XVII

241 29 3
                                    

Hned co se zavřely dveře Vitův propalující pohled padl na mě. Sakra ,co když mu to Honza řekl? Ne to by se tvářil jinak.. Říkal jsem si v hlavě.

,,Proč si zase zdrhl Matyášovi? Mají o tebe velkou starost."  Řekl a posadil se vedle mě na gauč. 

,, Ja viem, ale chcel som byť s tebou." Propaloval mě pohledem skrz na skrz. Jen jsem se nevině usmál a přiblížil se k jeho rtům. Začal jsem je jemně opěvovávat a on se nechal.

 Hah to bych natřel Samuelovi kdyby mě viděl. Zasmál jsem se nad svou myšlenkou a prohledával jazykem místa v ústech druhého. Chytil mě za krk a pomalu  si začal na gauč lehat. 

Chtěl jsem Vitovu lásku zneužívat , zneužívat ty pocity a udělat si z něj hračku, s kterou si budu  hrát když budu mít své chvilky. Zatím jsem na něj šel zlehka  ,ale už smilování mít nebudu.

Chytil jsem jeho zápěstí a jeho ruce jsem mu dal nad hlavu. Neměl jsem chuť si s ním víc hrát na to mám večer ,proto jsem  mu svlékl pásek od kalhot, ale on si toho všiml, že na vše jdu tak rychle.

,,Proč tak rychle?" Pokrčil jsem rameny  a utišil jsem ho menší pusou na jeho rty.

---

Chlapec ve sklepě umíral hlady. Bylo tam hrobové ticho a i když křičel jak chtěl ho nikdo neslyšel. To si jen myslel ,protože ho Vitaa dost dobře slyšel, ale nevěnoval tomu velkou pozornost, lépe řečeno ho vždy Samuel vyvedl z omylu a říkal, že se mu to jen zdá. Tím si ale taky připomněl ,že má zajatce nakrmit ,aby mu neumřel a viděl smrt jeho milovaného. V hlavě si to představoval jak bude Samuel prosit o to aby ho pustil a plakat ,bohužel ho nechce ani nebude poslouchat.

His Other Self - Vitaa, Moon ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat