She's A Killer (Zayn Malik - cz. ff.)

Part 6 - Klub

Dotrénovali jsme a já si šla dát uklidňující sprchu.

Rozhodla jsem se, že večer půjdu do klubu, kde jsem předtím trávila docela dost času a kde jsem přijímala objednávky, ale teď jsem měla docela dost času. Šla jsem do obýváku, a jelikož se mi nic moc nechtělo sedla jsem si na sedačku naproti televizi a spokojně odpočívala. Za chvíli si ke mně přisedli Aron s Jasonem. Opřela jsem si o Arona hlavu a na Jaseeho jsem si položila nohy. Kdysi podle toho co si pamatuju a podle toho co říkali, jsme my tři žili spolu asi 6 let, vlastně od třeťáku na střední, kdy ti dva přestoupili do mé třídy. Žili sme spolu v jednom domě a vlastně jsme spolu dělali všechno. Jason byl ten inteligentní, který vše věděl, Aron ten, který dokázal vše zjistit a sehnat a já ta, která jednala, ta která se bila za své názory, ta která ty dva bránila, i když to nepotřebovali, i když tam nebyli. Pamatuji si, jak jsem začala se svou kariérou. Pamatuji si mou první oběť na vysoké, kdy nějací debilové zmlátili Arona, protože je černý, nenávidím, když někdo ty moje zlatíčka uráží, to můžu jen já, tak jsem si na ně počkala u nich doma a toho nejdůležitějšího jsem podřezala. Nic jiného si nezasloužil. Pokud vím, po zbytek školy se mi všichni vyhýbali. Nedovolili si zavolat policii, nebo nějakou bezpečnost, měli ze mě strach a tak mi to vyhovovalo. Během toho roku na střední jsem zabila i nějaké důležité členy gangů i spolků. Tak jsem si udělala pověst, ale nikdy nikdo neznal mé jméno, až do teď.

Večer jsem si nakulmovala vlasy, nalíčila oči a dala i trochu make-up-u. ve skříni jsem se přehrabovala docela dost dlouho, ale nakonec jsem si vybrala dvoje korzetové šaty. Jedny s ramínky a jedny bes. Jelikož jsem nemohla rozhodnout, mezi černo-modrými a černo-červenými, oblékla jsem si prvně ty modré a sešla jsem po schodech dolů, abych se ukázala klukům. Ty první se jim líbily, ale ty druhé byly vyzývavější. Rozhodla jsem se pro červené a černá kabátek, samozřejmě nesměly chybět boty na vysokém podpatku. Ke svému outfit-u jsem si samozřejmě vybrala i nějaké doplňky. Bylo 9 hodin večer a já jsem byla připravená vyrazit směr můj oblíbený klub. Čekala jsem u vchodových dveří na ty dva zpomalené filmy, netrpělivě jsem poklepávala nohou a skenovala své nehty. Konečně se vynořili z chodby přede mnou.

Zastavili jsme před barem. Vešla jsem dovnitř a mé kroky okamžitě zamířily k baru a poté „dozadu“. Poznávala jsem tváře okolo sebe a myslím, že i oni poznávali mne. Někdy se umívaly a někdy mi věnovaly nenávistný pohled, já ovšem procházela se zdvihnutou hlavou, až na druhou stranu tohoto místa.

„Ale kohopak to mé oči zahlédly?“ ozval se za mnou docela dost povědomý hlas, ale nemohla jsemk němu přiřadit obličej.

„Zahlédnout mohly kohokoli.“ Pokusila jsem se nenuceně odpovědět.

Otočila jsem se tváří k němu, ale furt jsem nevěděla kdo to je.

Lehce se pousmál a ovinul své dlouhé paže kolem mých ramen. Nesměla jsem dát najevo, že ho nepoznávám. Nesměl nic tušit, nesměl nic poznat a nesměl pochybovat. Obětí jsem mu opětovala. Popadl mě za zápěstí a táhl mě za sebou k baru.

„Hej Tylore! Kurva kde si ty sráči?“ někdo z davu zavol a ten přede mnou otočil hlavu za zvukem. Mě se začalo vybavovat, kdo to je.

„Do prdele! Co zas chceš Liame?!“ Liam? Proběhlo mi hlavou. Musím se někde schovat. Hned!

Před Liamem jsem se měla schovat. Znala jsem ho, byl to lovec. Lovec lidí. A já jsem byla na jeho seznamu číslo jedna. Zdrhla jsem přes shluk vlnicích se lidí. Zastavila jsem se až u „V.I.P.“ zóny, vlastně se tam jen prodávaly drogy, zbraně a holky nic víc, ani jsem neklepala nebo něco tak, chlápek u dveří, něco jako vyhazovač, mě poznal a nechtěl se na nic ptát. Nechápu jak mě všichni poznávali, byla jsem mimo dění asi rok. Uvnitře místnosti jsem hledala třeba Niallera nebo Lexi, ti mi vždy dohazovali práci, nebo drogy když jsem na nich ještě byla závislá, ale nějak jsem je nemohla najít.

„Niallere! Přesuň tu svojí Irskou prdel hned ke mně!“ zakřičela jsem na celou místnost, když jsem uviděla blonďatou hlavu a nezapomenutelná modrá očka.

Jakmile mě uslyšel, přiběhl ke mně a uvěznil mě v pevném objetí. „Mergaret“ zašeptal mi mé jméno jemně do ucha. Jak mi ten leprikón chyběl. Vtiskla sem mu pusu na líčko. On byl jeden z mála, co znali mé druhé jméno a vůbec mi to nevadilo. Vlastně nebyl jeden z mála, všichni mi tak říkali, jenže nevěděli, že se tak opravdu jmenuji.

„Chyběl si mi.“ Pošeptala jsem mu nazpět a odtáhla jsem se na znamení, že mě má položit na zem.

„A co tu vůbec děláš? Já myslel, že tě ehm… Liam… dostal.“ Docela dost dlouho Niall ty slova polykal, ale nedivím se mu.

„No zdrhla jsem mu, ale teď jsem ho viděla v baru, takže schováš mě tu? Nebo se tu v pohodě dostane?“

„No když řeknu Lukovi, tak se sem nedostane.“

„Oh, si zlatej.“

„No… a co tu vlastně děláš?“

„Vlastně tak trochu hledám práci. Nějakej kšeft. Však víš. Nemáš něco?“

„Když už se ptáš, něco bych měl a rovnou dva.“  Tímhle mi udělal Nialler radost.

Dal mi jejich jména a jména lidí, co chtěli jejich smrt.

*********

Tak máme ti Jess a její výlet do klubu objevila se nám další dvě postavy. Niall a Liam :3 každý úplně v jiné pozici. 

V dalším dílu bude i Zaynie.. a ještě jěko ale to už pššššt :3 
Jako vždy máte fotečku a song a teším se na komentíky 
a děkuji za votečka :3 a taky děkuji za 121 přečtení a 8 vote :33

-Z- 

PS: další díl bude možná do silvestru ale nic selibuji..