Země naděje

Loggsonovic prasečí farma

Jeremy se se mnou spojil přes vysílačku: ,,Tady otec Jeremy. Blížíš se k Loggsonově prasečí farmě, tak dávej pozor. Jestli tě sektáři zahlédnou, nejspíš rukojmí zabijí. Musíš na ně zaútočit rychle - jen tak budou mít rukojmí šanci přežít." Kousek před farmou jsem zastavil a šel do lesa. Vzal jsem si dalekohled, abych farmu prozkoumal. K mému překvapení jsem našel jen tři sektáře. To není normální. Vyšel jsem tedy na nedaleký kopec a prozkoumal farmu znova. Našel jsem další tři sektáře a dva zajatce. Další budou zřejmě v domě. Pak jsem si všiml, že jeden sektář držel plamenomet. Na toho si musím dát bacha.

Připlížil jsem se k sektáři, který se vzdálil od ostatních a praštil ho lopatou. Podíval jsem se do okna domu a zahlédl sektáře, jak bije zajatce. Vzal jsem si pušku a střelil toho sektáře do hlavy. Bohužel kulka prošla hlavou a trefila okno, které se po nárazu kulky roztříštilo. Zkontroloval jsem, co dělá ten plamenometčík. Zpozorněl a přibližoval se k oknu. Tiše jsem se k němu přiblížil zezadu a praštil ho lopatou po hlavě. Dopad jeho těla na zem slyšel sektář, který stál asi pět metrů před ním. Otočil se, ale než stačil udělat cokoliv jiného, hodil jsem po něm lopatu. Zabodla se mu přímo do hlavy, takže neměl šanci přežít. Další dva hlídali jednoho ze zajatců. Vzal jsem si tedy svou pušku a oba zastřelil.

Podle mého pozorování zbývali na této farmě už jen dva sektáři. Za chvíli jsem na jednoho narazil v kůlně. Lopata se mi bohužel zlomila při likvidaci toho posledního sektáře, tak jsem si vzal hliníkovou baseballovou pálku, co byla opřená o plot a sektáře jí zabil. Vyšel jsem z kůlny a spatřil posledního sektáře, jak zkoumá tělo plamenometčíka. Zastřelil jsem ho pistolí, takhle jsem měl alespoň jasno, že žádní další sektáři v okolí nejsou. Postupně jsem odpoutal zajatce venku. Když jsem odpoutával toho v budově, venku jsem slyšel motory. Opatrně jsem se podíval z okna a spatřil sektářské posily, jak zastavují před farmou.

Ten poslední sektář je musel určitě přivolat. Přikázal jsem civilistům, ať seberou zbraně mrtvím sektářům a připraví se na souboj.  Vylezl jsem na střechu domu a počkal, až všichni sektáři opustí auto. Jakmile všichni byli venku, hodil jsem na auto výbušninu a počkal, jestli si toho všimnou. Dva skutečně něco zaslechli a přiblížili se ke korbě. Když uviděli, co na korbu přistálo, výbušninu jsem odpálil. Exploze odmrštila většinu sektářů po okolí a ty, na které exploze nedosáhla, zastřelili civilisté. Když jsme dorazili přeživší po výbuchu, kontaktoval měl Jeremy: ,,Blahopřeji k další úspěšné akci. Takové věci vlévají odboji novou krev do žil. Tito lidé jsou dnes díky tobě silnější. Stejně jako v příběhu o Davidovi a Goliáši dodáváš lidem skutečnou odvahu. Jen tak dál." Po jeho hovoru mě zavolal jeden z civilistů, že v televizi ke mně mluví Jack Wheat. Přišel jsem do pokoje a viděl Jacka, jak se zlostně dívá do kamery a říká: ,,Otec Jeremy je sobecký a pomýlený. Kdyby byl skutečný boží muž, jeho lidé by jej neopustili. Ty, policisto, se ze svých hříchů budeš tak jako tak zpovídat, protože taková je vůle Otce." Otec Jeremy to sledoval asi také, protože hned po tom, co Jack domluvil, se znovu se mnou spojil: ,,Chráníš stádo před ničemnými lidmi, a teď vracíme nepříteli úder jako pěsti samotného všemohoucího Boha. K odboji se přidávají všemožní lidé, kteří chtějí bojovat s nespravedlností. A když potřebují nějaký vzor, mají ho v tobě."

