Hokejové mistrovství / w Jakub Vrána

17. část

Ráno jsem se vzbudila a v pokoji nikdo nebyl. Hádám, že Jakub spal u kluků. Převlékla jsem se do tepláků a trička, vlasy jsem spletla do francouzských copánků a zamířila jsem na snídani. Sedla jsem si ke stolu za Martinem a Aničkou, tak jako každé ráno. Kuba si po chvíli přisedl za námi, ale nic neříkal.

A: Je všechno v pohodě?

K: Jo jasně, proč by nebylo?

Vyhrkl Kuba, ještě než jsem něco stačila říct.

M: Vypadáte naštvaně

J: To se ti jen zdá

Usmála jsem se a odnesla jsem talíř do kuchyně.

A: Co hodláte dělat dneska, když máme to volno?

K: Já budu odpočívat

J: I já

Povídali jsme si ještě tak deset minut a já se pak vydala na pokoj. Odemčela jsem dveře a sedla jsem si na postel. Kuba za chvíli došel a lehl si na druhou půlku postele.

J: Kubo notak, nebuď naštvanej

K: Já nejsem naštvanej

Řekl Kuba a protočil očima.

J: Tak proč si nelehneš za mnou ?

K: Už jsem moc unavenej, takže jdu spát

J: Spát?

K: Jo

Řekl Kuba a otočil se ke mě zády. Z tváře mi naprosto zmizel úsměv a neměla jsem na nic náladu. Potřebovala jsem s někým být. Za bráchou jsem jít nechtěla, protože vím, jak by to mezi ním a Kubou dopadlo, i přes to, že jsou nejlepší kamarádi. Byla tu jediná a ta špatná možnost. Moje srdce mi říkalo, ať tam jdu, protože to chci, ale mozek mi říkal, že vše zhorším pokud zase půjdu za ním. Notak Míšo už si konečně vyber! Zvedla jsem se z postele a vydala jsem se do 3. patra. Já prostě nechci být sama a kamarády mi Kuba nemůže zakázat.

Š: Čau Míšo, jdeš za Hughesem?

J: C-Co? Jak víš, že zrovna tam?

R: Celej tým ví, že mezi váma něco je, to jak se na tebe s úsměvem kouká, pokaždé když se směješ, anebo jak je rozhozenej jen z toho, že se tě nějakej kluk dotkne, nebo -

J: Dost! Radime, já jsem prostě s Kubou a tečka

R: A miluješ ho?

V tu chvíli jsem znejistila. Miluju ho? Co je to sakra se mnou?!

J: Jasně, že ho miluju

Řekla jsem a sklonila jsem hlavu dolů, abych se mu nemusela dívat do očí.

R: Uvidíme se večer, tak zatím

Řekl Radim a odešel pryč. Já se pomalu blížila k Jackovi. Zastavila jsem se u dveří a zaklepala jsem. Nikdo se neozýval. Skvělý, takže teď se můžu vrátit za Kubou, promluvit si s ním a zase bude všechno fajn. Řekla jsem si s úsměvem, než mě někdo chytil za ruku.

J: Jdeš dál?

A nebo Kuba ještě chvíli počká.

Já: Jo jasně

Vešla jsem a sedla jsem si na postel.

J: Copak tu děláš?

Já: Já jsem potřebovala něčí společnost

Řekla jsem a do očí se mi pomalu hrnuly slzy.

J: Míšo, jsi v pořádku?

Já: Já nevím

J: Co se děje?

Zeptal se Jack a pevně mě objal.

Já: Kuba na tebe žárlí a kvůli tomu se mnou moc nemluví a vlastně se mě ani nedotýká

J: Nemá důvod žárlit a nemá důvod ti takhle ubližovat

Já: Spíš já ubližuji jemu, když žárlí, musí ho to bolet

J: Vždyť ty jsi nic neudělala, nedávej si za to vinu

Já: Já mám teď v hlavě hroznej zmatek, já prostě nevím

J: Míšo, uklidni se. Nic se neděje

Jack mě stále pevně objímal a hladil po zádech. Po chvíli se odtáhl a donesl mi sklenici s vodou.

Já: Děkuju

Řekla jsem s úsměvem a vzala jsem si sklenici.

J: Chceš se kouknout na nějakej film?

Já: Jo prosím

J: Fajn, horor?

Já: Jen to ne prosím

Řekla jsem a Jack vybral nějakou romantiku. Lehli jsme si na postel a zakryli jsme se peřinou, protože v pokoji byla docela zima. Při každé romantické scéně jsem cítila, jak na mě dopadá Jackův pohled. Byla jsem z něj vážně nervózní. Konec filmu byl dost emocionální a já jsem se potichu rozbrečela. Doufala jsem, že si toho Jack nevšimne, ale při jednom z těch jeho pohledů si toho všimnul. Opatrně kolem mě obmotal svoje ruce. Film skončil a mě po tváři stále stékaly slzy. Jack zaklapl počítač a položil ho na stůl. Pak se mi podíval do očí.

J: Ty jsi tak krásná, i když brečíš

Já: Jacku já -

Nestihla jsem to doříct, jelikož mě políbil. Kousek se odtáhl a čekal na moji reakci. Teď je to na mě, políbím ho a můj vztah s Kubou je zničenej, ale pokud ho nepolíbím, budu toho jednou litovat. Přitáhla jsem si ho k sobě a políbila jsem ho znovu. Jak se otočil nade mě a začal mě líbat na krku. Sundal ze mě tričko a později i ze sebe. Dál už to pokračovalo asi tak, jak si všichni myslíte.

J: Míšo?

Zeptal se potichu, když jsme leželi vedle sebe a on mě hladil po ruce.

Já: Jo?

J: Já se ti omlouvám

Já: Za co prosím tě?

J: Za to co se teď stalo, vím, že budeš mít problémy s Kubou

Já: Jacku takhle to neber, kdybych to nechtěla nestalo by se to..

Řekla jsem a opatrně jsem ho políbila.

J: J- já nevím, co říct. Jen to, že tě miluju Míšo

Moje srdce bylo neskutečně zmatený, ale cítila jsem, že bije dost silně, pokaždé co jsem v Jackově přítomnosti a teď tomu nebylo jinak.

Já: Já tebe Jacku

J: Vážně?!

Já: Myslím, že ano.....