XVI

224 28 3
                                    

Probral jsem se s jemnou bolesti u hlavy. Jen jsem se podrbal na místě, kde mě to bolelo nejvíce, a chtěl se zvednout, ale slyšel jsem podivný zvuk. Otočil jsem se a moje ruka byla spoutaná s trubkou.

,, Prišiel si za Vitou?" Ozval se stejný hlas jako mám já.

,,Kde to som? "Chrastil jsem pořád rukou o trubku.

,, Si v pivnici. Bude to riskantné ťa tu nechať, ale skúšať sa má všetko. " Přišel ke mě a odpoutal mě ,ale nemohl jsem se i tak hýbat kvůli jeho pevnému stisku. Obmotal celé mé tělo lanem a pevně ho utáhl. ,, Tie putá vydávajú veľa hlasný zvuk a ja by som sa tým pádom prezradil. " Usmál se na mě a odešel. 

,, Hej počkaj! Kde je Vitaa?! " Křičel jsem ale marně, jen za sebou zamknul kovové dveře a já jen slyšel jak jde po schodech nahoru.

Po hodině jsem začal mít hlad, lano mě škrtilo a bolelo. Chtěl jsem ven a to hned . Ani nevím ,kde to jsem, nevím co se mnou hodlá dělat nebo hůř ,co chce dělat s Vitou..

---

,,Dobrý ,hledáte někoho?" Optala se postarší žena Honzy.

,,Ano ,hledám kluka menšího vzrůstu s blond vlasy a jasně modrýma očima." Popsal robota co nejpřesněji a staré dámě se hned chlapec vybavil. 

,,Ano ,milý chlapec. Ptal se na Vítka, takže musel jet do Brna."   Řekla i přesnou adresu a Honza  vyjel rychle do velkoměsta. V autě tam byl do tří hodin. Našel přesný dům a hned zvonil jako smyslů zbavený.

,,Čau Honzo." Pozdravil vřele Vitaa

,,Řeknu to jednoduše. Samuel se vyléčil a utekl k tobě. Není už zde?" Optal se a díval se různě po domě. Vitaa však o robota nechtěl znova přijít, tak se rozhodl lhát.

,,Samuel zde nikdy nebyl. Ani jsem ho tady nezahlédl." Snažil se hrát nenápadného a taky mu to vyšlo. Honza si povzdechl a utekl s pozdravem na rozloučenou, na náměstí do Brna.

His Other Self - Vitaa, Moon ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat