Hokejové mistrovství / w Jakub Vrána

18.část

Pomalu jsem se vracela chodbou do svého pokoje. Neskutečně mě bolela hlava a cítila jsem, že i srdce je dost zmatený a nervózní. Stoupla jsem si před dveře a chystala jsem se otevřít. Nakonec jsem se otočila a zamířila jsem za Aničkou a Martinem. Zaťukala jsem a po chvíli mi otevřela rozespalá Anička.

J: Promiň nechtěla jsem tě vzbudit, ale mám problém

A: Jdeš dál?

J: Spíš pojď ty sem

Ukázala jsen směrem na sedačku, před jejich pokojem.

M: Lásko, kdo tam je?

Zakřičel Martin z ložnice.

J: Dobrý ráno brácha, jen dál odpočívej, vše je fajn

Zalhala jsem mu, ale teď jsem mu ještě nechtěla říct, co se tu děje.

A: No tak povídej

Řekla Anička, jakmile jsme se posadili na pohovku.

J: No já - já

A: Ty co?

J: Vyspala jsem se s Jackem

Anička se na mě se na mě zaraženě podívala a asi jí došli slova.

J: Já ti říkala, že mám problém

A: P - po - počkej! Ty jsi jakože něco pila a pak se to prostě stalo?

J: Ne, Kuba se mnou nemluvil a já chtěla mít společnost, tak jsem šla za Jackem a když jsme dokoukali nějakej romantickej film políbil mě a pak mi řekl, že mě miluje, no a hned potom jsme se spolu vyspali

A: To je tak roztomilý

J: Tímhle mi nepomáháš

A: A s čím bys jako chtěla po - Jo jasně Kuba

Zarazila se Anička a já se na ni smutně podívala.

A: Hele to musíš vědět ty koho víc miluješ, ale jednoho si vybrat musíš a jednomu musíš zlomit srdce

J: Jenže to je to. Já nevím koho chci

A: No Míšo, tak to už nevím, co říct, ale popřeju ti hodně štěstí

J: Díky Ani a prosím tě, neříkej nic bráchovi

A: Neboj se, nejlepší kamarádky drží slovo

Řekne a obejme mě. Pomalu se vrátím k pokoji, kde je Kuba. Nadechnu se a otevřu dveře.

K: No konečně

Vyhrkne Jakub a obejme mě. Dost mě to zaskočilo a tak jsem sebou cukla.

K: Děje se něco?

J: N- Ne jasně, že ne, jen jsem to nečekala

Usmála jsem se.

K: Já jsem si uvědomil, že tě miluju a že zbytečně žárlím

J: Jo to je fajn

Řekla jsem nejistě a on mě políbil. Nemohla jsem mu ublížit, vím, že mě miluje a já přece miluju jeho. Leželi jsme na posteli v objetí toho druhého.

K: Vážně se ti omlouvám Míšo

J: Kubo už to neřeš, vše je zase normální

Řekla jsem a spojila naše rty.

K: Nemohl jsem si přát lepší holku

Určitě si zasloužíš někoho lepšího, řekla jsem si v hlavě, při myšlence na to, co jsem mu  provedla s Jackem.

Ozvalo se ťukání na dveře a dovnitř vtrhl Radim. Podíval se na nás zaraženě, ale nakonec se usmál.

R: Vidím, že je vše fajn, jdete na večeři?

J: Kolik je?

R: Sedm

J: Jo jasně, že jdeme

Usedli jsme ke stolu a Kuba nám šel pro jídlo.

R: Tak co sex s Hughesem?

Podíval se na mě Radim s šibalským úsměvem. V tu chvíli jsem asi zapomněla dýchat.

J: T- Ty to víš?!

R: Počkej co? Já to myslel ze srandy

J: Ajo

Ulevilo se mi, teda alespoň na chvíli.

R: Co jsi myslela tím, '' Ty o tom víš? ''

J: To byl vtip

R: Jo aha vtip

Tentokrát už se Šalda moc neusmíval a nemluvil se mnou do té doby, než Kuba donesl večeři a přisedl si k nám.
Podal mi večeři a já se so ní rychle pustila, abych byla co nejdřív pryč. Kuba dojedl taky rychle, tak jsme se rozloučili s Radimem a šli jsme nahoru. Na schodech jsme potkali Aničku s Martinem, kteří na tu večeři teprve šli. Anička se podívala na moji a Kubovu propletenou ruku a asi byla dost překvapená.

M:  Je dobrá večeře?

J: Jo

M: Tak to je fajn. Jdete večer k tomu Šaldovi na pokoj, budou se tam hrát nějaký hry a bude sranda

J: Noo my -

Nestačila jsem nic říct, protože mi Kuba skočil do řeči.

K: Jasně, že jdeme. Že se vůbec ptáš brácha

Dali si pěstičku a pak jsme šli na náš pokoj. Měla jsem dost velkej strach z večera, pokud Radim něco vytáhne, tak netuším, co budu dělat.

Netrvalo dlouho a Kubovi bylo oznámeno, že už máme přijít. Hodila jsem na sebe jeho mikinu Capitals, co tu má z NHL a černý legíny. Vlasy jsem hodila do drdolu a mohly jsme vyrazit.

Zaťukali jsme na dveře a Radim hned otevřel. Projel mě nenávistným pohledem a s Kubou se pozdravil placákem. Vešli jsme dovnitř. Všichni seděli na zemi. Měla jsem docela strach, ale nevěděla jsem, že ještě vroste. Sedli jsme si k Aničce a Martinovi. Ozvalo se další ťukání na dveře.

J: My ještě někoho čekáme?

Radim neodpověděl a šel otevřít.

J:  Tak jsme tu

Zvolal ode dveří Jack ještě s pár klukama s USA. V tu chvíli jsem chtěla vypadnout, ale Kuba by to pak poznal. Rychle jsem ho chytla za ruku a hlavu jsem si opřela o jeho rameno. Jack se usadil přímo naproti nám. Když mě viděl, jak se znovu mám ke Kubovi znejistil, ale věnoval se klukům.

Nechtěla jsem, aby tu byl Jack. Protože jen při pohledu na ten jeho úsměv, chci být s ním a líbat ho, ale s Kubou to mám stejně.

Tenhle večer nedopadne dobře...