Skrz pero na papír

Nelidské srdce

Věnováno @Wallaeky.

Sebrala ze stolku láhev s pivem a napila se z ní. Sedla si do nejzastrčenějšího koutu a pozorovala spoře oděný holky, jak se svíjí na improvizovaném parketu za rytmu rapu Markyho Marka. Odfrkla si a poposedla si na kožené pohovce. Tahle párty žila jakoby vlastním životem, ale pro ni byla předem mrtvá. Nějaká bloncka natřásala své výrazné partie zakryté topem, který jí sahal těsně k žebrům. Kupodivu z ní nespadl, přestože měl jen jedno uzounké ramínko, celá látka byla navíc pokrytá zčásti flitry, zčásti třásněmi. Její kraťasy se nedaly popsat jinak, pokud se tomu, co na sobě měla, dalo říkat kraťasy. Spodní díl bikin by bylo přesnější.

Na černou kůži vedle ní se svalilo něčí tělo. Znuděně se podívala na příchozího, který k ní už natahoval pravici. Byl to snědý kluk s výraznýma očima, které zpod hnědého obočí přímo zářily, přestože jejich barva nebyla neobvyklá, obyčejná hnědá, kterou má každý druhý člověk v tomhle špinavém městě. Díval se jí do očí a usmíval se. "Máš krásné oči, mutace genu HERC2 na patnáctém chromozomu," řekl a dál jí nastavoval dlaň. Nepřijala ji.

"Teď připojíš něco o MC1R a povyprávíš mi o mých blond vlasech," řekla a opět si přihnula. Tenhle typ lidí se potuloval všude, kam vkročila, tam se ji někdo snažil oblbnout chytrýma řečma. Kluk zůstával sedět. "Jsem Scott, jak se jmenuješ?" představil se. Znuděně mu potřásla pravicí a řekla: "Charlita."

"Francouzka," poznamenal. Pokrčila rameny. Kdykoliv se s ní snažil zapříst rozhovor, rychle ho ukončila. Seděli v nepříjemném tichu.

Do středu parketu doběhla drobná brunetka se slzami v očích. Kousek za ní letěl modrooký kluk. "Jemu o HERC2 na patnáctém chromozomu vykládat nebudeš?" sykla a pozoroval modroočka, jak chytá dívku za paži, nejspíš to byla jeho dívka. Vytrhla se mu. "Nech mě být!" rozkřičela se na něj, všichni ztichli, přestože hudba hrála dál.

"Prosím-" zkusil začít, ale ona ho přerušila:

"Nech mě být, ty parchante! Máš nelidské srdce!"

Charlita celou scénu pozoroval s povytaženým obočím a zavrtěla nad tím hlavou. Zvedla se z již zahřáté kůže, která jí do teď příjemně hladila po holých stehnech (nebojte, měla šaty, ne rádoby kraťasy jako ta bloncka, co se dosud natřásala na parketu). Prošla skrz tanečníky, kteří stáli a čekali, co se z hádky milenců vyvine. Podvědomě vnímala, že Scott jde za ní. Když šla kolem brunetky, která stále ječela na svého přítele, poplácala ji po rameni a zamumlala: "Je to jen kluk." Všichni ji museli slyšet. Dívka se na ni otočila, jenže Charlita už byla na druhé straně síně. Scott stál vedle ní.

"Nelidské srdce, hezký spojení," konstatovala Charlita, odhrnula si z lesknoucích se očí krátké prameny vlasů a smutně se usmála. "To jsem jí měla říct," zamumlala a zadívala se na Siria, který visel nad obzorem.