Světla zhasla. Učebna se topila ve tmě. Z chodeb a tříd se ozýval křik. Do oken narážely neidentifikovatelné předměty. Lucy sáhla do kapsy batohu a vytáhla telefon. Místnost ozářily jasné body. Skrz sklo byly vidět zatažené venkovní žaluzie. Často byly zlomené. Okolo přelomených částí byl zeleno hnědý sliz. Látka stékala dolů po skle. Lucy se rozkřičela.
Z ventilace kapala krev. Pár slziček rudé tekutiny dopadlo na lavice.
Od stropu se odtrhla bílá krabice, která již roky nefungovala. Ventilace spadl na ty, kteří seděli ve dvou lavicích nejblíže u oken. Stoly křuply. Železo porazilo plech. Zpod bílé krabice vytékala rudá břečka. Učitelka posvítila na tekutinu a osvětlila tak končetiny čouhající zpod ventilace. Prsty jedné ruky se v křečovitých stazích zacukaly.
Joanne odskočila od krve smíchané s kostní dření, mozkomíšním mokem a jinými tělesnými tekutiny včetně moči, která už jí pokryla bílou umělohmotnou špičky vínových Conversek.
Přeživší se shlukli ve velkém chumlu. Tiskli se k sobě, jako malá ptáčata ve hnízdě, která čekají, až na ně něco spadne a rozmáčkne je jako bobule červeného rybízu. Všichni se klepali panikou. Joanne ukázala třesoucí se rukou na díru ve stropu, kam původně ústila klimatizace. Nedokázala vydal ani hlásku. Celý houf se pomalu přemístil pod otvor ve stropě. Jeden po druhém vlezli dovnitř. Lucy šla jako první. Pod nohama jí čvachtala jakási směs. V ústech držela telefon a pokoušela si co nejlépe posvítit. Vyjekla, když rozpoznala barvu břečky. Podivný hnědozelený sliz v němž se vyskytovaly i rudé skvrny. Silně viskózní tekutina páchla po výkalech, močovině, krvi a něčem, co nikdo nedokázal identifikovat. Všichni si připadali, jako by lezli v hnijících mrtvolách.
Světlo na konci tunelu. To přesně čekali. A taky se dočkali. Malý jasný obdélník. Lucy jím proskočila ven. A spadla přímo do kopice toho slizu. Bylo to jako ležet v pudingu. Najednou v podpaží ucítila nějakou lepkavou věc. Myslela si, že se prostě jen noří do toho pudingu, ale najednou s ní něco škublo. Vytrhlo jí to z hnědozelené kopice a mrsklo to s ní o tvrdý beton.
"Ssss loužee pod okaaaap," zaskučela ta věc, která ji vyndala z té věci. Lucy začala ječet nanovo.
ČTEŠ
Skrz pero na papír
OverigSbírka povídek, většinou kratších a rádoby děsivých. Nejstarší povídky časem stáhnu, až na vyjímky. Jsou zde i povídky psané pro Psaní pro radost. Cover by @clairet91! Upozornění: může se zde objevit cokoliv. Prozatím dokončeno.
