíte. Na stole máte seznam toho, co po Vás vyžaduji zjistit. Nashledanou slečno Grangerová." uzavřel debatu postarší muž a otevřel dveře své kanceláře, před kterou celou tu dobu stáli.

Hermiona si povzdechla a vydala se do své kanceláře. Věděla, že dnes v ní stráví o několik hodin více, aby všechno zvládla.

S nešťastým výrazem ve tváři se usadila do své měkké polstrované židle a napsala vzkaz Ginny, že se omlouvá, ale dnešní večeři pravděpodobně nestihne.

Když se chtěla pustit do kupy papírů, která jí ležela na stole, její pohled upoutal seznam týkající se její zítřejší mise. Prolítla ho očima a zastavila se u poslední odrážky. Stálo tam „Zjistěte, zda-li Severus Snape stále podporuje myšlenky vy-víte-koho."

Hermiona byla klidné povahy, ale nyní ji naplnil vztek. „To snad nemyslí vážně!“ sykla nepříjemně a sevřela pěst.

Profesor Severus Snape byl zbaven všech obvinění. Sama se o to postarala. Neměla ho příliš v lásce, několik let ji ponižoval a urážel, nicméně musela mu uznat jeho zásluhy ve válce, bez něj by němeli šanci vyhrát a ona to moc dobře věděla. Velmi si ho vážila, i když stále s ním měla spojené ne zcela příjemné pocity.

Hermiona vstala a šla si napustit sklenici vody, aby se trochu uklidnila a mohla se konečně pustit do práce.