19.část

773 25 0
                                    

Kluci se hned shodli na flašce. Hra byla ze začátku klidná, než přišel na řadu Radim.
Podívala jsem se na něj se žalostným pohledem, Radime nedělej to, prosím.
Očividně mu to bylo jedno.

R: Nikdy jsem nespal s někým z téhle místnosti

Kuba popadl sklenici a napil se z ní, to stejný provedli i Anička s Martinem. Podívala jsem se n Jacka a než jsem stačila něco naznačit napil se. Rychle jsem se také napila, vlastně i kvůli Kubovi.

Martin chytl flašku a já si oddychla. Roztočit ji však nestihl.

R: Počkejte

Ozval se Radim.

R: Anička s Martinem se napili, Kuba s Míšou taky, ale proč se napil Jack

V tu chvíli se moje srdce rozbušilo tak silně, že jsem málem omdlela.

D: Hádám že Jack není gay a tady jsou jen dvě holky

A co teď?! Je jasný, že to zjistí!

A: no dovolte kluci, je jasný, že já jsem to nebyla

J: Já taky ne

Radim se na mě jen podíval a pokračoval dál.

R: Jedna z vás to být musela, tam která Hughesi?

Pustil se do Jacka Radim.

M: Kámo klid

Uklidnoval ho brácha, ale i on měl vyděšenej výraz.

Jack: Otázka zněla Nikdy jsem s nikým nespal ne?

Snažil se to Jack zachránit.

R: Nikdy jsem nespal s někým z téhle mistnosti, takhle zněla otázka

Jack: Aha tak to nepiju no

R: Lháři!

J: Radime, to by stačilo!

R: Ty by jsi měla být potichu!

K: Radime sakra co tě žere?!

Zařval na něj Kuba, když viděl, že Radim už to přehání.

M: Počkejte, proč by měla být Míša potichu?

R: Se jí zeptej, ale spíš ti to neřekne

Všechny pohledy padly na mě a já jen sklopila hlavu, abych se jim nemusela dívat do očí. Jack byl taky dost nervózní, ale nedával to příliš najevo.

J: Víte co? Jsem unavená a nemám za potřebí poslouchat Radimovi narážky

Řekla jsem a protočila oči.
Zvedla jsem se ze svého místa a otevřela jsem dveře ven. Udělala jsem asi dva kroky ven a za mnou se ozvalo.

R: Kdyby jsi se nevyspala s Hughesem, tak na tebe narážky nikdo mít nebude

V tu chvíli se mi snad zastavilo srdce. Naštěstí jsem stála za rohem, takže na mě nebylo vidět. Rychle jsem se rozběhla do pokoje a odemčela jsem dveře. Lehla jsem si na postel a začala jsem brečet. Kuba to buď vezme vážně, anebo Radima nebude řešit. Ale on si tu pravdu asi zasloužil, nemohla jsem mu lhát do konce života.

Ozvalo se klepání na dveře a do pokoje vrthl Jack. Pro jistotu zamčel dveře a sedl si ke mně.

J: Míšo, já se ti omlouvám

Já: Není to tvoje vina

J: Jestli mě budeš chtít vymazat ze života, pochopím to

Já: To určitě neudělám

Řekla jsem a objala jsem ho.

Já: Měl bys teď jít, až přijde Kuba, bude se vyptávat a pak mě vyhodí z pokoje, nebo odejde sám k někomu jinýmu

J: Pokud tě vyhodí, přijdeš za mnou?

Kývla jsem hlavou na souhlas. Jack mi věnoval pusu na tvář a odešel pryč.

Za nedlouho už tu byl Kuba se slzami v očích.

K: Je to pravda?

J: Kubo je mi to tak líto

K: Proč? Proč jsi to udělala?!

J: Byl to ten druhý den, co jsi se mnou nemluvil a tak

K: Já jsem debil, kdybych nežárlil, nic by se nestalo

J: Nedávej si to za vinu Kubo

K: Můžu se tě zeptat na jednu věc? Předtím než odejdeš

J: Jo, jasně

Naprosto jsem chápala, že mě vyhodil, patří mi to.

K: Miluješ ho?

J: Já nevím

Řekla jsem a hodila jsem poslední věc do kufru.

K: Asi máš, kde spát viď?

Kývla jsem a odešla jsem z pokoje. Vydala jsem se nahoru do třetího patra. Zaťukala jsem na Jackovi dveře a on hned otevřel.

J: Takže tu zůstaneš se mnou?

Já: Ano

Jack se ke mně přiblížil a políbil mě.

Já: Jackie, dneska ne, jdu spát

J: Fajn

Usmál se a lehl si na postel vedle mě. Přehodil mi ruku přes pas a oba jsme usnuli.

Hokejové mistrovství / w Jakub Vrána Kde žijí příběhy. Začni objevovat