End's Fall

1 0 0
                                    


Byl jsem na cestě k End's Fallu, abych to město vyčistil od sektářů. Cestou jsem vyraboval jeden sektářskej náklaďák. Byl v něm raketomet, který jsem si hodil na záda a šel dál. Už jsem byl blízko, a uviděl jsem cisternu a několik sektářů kolem ní. To byla skvělá příležitost využít můj nově získaný raketomet.  Vystřelil jsem a cisterna vyletěla do povětří. Stejně jako sektáři. Ostatní začali pobíhat v chaosu a krýt se, ale nevěděli ještě, kde jsem byl.  Kryl jsem se za jedním stromem a čekal, až se nějakej sektář přiblíží. Když jsem zabil jednoho lopatou, všiml si mě druhej, co byl o kousek dál. Svolal ostatní, kteří se k němu hned přidali. Pár jsem zastřelil z krytu, ostatním jsem hodil granát, který je vyřídil. Několik desítek jich bylo rozmístěných různě po městečku. Přivolali si na mě i leteckou podporu, škoda, že mi nezbyla žádná raketa. Na střeše jednoho domu jsem ale spatřil .50 cal, takže jsem vylezl k němu a letadlo sestřelil. Rovnou jsem zabil pár sektářů, co mi vlezli do rány. O několik se postaral Doomer a já dokončil všechny zbývající.

Pomohl jsem obyvatelům End's Fallu s odstraněním sektářské propagandy. Když jsem pálil vlajku se znakem sekty, přišel za mnou jeden civilista a oznámil mi, že mám jít do hospody Spread Angel. Otevřel jsem dveře hospody a slyšel někoho říkat: ,,Setře jim z očí všechny slzy. Nebude žádná další smrt, žádný žal, žádný pláč ani bolest..." Když jsem se přiblížil, poznal jsem, že to je místní farář. Pokračoval ve své řeči: ,,Nebo já nejlépe znám myšlení, kteráž myslím o vás. Myšlení o pokoji, a ne o trápení, abych učinil vašemu očekávání konec přežádostivý." Podíval se na mě, podal mi ruku a řekl: ,,Netvrdím, že já Boží úmysly znám, ale poznám, když někdo dělá dobrou věc. Začínáš si tu dělat dobrou pověst. A po dlouhé době jsi první dobrá věc, která tohle údolí potkala." Nějaká žena ho přerušila s žádostí o pomoc. Farář jí přispěchal na pomoc a vzal jednu ze tří krabic, co nesla. Já jí taky s jednou pomohl. Když mě viděla, řekla: ,,Sakra. To jsi ty. Promiň, nedošlo mi to... Po tom všem, co jsi tu už udělal, z tebe ještě bude stěhovák, co?" Farář jí řekl: ,,Měl jsem za to, že sekta tohle všechno zabavila." Ona odpověděla: ,,Co bych to byla za Darkgraveovou, kdybych tu neměla tajnou skrýš? Učila jsem se od toho nejlepšího..." Podívala se na fotku, zřejmě jejího otce a jí. Farář promluvil: ,,Tohle město... už si toho zažilo dost. Rozhodně ti dlužíme poděkování, ale..." Žena ho přerušila... znovu: ,,Vím, že hledáš svoje lidi. Ale situace je taková, že tu teď skoro každý potřebuje nějak pomoct. A sami s padrem to všechno nezvládneme..." Farář vytáhl whiskey z bedny a řekl: ,,Kdybys přiložil ruku k dílu, rozhodně bychom ti to nezapomněli... Co ty na to?" Podal mi sklenici whiskey. Já si ji ochotně vzal, jakožto souhlas a připili jsme si na svobodu. Farář se zasmál a pokračoval: ,,Mary se o tebe postará. A až budeš mít chvilku, stav se za mnou v kostele. Budu tam." Poplácal mě po rameni a odešel z hospody.

