Země naděje

Prepperská skrýš

Probudil jsem se na ošetřovně. Vedle mého lehátka byl stůl se sklenicí vody. Vzal jsem si ji a napil se. Když jsem dopil, z dveří vyšla zřejmě ošetřovatelka. Řekla mi, že jsem byl v bezvědomí tři dny a že ta rána na noze se naštěstí rychle a dobře hojí, ale odejít bych ještě neměl. Zeptal jsem se jí, kde je moje vybavení a ona ukázala na skříň naproti mě. Vstával jsem, abych si vzal svoje věci, ale ona mě znovu posadila a řekla, že nesmím tu ránu přetěžovat. Odstrčil jsem ji a vydal se ke skříni. Když jsem si chtěl dát pušku na záda, píchla mi to ruky injekci a já téměř okamžitě usnul.

Když jsem se vzbudil, ošetřovatelka stála nade mnou. Oznámila mi, že jsem spal další dva dny a že rána je zahojená tak, abych ji mohl zatěžovat. Pomalu jsem vstal, přičemž mě podpírala. Rána pořád dost bolela, ale šlo to vydržet. Vzal jsem si své věci a vyrazil ven. Byl jsem v End's Fallu. Šel jsem se podívat na nástěnku, co se za tu dobu událo. Podle jedné zprávy se nějací sektáři usídlili v kravíně Cellet Cattle Co. Vzal jsem si čtyřkolku a jel tam.

Dorazil jsem ke kravínu a hned spatřil dva alarmy, takže bych měl být potichu. Vplížil jsem se do jednoho domu. Podíval jsem se z okna a kolem prošel těžkooděnec. Vyskočil jsem a lopatu mu zarazil přímo do krku, který neměl chráněný. Asi to slyšel sektář poblíž, protože jsem slyšel blížící se kroky. Schoval jsem se za roh a vyčkal na jeho příchod. Když zkoumal mrtvolu svého druha, praštil jsem ho lopatou do hlavy. Omráčený padl k zemi. Vlezl jsem oknem zpět do domu, protože jsem odsud slyšel hlasy. Opatrně jsem ho prohledával a v obývacím pokoji jsem narazil na dva sektáře. Jeden se díval z okna a druhý si četl nějaké zápisky. Vzal jsem si svoji pušku s tlumičem a rychle jsem oba střelil do hlavy. Vyšel jsem z domu a spatřil sektáře, jak kuchá krávu. Připlížil jsem se za něj a podřízl ho jeho vlastním nožem. Vešel jsem do kravína, kde byl další sektář, který si čistil pušku. Zneškodnil jsem ho lopatou. Po chvíli prohledávání jsem usoudil, že je kravín a jeho okolí čisté a poslal odboji souřadnice pro potenciální tábor.

V dálce jsem zahlédl sektářské silo, tak jsem se vydal ho zničit. U sila byli dva sektáři. Jeden mlátil civilisty a druhej se díval.  Toho, co se díval jsem praštil lopatou a než to stačil ten druhej zaregistrovat, hodil jsem mu ji přímo do zad. Civilista mi poděkoval a řekl mi, že kousek odsud je prepperská skrýš. Vytáhl jsem plastickou trhavinu a připevnil ji k silu. Popošel jsem asi o padesát metrů dál a trhavinu odpálil. Silo se zhroutilo a zbyly z něj jen trosky.

Na doporučení civilisty jsem vyrazil prozkoumat prepperskou skrýš. Řekl mi, že v ní je auto, který si pak můžu nechat. Dorazil jsem k místu a samozřejmě tam byli sektáři. Byli ale jenom tři. Dva seděli na zemi a třetí hlídkoval na střeše. Napřed jsem zneškodnil dva na zemi a pak jednou dobře mířenou střelou trefil toho na střeše. Porozhlídl jsem se po okolí, jestli tady nejsou další sektáři a když jsem žádný nenašel, podíval jsem se po té skrýši s autem.

Nebylo těžké ji najít, jelikož to byla obrovská garáž, těžké bylo se do ní dostat, protože byla celá zabarikádovaná. Dveře a okna zablokované dřevěnýma prknama a na střeše ostnatý drát. Ta garáž byla jako pevnost. Spatřil jsem, jak ze střechy vede lano na střechu nedalekého domku. Domek už tak zabarikádovaný nebyl, takže bylo lehké se dostat nahoru a sjet po laně na garáž. Seskočil jsem do ohrady vedle garáže a porozhlídl se po vchodu do ní. Pod vozíkem jsem spatřil poklop do podzemí. Vozík jsem odtáhl a poklop otevřel. Vevnitř nebylo nic zajímavého, až na pár patron a z poloviny snědenou pizzu. Všiml jsem si nenápadného žebříku. Vylezl jsem po něm nahoru a ocitl se v garáži. Přede mnou se tyčil obrovský a krásně zbarvený pick-up. Byl to jeden z těch moderních pick-upů. Prohledal jsem garáž, abych našel klíčky. Našel jsem další náboje, lékárničku, neprůstřelnou vestu, pár výbušnin, několik dalších věcí a nakonec i ty klíčky. Vlezl jsem do pick-upu a nastartoval.

Motor měl krásný zvuk. Podíval jsem se na svou mapu a všiml si, že jsem si někdy předtím poznačil Loggsonovic prasečí farmu. Byla jen půl kilometru daleko, tak jsem tam vyrazil. S mým novým pick-upem se cestovalo daleko pohodlněji a bezpečněji, než na čtyřkolce. Přibližoval jsem se k ceduli ve tvaru prasete, ale ze směru, kam cedule ukazovala, právě vyjel náklaďák a jel mým směrem. Vytáhl jsem tedy svoji 1911 a snažil jsem se řidiče střelit do hlavy. Toho napadlo to samé. Naštěstí jsem ho trefil dřív, než on mě. Náklaďák prudce zabočil doleva, málem narazil do mě a sjel ze silnice. Přede mnou byla vytvořená sektářská blokáda. Zastavil jsem a běžel směrem do lesa, kam sjel náklaďák. Těsně kolem mě prosvištěla raketa z raketometu. Začal jsem běžet ještě rychleji. Rána na noze mně nehorázně bolela, ale to teď nehrálo žádnou roli. Otevřel jsem nákladový prostor náklaďáku. V jedné krabici měli raketomet a dvě rakety.

Vzal jsem si ho a vyšel ven. Sektáři mě ztratili z dohledu, takže jsem je obešel a vyšplhal na jedno auto, které bylo součástí blokády. Sektáři se drželi ve skupině, takže nebylo těžké vystřelit raketu přímo mezi ně. Všichni odletěli vlivem výbuchu do stran. V lese se schovávali ještě dva, ale ty nebylo těžké zabít další raketou. Touhle střelou mi došla munice do raketometu, takže jsem jej zahodil. Na blokádu jsem připevnil tři výbušniny a v dostatečném odstupu odpálil. Z blokády zbylo jen pár vraků. Téměř mi došla munice do pistole, takže jsem prohledal mrtvé sektáře, jestli nějakou nemají. Jeden náhodou měl dva zásobníky, tak jsem si je vzal. Ostatní měli jen munici do pušek a brokovnic, to ostatně používají nejčastěji. Vrátil jsem se ke svému pick-upu. Byl jsem rád, že ten d**il s raketometem ho netrefil. Ještě jsem si ho pořádně neužil. Nasedl jsem, zavřel dveře a vyrazil k prasečí farmě.