𝐃𝐨𝐧'𝐭 𝐩𝐥𝐚𝐲 𝐰𝐢𝐭𝐡 𝐦𝐞

𝟓𝟔.

lay.la:

comments:

lay.la:
doma s Haneul 🙉🙈🙊

SweetGirl99:
Když už jsi ta matka,
aspoň se nauč svoji dceru držet pořádně.

SweetGirl99:
@lay.la

lay.la:
@SweetGirl99
🙄 úbohosť sama.

girl.01:
@lay.la
už sa teším, keď ju uvidím!❤

lay.la:
@girl.01
musíš prísť, čakáme ťa😍

SweetGirl99:
@lay.la
teď ses vystihla krásně😂

Shunhun:
@lay.la
Jak se stará taťka Kook?😂😂

lay.la:
Kookie je nadšený z malej!! 🙉🙈🙊
miluje ju a dokonca jej vybral aj meno😍😍
@Shunhun

im_jung_kook:
@lay.la
prečo s ňou nemám fotku aj ja?😍

babyV:
@lay.la
tak on ji tu lásku někdo dávat musí, že? ((:

lay.la:
@babyV
nie tu, prosím.

—☆—

Jakmile Layla postřehla onen komentář, zůstala šokována s otevřenou pusou dokořán a vráskou mezi obočím.
Zřejmě ho ani správně nepochopila.

Nechtěla nad tím dál tak usilovně přemýšlet, tak malou odložila do postýlky. Stejně jí usnula v náručí a přemýšlela nad tím, jak moc jí miluje. Byla úžasná, i když už teď jí dávala pořádně zabrat. Kook se také snažil, ale nebylo to lehké. Raději v noci utíkal k mladíkovi, než aby ji utěšoval. No chápala to a ani se nedivila. Byla si vědoma toho, že ho má rád, též možná více než jen rád, dalo se to vypozorovat z jeho pohledů.

Odešla z ložnice a zamířila do kuchyně, kde potkala Taeho. Vždy se hádali, a ne proto, že by ho neměla ráda, ale záviděla mu. Měl vždy všechnu Kookovu pozornost a ona se cítila nemilovaná. Avšak teď měla ji a hned bylo vše růžovější.

,,Ahoj," Zašeptala tiše. ,,všimla jsem si, že se mi vyhýbáš. Nemusíš, nechci, abys to dělal," Zhluboka se nadechla a pokračovala dál.
,,chci se usmířit. Promiň mi to všechno, no vidím, že Jungkook chce tebe, se mnou jen musí být. Takže bychom si na sebe měli konečně zvyknout."

Taehyung se jí snažil nevysmát do obličeje. Co si to vůbec o sobě myslí?

Položil sklenici vody, kterou si načepoval a trochu si odkašlal.
,,Ne, on s tebou být nemusí, to ty ho nutíš, omotala sis ho okolo prstu, přitom moc dobře víš, že on si nic špatného nezaslouží. Ta malá holka ani není jeho. To Seokjin by měl za všechno nést zodpovědnost a ty nebýt taková mrcha a chytit za koule konečně toho správného."
Vydechl a založil si ruce na hrudi.

,,Znám Seokjina, A tak ti nabízím dohodu..."

,,Kook ti to řekl všechno sám." Zkonstatovala.

Bylo to jasné, Jungkook ho měl víc než rád.

,,Odkud znáš Jina a jaká dohoda?"
Vrátila se k tomu, co ji zarazilo.

,,Ale to je jedno... neřeš okolnosti, neřeš mě a Jina. Mám pro tebe dohodu. Se Seokjinem si promluvím a ty se pak nastehuješ k němu, on převezme plnou zodpovědnost a ty pak necháš Jungkooka žít v klidu. Nikomu se nezmíníš o tom, co dělá a co dělá jeho rodina a přátelé, necekneš ani slovo, jasný? Vyděláme na tom oba, tak co ty na to?"
Ušklíbnul se.

Popravdě se víc těšil na ten Seokjinův výraz.

Smutně si povzdechla.
,,Jina nepřinutíš, zkoušela jsem všechno. Zatímco ty jsi to zkoušel na Kooka a on tě dostával z Minových rukou, já jsem se pokoušela dostat k Seokjinovi. Ale on na to nikdy nepřistoupil."

Oči se jí naplnily slzami. Nikdy by si nedovolila být před tím hochem tak slabá, teď jíto však bylo jedno. Přistoupila k němu a objala ho, potřebovala utěšit, potřebovala někoho u sebe. Někoho, kdo by ji měl rád. Chtěla někoho jako měl Tae - Jungkooka.

Sama toužila po Jinovi, tak moc až to bolelo. Avšak nemohl být její.

Taehyung převrátil oči vsloup, a když ho objala zatvářil se kysele.
Ať už to myslela dobře nebo ne, neměl ji rád. I když už ji jakž takž snášel.

,,Nech to na mě... neboj, za chvíli budeme všichni šťastní a volní."
Vydechl mladší úlevně.

,,Promiň," Pípla a odstoupila. ,,jestli se tak stane, budu ti vděčná." Jemně, mile, ale hlavně vděčně se na mladšího usmála.

,,Ano, až se tak stane, odejdeš a nebudu o tobě chtít slyšet, jasný?" Zvedl Tae tázavě obočí.

,,No ale,” Vydechla. ,,Co Kook a Haneul? Jungkook si na ni velmi zvykl. Mám mu bránit se s ní vídat?" Zajímala se zmateně.

,,Ach, udělám to. Vezmu ji pryč, nebudeme vás už obtěžovat. Neboj se a nevšímej si, že jsem to vůbec zmínila." Tentokrát to myslela vážně.

Tae si náklonnosti Jungkooka k malé všiml až moc jasně, tak chtěl něco vymyslet. Avšak už teď se proklínal za to, co Layle hodlal říct.

,,Hele... on vlastně Jin nechce teď děti a jestli ji dokážeš nechat tady, Jungkook se o ní dobře postará, pomůžu mu, a i tak bude lepší Jina přemluvit no..." Moc mu to nešlo přes jazyk, ale co by pro Kooka neudělal, že?

,,Cože?!" Vykřikla žena šokovaně.
,,Ty si myslíš, že vám tu nechám svoje dítě? Tae ne, nemohu," Začala se třást. ,,nejde to."

,,Fajn, tak si ji nech, pro mě žádná škoda." Ušklíbl se, obešel ji a odešel do svého pokoje.

Layla se vrátila do toho svého, usadila se na postel a sledovala tu maličkou krásku před sebou.
Prostě se jí nemohla vzdát.

Zatímco chlapec v pokoji přemýšlel nad tím, že se k tomu mimču Kook opravdu navázal.

A to tak moc, že i na jeho názor kašlal.
Tak moc, že tu chce Laylu nechat a dál předstírat šťastnou rodinku.
Jenže tentokrát si Tae nebyl jistý, zda to bude jen předstírané.

—☆—

Ahojkyyy❤
Řeknu vám, té školy je čím dál víc a já pořád nestíhám...😭
Už aby to skončilo! Jak to máte vy?🥺

Otázky k dnešní kapitole;
Myslíte si, že se Tae zachoval špatně?🤔
Co říkáte na Laylin nynější přístup? Na její změnu? Bude dočasná nebo stálá?😏

Tak snad se díl líbil a uvidíme se u dalšího, mějte se krásně, buďte zdraví a papa!❤