Chvíli jsem zůstal s Mary, ale pak jsem taky odešel z hospody. V rádiu jsem slyšel Jacka Wheata: ,,Hřích je všudypřítomný. Žene nás k nevýslovným hrůzám. Znám ty pocity, které tě ženou vpřed. Znám je velmi dobře. Ale mohu ti pomoct. Mohu ty hříchy smýt. Mohu očistit tvou duši. Bude to obtížné a bude to bolet, ale... bude to stát za to. Mí lidé si pro tebe přijdou. Přivedou tě ke mně. Nebojuj s tím. Čím víc se budeš bránit, tím drsněji budu muset tvou duši drhnout." Zase se klasicky ozval Clutch: ,,Zatraceně. Povedlo se ti udělat Jackovi pořádnou čáru přes rozpočet. Teď po tobě půjde ze všech sil. Měj se na pozoru. Clutch končí." Přišel jsem k farářovi do kostela pro další práci, když mě viděl, řekl: ,,nedokážu ani popsat, jak skvělé je být zpět v End's Fallu. Mám radost, že chceš pomáhat dál. Potřebujeme tě. Jak vidíš, Jack Wheat způsobuje utrpení spoustě lidí a upřímně řečeno to nejsem schopný snášet. Ti lidé mě potřebují. Mám je teď na starost. Ale to také znamená, že záležitosti odboje jsou teď pro mě ještě daleko složitější. Až budeš mít čas, vyraz na východ a zkontroluj lidi ve Logsonově vepříně. Několik dnů jsem o nich neslyšel, a to mi dělá starosti. nemůžeme si dovolit přijít o jediného z našich bojovníků." Vyšel jsem z kostela, nasedl na čtyřkolku a jel směrem k vepříně. Byl jsem už v polovině cesty, když mě napadli sektáři. Slyšel jsem jednoho řvát: ,,Začíná lovná sezóna policajtů! Nezabíjejte ho, použijte náboje s blažeností! Omračte ho!" Měli pick-upy s kulometama. Sjel jsem z cesty, abych je ztratil, ale byl tam rybník. Vyskočil jsem z čtyřkolky a plaval ke břehu. Když jsem se dostal na břeh, viděl jsem sektáře. Otočil jsem se a utíkal jsem do lesa. Slyšel jsem jednoho říkat: ,,Můžeš zkusit utéct" Trefili mě a za chvíli jsem cítil únavu. Padl jsem bezmocně k zemi a ztratil vědomí.

Když jsem se probral, ležel jsem vedle dalšího člověka. Bezvládně ležel oblbnut jejich drogama. Přišel sektář, ukázal na něj a zeptal se: ,,Toho?" Přišel druhej sektář k mé hlavě a řekl: ,,Ne. Toho." Ukázal na mě puškou a první sektář se zeptal znovu: ,,Je toho hoden?"  Druhý odpověděl: ,,Není na nás, abychom soudili. Odtáhni je k vodě. Dnes večer proběhne očista." První mě zatáhl za ruku. znovu jsem ztratil vědomí.

Probral jsem se ponořen do vody. Někdo mluvil: ,,Musíme spláchnout naši minulost. Musíme se vyznat z našich hříchů. Musíme činit pokání... Neb jen tehdy můžeme vstoupit do světla božího a projít bránou ráje." Když dořekl tu poslední větu, sektář mě vytáhl z vody. Bylo na čase, už jsem se začínal dusit. Ten, kdo mluvil, byl Jack Wheat. Se mnou tam byli další dva lidi a asi šest sektářů. Ty dva odvedli do auta. Mě přivedli před Jacka a ten prohlásil: ,,Tenhle ne. Není čistý." Vzal mě a ponořil mě znovu do vody. Dusil mě pěkně dlouho. Když mě vytáhl, prohlásil: ,,Ne, ještě ne." Chtěl mě znovu ponořit, ale někdo ho zastavil: ,,Chceš snad zesměšňovat očištění, Jacku?" Jack chtěl něco říct, ale ten někdo ho přerušil: ,,Ticho. Musíš je milovat, Jacku. Nedovol svému hříchu, aby to zhatil... Přiveď mi ho." Byl to Jacob Wheat. Jack mě přivedl k němu. Jacob mě položil ruce na ramena a řekl: ,,Navzdory všemu, co jsi provedl, máš stále šanci na vykoupení. Nejsi tu žádnou náhodou či souhrou okolností. Přivedla tě sem Milost Boží. Dostal jsi vzácný dar. Teď se ukáže, zda ho oceníš a přijmeš... či zahodíš." Přišel k Jackovi a řekl mu: ,,Tenhle dosáhne vykoupení. Jinak ti Rajská brána zůstane uzavřená, Jacku." Jack rychle prohodil: ,,Ano, Jacobe." Sklopil hlavu a zůstal tak, dokud Jacob neodešel. Pak se na mě otočil a řekl: ,,Ty se vyzpovídáš. Ze všech hříchů, které jsi spáchal, jakkoliv nepodstatných či malicherných... Vytáhnu je z tebe. Pak uvidíme, jestli budeš hoden vykoupení."

Země nadějeKde žijí příběhy. Začni objevovat