Vrátil jsem se do End's Fallu. Šel jsem do obchodu se zbraněmi, koupit si munici do pušky. Prodavač mi oznámil, že má nově na skladě pušku M14. Neváhal jsem a koupil jsem si ji. K ní jsem si koupil ještě tlumič a kolimátor. Po nákupu jsem vyšel z obchodu a namířil jsem k baru. Jeden civilista se opíral o zeď baru. Pozdravil jsem ho a on mi řekl, ať přijdu blíž. Udělal jsem tak a řekl mi, že jedna žena ve východní části Graytail Mountains vlastní pumu, která by dokázala sektářům dost zavařit. Poděkoval jsem mu za informaci, nechal bar barem a zamířil ke Graytail Mountains.

Cesta byla kupodivu klidná, bez větších potíží. Zastavil jsem před domem ženy a vystoupil. Žena stála u schránky a neustále nadávala. Když si mě všimla, řekla: ,,Haló? Starší žena tě žádá o pomoc." Přišel jsem k ní blíž a zeptal se, o co jde. Začala popisovat svoje trable: ,,Ti zas**ní zm**i zaútočili na můj domov a pokusili se mi zabít Reeches. Ta teď utekla a chce se pomstít. Jak znám Reeches, šla zakousnout ty hipíky. Nejspíš si dává šlofíka v nedalekým kempu. Smrdí to tam jak zpocený podpaží a mletý maso, takže ty sektářský nuly nemůžou bejt daleko. Běž ji tam najít. Nezapomeň si pro ni vzít nějaký pamlsky."

Šel jsem ke kempu a uslyšel střelbu. Zrychlil jsem, aby ti sektáři Reeches nezastřelili. Přiběhl jsem do kempu, vzal si mou novou M14 a střílel jednoho sektáře po druhým. Celkem jich bylo sedm. Na zem jsem hodil pamlsek a šel se schovat za krabici. Za chvíli byla u pamlsku Reeches. Nevypadala zraněně, alespoň že tak. Popošel jsem vždy deset metrů, než jsem hodil další pamlsek, aby ho Reeches viděla. Po asi dvaceti minutách popocházení jsem se ocitl zpět u domku ženy. Ta ale byla pryč a okolí domku pročesávali sektáři. Slyšel jsem velitele, jak říká ostatním, ať najdou tu vražednou pumu.

Neváhal jsem, vytáhl pušku a šel lovit sektáře. Nebylo jich málo, celkově asi deset, ale protože byli rozmístěni po okolí, nebylo těžké je postupně likvidovat. Reeches se také snažila pomáhat a tři sektáře zakousla. Když všichni sektáři byli mrtví, vlákal jsem Reeches do její ohrady a šel hledat ženu. Schovávala se ve skříni a málem mě bodla nožem, když jsem skříň otevřel. Poděkovala mi za záchranu a řekla, ať se s ní sejdu před ohradou Reeches. Přebil jsem si pušku na příští konflikt se sektáři a šel za ženou. Jakmile mě viděla, začala říkat: ,,Budu upřímná. Myslela jsem si, že už tě nikdy neuvidím. Myslela jsem, že jseš jenom takovej stín v záři reflektorů, ale mýlila jsem se. Hele, co kdyby sis tu zatracenou kočku prostě nechal? Když tady pár dnů nebyla a já se nemusela starat o její žrádlo, vodu a drbání, bylo mi vlastně docela dobře... Tak už padej. My jsme spolu skončili."