She's A Killer (Zayn Malik - cz. ff.)

Part 9. - I found him

tak jsem tu z další částí a omlouvám se za zdržení musela jsem se očit na opraváky a teď se budu muset učit na cviky.. mám toho moc :D ale nějak zmáknu další díl doufám že v co nejkratším čase. ale nic neslibuju. omlouvám se za chyby.

.......................

Přišla jsem domů a shodila ze sebe všechno, co šlo. Do naší ‚pracovny' jsem přišla jen ve spodním prádle a s kufrem na zádech. Na stůl jsem odložila Daisy a chtěla jsem jít do sprchy, ale to už mi v cestě zabránili kluci včetně Louise.

„Co se stalo? A co s Malikem?" Zeptal se Loui, který stál v čele, protože jemu jedinému bych se v rychlosti nevyrovnala.

„Nic" odsekla jsem a chtěla jsem projít. Odtlačili mě zpět. „Noták! Chci do sprchy! Na to mám nárok! Když se mi to nepovedlo!"

„Tobě se to nepovedlo?" svrásčil obočí. „Zdá se mi to nebo tohle je poprvé?" ušklíbl se a věnoval pohledy klukům. Protočila jsem nad ním očima. Chytla jsem Louiho za ruku a vtáhla jsem ho do místnosti. Teď mi nestálo v cestě skoro nic, až na kluky, takže vlastně nic. Ty dva jsem odžduchla a odešla jsem do koupelny, následně za sebou zamkla dveře, aby mě nikdo neotravoval.

Napustila jsem si horkou vanu s pěnou vůně lesních plodů. Celá jsem se do ní ponořila. Chvíli jsem nechávala myšlenky proudit a sledovala jsem páru, jak stoupá v horké vany a zaplňuje celou místnost, jak se na zrcadle a oknech sráží v malé kapičky vody. Všude kolem mne bylo mlžno a špatná viditelnost. Takže se mi v hlavě odehrával dnešní večer. Teda aspoň ten konec. Kdo je to? A jak to myslel? Klidit se mu z cesty? Já mám někomu ustupovat? Mám se snad bát? Proč přijel Loui? Co se asi stalo? Nevěřím, že přijel jen proto, že měl zabít jednoho člověka. A to že já začínám? Tomu taky nevěřím. Kdyby se o mě zajímal, když jsem neměla, co dělat. Mohl mi pomoct si nějak vzpomenout! Cítím k němu ještě něco? Styles? Jak to myslel? Chci si tě vyzkoušet? A koho říkal, že mám zabít? Nemluvil o Malikovi? Co bude dělat, až zjistí, že Branda jsem nezabila já, ale Malik?

Furt se mi mé myšlenky točily kolem Malika. Pomalu jsem ve vaně usínala a voda už vychladla. Nikde kolem mě se nestřetávala pára se studenými skly. Proto jsem se rozhodla, že už vylezu a budu čelit těm třem. Nesmím nějak naznačit, že nad Louisem pochybuju. Doufám, že se ještě umím přetvařovat.

Kolem hrudníku jsem si omotala osušku a do vlasů si zamotala ručník. Takto připravená jsem vpustila do koupelny vzduch v podobě odemknutí a otevření dveří vedoucí do této místnosti. Za dveřmi už stepoval Aron.

„Co ty tu Arone?" zvedla jsem jedno obočí a zkoumavě jsem ho prozkoumala pohledem.

„No... Vlastně nic jen jsem poslouchal, jestli žiješ a jak vidím... tak jo... já jdu... zase..." otočil se na patě a odešel. Tak tohle bylo divní.

Už oblečená jsem napochodovala do obýváku, kde se Louis rozvaloval po celém Gauči, Jason usilovně klepal bříšky prstů do klávesnice od laptopu a Aron seděl v rohu místnosti a četl nějakou knihu. Počkat! Co? Aron četl? Je divnej! Nemá krámy nebo menopauzu? Nebo není těhotný? Omg mozku mlč! Aron není ženská! I když ty nohy... ne dost!

„Jasone!" Zavolala jsem, abych upoutala jeho pozornost. „Máš už něco o Malikovi?"

Zvedl ke mně pohled a zavrtěl zklamaně hlavou.

„Tak to nech na zítra. Dneska už na toho debila nemám náladu. Jdu nahoru do pokoje."

V pokoji jsem se zase převlékla, ale teď už do pyžama, a to tedy do Jasonova staršího trička a volných kraťasů. Zalehla jsem do postele a koukala jsem do stropu. Zase jsem nad ním přemýšlela. Asi po 15 minutách jsem slyšel klepání a pak následné zavrzání pantů dveří. V malé díře se objevila Louiho střapatá hlava. Když viděl, že nespím, vstoupil. Zamířil si to rovnou k mé posteli. Následně se postel pod jeho váhou malinko prohla. Nespouštěla jsem z něj pohled. Snažila jsem se zjistit, co má v plánu. Lehnul si vedle mě a přitáhnul si mě do obětí. Nějak jsem to neřešila chybělo mi to. Po chvíli, kdy jsem ležela v jeho objetí, jsem se odebrala do říše snů.