Yoshiko:
Když jsme vycházely malými dvířky domu, nepadlo ani jediné slovo. Vím přesně co se stalo jí a její rodině. Ale nevím proč. A hodlám to co nejdříve zjistit.
„Co s ní teď bude?“, zeptal se opatrně Ryuu.
Byla jsem patrně překvapená.
Ryuuko byl dost uzvřený do sebe a nikdy neměl moc lidí kolem sebe, kterým by věřil. Smrt jeho matky byla pro něj jako šíp do srdce.
Neměl rád cizí lidi. Proč se tedy o tu dívku tak zajímá?
„Zotaví se a pošleme nejspíš do jiné vesnice země Větru.“, odpověděla jsem celkem bezduše a po očku sledovala jeho reakci.
Člověk který Ryuuka nezná by řekl, že mu je to jedno. Ale nato ho znám moc dobře, abych si nevšimla, že se tvářil trochu zklamaně.
„Aha.“, vypadlo z něj po chvíly.
„Proč?“ zeptala jsem se a dívala se na modré nebe.
„Eeeh.. Jen tak.“ odsekl, zčervenal a odvrátil zrak.
Usmála jsem se.
Že by se mu líbila?
ČTEŠ
Spirit: Legenda o Doragonovi
FantasyBěžela bosá stále vpřed. Slzy jí tekly po spáncích. Vlasy měla zalepené poten a krví. Z lesa vyběhla na malou louku. Její tělo bylo unavené, ale cíl jasný. Snažila se dostat ven z uzemí země Větru. Upadla. Chtěla se zvednout, ale nohy jakoby měla gu...
