Hokejové mistrovství / w Jakub Vrána

13. část

,,Sakra au" vzbudí mě Kubův hlas.

Promnu si oči a sednu si. Kuba vedle mě leží a drží se za hlavu.

J: Dobré ráno Kubíčku

Řeknu se smíchem.

K: Míšo prosím, podej mi ten prášek

Řekne a natáhne ruku pro vodu.

J: Jakube, kolik jsi jich už měl?

K: Tak tři jenom

J: To myslíš vážně?! Teď nemůžeš další tak šest hodin

K: Miško tohle mi teď nedělej, já se asi utrápím bolestí

J: Nemáš tolik pít

Řeknu a lehnu si vedle něj. On se na mě otočí a položí mi hlavu na hrudník. Jemně ho hladím ve vlasech a na zádech. Kuba usne a já se pomalu zvednu k telefonu, který mi právě zvoní.

A: Řekni mi, že jsi na tom taky tak špatně, nebo spíš Kuba..

J: Jo, má nesnesitelnou bolest hlavy

A: No tak tady je to stejný

Řekne Anička a obě se zasmějeme do telefonu.

Pak spolu ještě asi půl hodiny mluvíme a já zavěsím, až když se Kuba vzbudí.

J: Jenom dál lež, donesu ti snídani sem
Řeknu s úsměven.

K: Jak já tě miluju

Obleču si tepláky a tílko a vyrazím na snídani. Jako vždy jsou to švédské stoly. Vezmu pár kousků ovoce, buchty, dva rohlíky a k nim ještě jahodovej džem. To by mu mohlo stačit. Položím to na volnej stůl a jdu si ještě pro svoje jídlo. Pak dojde i Anička a posadí se ke mně.

J: Martin nikde?

A: Spí, takže mu tu snídani donesu tam

J: Jo já mám tady tu hromadu taky pro Kubu

Anička se zasměje a jde si pro své jídlo. Mezitím se k nám přidají Šalda a Dominik.

J: Vám není po včerejšku zle?

D: Mně ne, já toho moc nevypil

Š: Mě bolí hlava, ale dá se to snést, mimochodem kde jsou Vránič a Neči?

J: No ti dopadli trošku hůř. Oba je dost bolí hlava a nemůžou se ani zvednout z postele, takže jim s Aničkou tu snídani doneseme my

Š: Já chci taky takovou nádhernou služku jako jste vy dvě

A: Hele, kdo si počká ten se dočká

Řekne Anička, když dojde k nám a posadí se. Radim se pořád usmívá a Dominik se mu směje za kocovinu. Když všichni dojíme, odneseme talíře a vydáme se zpět na pokoje.

T: Míšo, můžu na chvilku?

Zavolá na mě táta, když procházíme chodbou. Jen kývnu hlavou a jdu k němu.

T: Kuba s Martinem jsou kde?

J: Pěkně se opili a teď mají kocovinu

T: Ty jsi tam doufám včera nic nepila, že ne?

J: Ne tati neboj, Já jsem v pořádku

Táta mě ještě jednou projede pohledem a pak se usměje.