XX

218 27 2
                                    

Když jsem jedl, přemýšlel jsem jak uniknout. Měl jsem šanci když jsem odvazaný.

Robot se podíval za sebe a já vzal nůž a skočil po něm. Moje ruce ,které byly u jeho hlavy mě zastavili v pádu na něho.  Nechtěl jsem mu ublížit ,mám na to své pravidla, jen jsem ho chtěl zastrašit.

,,Čo to robíš?" Okřikl mě a jeho dlaně se ocitly na mém krku. Tlačil až mě škrtil jenže moje mysl, která prosila o to abych už zdrhl mě ovládla.

,,Zničil si niekoho, kto ti dal život. " Nadechoval jsem se zhluboka.

,,Já viem." Přetočil si mě pod sebe a snažil se mě odzbrojit. ,,Vieš ,ako sa vôbec používa nôž?" Pustil můj krk se sevření a já se konečně nadechl s plných plic.

Ignoroval jsem jeho otázku a nůž  odhodil daleko za sebe s tím, že za nožem půjde jako pes po hračce a taky, že  šel.

Chytil jsem ho za nohu a on spadl na břicho. Hlasitě zasyčel bolesti a přetočil se na záda. Viděl jsem otevřené dveře a měl jedinou možnost. Odejít ještě když je na zemi.

Když jsem byl u jeho hlavy vyhoupl se do stoje a přitlačil mě ke zdi. Nemohl jsem si povšimnout zbraně, kterou držel v ruce.

,,Ak odídeš a všetko povieš Vítkovi bude s nim a aj s tebou koniec. " Přiložil mi nůž  k vystouplé žile na krku. Jemně na nůž přitlačil a bolest se stala dvojnásobnou.

,,Dobre." Nadzvedl obočí jakoby mi nevěřil a chtěl přesvědčit. ,, Nič nikomu nepoviem a zostanem tu .. Len ... neubližuj Vitovi. " Kývl na souhlas a oddálil se od mé tváře.

,,Tak bež späť k trubke, priviažem ťa. " Poručil mi a já ho poslechl. Stoupl jsem si k trubce a když se jeho obličej nacházel nedaleko ode mě vrazil jsem mu pěstí do rtů. Rychle jsem vzal lano a snažil se ho co nejrychleji odmotat.

,,Ja som vedel ,že tí nemám veriť. "Odplivnul si zbytek krve v ústech a ret si otřel  o kus rukávu u mikiny. Rozeběhnul jsem se k němu a pohodil ho k trubce. Narazil o ni hlavou a náhle všechno utichlo.

Svázal jsem ho lanem a odešel z místa činu.

His Other Self - Vitaa, Moon ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat