She's A Killer (Zayn Malik - cz. ff.)

part 4. - Rozhovor s poldou

„Co si jí udělala, ty mrcho?!“ Zařval na mě a sápal se po zbrani.

„E.E.E.E. Jestli ji chceš ještě někdy vidět, necháš zbraň v pouzdře a spálíš všechny spisy s mým případem a s mými informacemi, nebudeš nikoho informovat a jestli to budeš řešit s tvými kamarádíčky od policie, zjistím to!“ Přerušila jsem ho dřív, než stačil na zbraň dosáhnout. „A víš co zlato? Nechám si u tebe značku, abys věděl, že se vrátím a dokončím svou práci.“ Vešla jsem do pracovny a zastavila jsem se před jeho stolem. On jen seděl jako paralyzovaný a ani se nehýbal, jen mě hypnotizoval pohledem.

Seděl v křesle zatím, co já jsem přešla kolem stolu s rebelským úšklebkem na obličeji. Nahnula jsem se k němu a políbila jsem ho na čelo… Ještě nikdy nikdo neseděl a nečuměl na mě jako on. Vždy se někdo nějak bránil, ale on nic. Sedla jsem si na něj obkročmo, jelikož mu bylo maximálně 35 let, nevadilo mi to, a pomalinku jsem mu rozepínala košili. Pořád jen seděl a nic nedělal, sice jsem ho nechápala, ale nedala jsem to na sobě znát. Zpříma sem se mu podívala do očí a z pouzdra na kotníku jsem si vytáhla malý nožík. Něžně jsem mu ho přiložila na hruď a přitlačila na jeho špičku. Zaryla se ne příliš hluboko. Začala jsem mu na hruď kreslit malý obrazec. Obrazec znamenajíc smrt. On jen pevně v dlaních svíral opěrky křesla, na kterém jsme seděli. Dokončila jsem své dílo a jemu po hrudi tekly pramínky čerstvé, teplé krve. Postavila jsem se a odešla směrem ke dveřím z pracovny.

„Počkej! Co to znamená?! Co znamená tohle všechno?!“ konečně se probral z transu, ale nelíbilo se mi, kam mířily jeho slova. Nepatrně jsem se zamračila, ale rozhodla jsem se mu odpovědět.

„Co znamená co?“ ne hned jsem to v plánu neměla. Když už se rozmluvil, chtěla jsem si popovídat.

„Nedělej ze mě blbce! Myslím to, že si přišla až ke mně domů, myslím to, že chceš, abych spálil tvé spisy, a myslím to, že si mě pořezala!“ Už byl úplně při smyslech a mi se to nelíbilo. Nechtěla jsem mu na nic odpovídat, proto jsem se otočila a odešla z místnosti a měla jsem v plánu odejít z celého toho domu, kdyby mi to ten…. Blbec!... nepřekazil!

„Stůj a odpověz mi na něco!“ Dožadoval se rozhovoru.

„Tak si vyber jen jedno.“ Tak jsem mu vyhověla.

„Proč si právě tady? Teď?“ Stál kousek od mého obličeje. Cítila jsem jeho rychlý zmatený dech na mém čele. Nedívala jsem se mu do obličeje. Nechtěla jsem se dívat do těch jeho pronikavě modrých očí. Zvedl mi bradu palcem a ukazováčkem, abych se mu musela dívat do očí.

„Jsem tu, abys nezapomněl, že se vrátím a pak to neskončí jen tímhle.“ S drzým úšklebkem jsem mu přitlačila na hruď, tak že mu krev prosakovala skrz tenkou látku černé košile. On jen stiskl pevně čelisti bolestí a myslel si, že to neuvidím.

-------

Tak tohle je extrakrátká část, protože jsem neměla moc času a taky jsem vám chtěla mocinky o víkendu přidat další část, jenže nějak mi to nevychází s časem... :(( a taky vám moc moc děkuji za nějakých 60 přečtení a 6 vote :33 moc velkááá radóóóst :3 že to vůbec někdo čte -.- :D a kdyby jste měly nebo měli nějaké připomínky pište ráda odpovím ^.^

a opět jeden song z mé sbírky :3

Ps: na kraji je náš sexi policajt :3

Pss: měla jsem Paula Walkera moc ráda :(

-Z-