Lost It All [bvb & fir] |POZASTAVENO|

4.Lost It All 2/2 [She knows something what I not??]

'We scream! We shout! We are the fallen angels! We scea-'  Hmm. Stále jsem si nezměnila ton budíku.

OMG! Dneska jedu na koncert! Ryche do koupelny. Sprcha,zuby a pořádně učesat vlasy. Rozčesat,udělat pěšinku na boku hlavy,natupírovat a přelakovat. Natupíruju a přelakuju ještě asi 5x a tupírovací hřebínek (Nevím jak se tomu říká :D) s lakem hodím na postel a jdu zpátky do koupelny. Nanesu make-up,oční linku,řasenku a ještě trošku domaluju obočí. Make-up,linky a řasenka letí za lakem a hřebínkem. Vezmu si oblečení a společně se spodním prádlem se zavírám do koupelny,abych se mohla v klidu převlíct.

,,Chris? Stíháš?" ozve se mamka na druhé straně dveří.

,,Jo!" zakřičím na zpátek a vzápětí otevřu dveře.

,,Páni! Strašně ti to sluší." řekne mamka,když mě obejme. ,,Jsi už vážně velká holka."

,,Eh,díky mami." usměju se na ni a taky jí obejmu.

,,No,tak pojď,ať se ještě stihneš nasnídat."

,,Jo,za chvilku jsem dole."

Vezmu tašku a dám tam všechny věci,které jsem si 'nachystala' na postel. Sejdu schody,položím ji na botník a jdu do kuchyně.

,,Jdu ti dát do tašky pití a svačinu a ty se zatím najes."

,,Dobře,díky." 

Sednu si za stůl a začnu do sebe házet tousty. Jo,měla jsem je i včera,ale já je prostě miluju. A vsadím se,že mi je mamka dala i s sebou. Hodím do sebe poslední kousek,zapiju to čajem a jestě pospíchám nahoru. Málem bych zapomněla na to nejdůležitější,peníze! Vyběhla jsem schody a zamířila k nočnímu stolku,ve kterém mám pokladničku. Po namáhavém,asi pěti minutovém hledání se mi podařilo najít klíček a otevřít ji. Vzala jsem si všechny peníze,co v ní byly a ani jsem je nepočítala. Ale jsem si jistá,že budu mít dost tam i na zpáteční cestu. -Ale jak se dostaneš zpátky domů? Hej,jo no. Ještě se musím zeptat mamky. Než zavřu dveře a sejdu dolů,vytáhnu mobil z nabíječky,který dám do tašky společně se sluchátky. Teď už mám snad všechno.

,,Mami?" potřebuju se jí zeptat na tu zpáteční cestu.

,,Copak je Chrisy?"

,,Já jsem se zapomněla podívat na zpáteční autobus!" říkám to s celkem značnou panikou v hlase,protože mi autobus jede za 15 minut.

,,Neboj,to se vyvrbí (Další divný slovo,ale my ho doma normálně používáme :D),uvidíš."

Cože? Jak může být tak klidná? Ví snad něco,co já ne?!

,,Uhm,ok,jak myslíš. Ty jsi šéf téhle akce." 

,,Taky že jo. A teď už pojď do auta." zasměje se mamka a už mě tlačí ze dvěří.

Nazuju si speciální boty,které čekaly jen a jen na tuto příležitost. Conversky s cvočkama. (Viz. obrázek)

Dojeli jsme na zastávku mamka mě vysadila a s tichým ,,Užij si to!" a milým úsměvem za mnou zavřela dveře. Nebyla jsem na zastávce ani pět minut a už přijel autobus. Nastoupila jsem,zaplatila si lístek a šla si sednout úplně dozadu. Všichni na mě zírali,jako na nějakou nadpřirozenou bytost. První jsem nechápala,ale pak mi došlo,že je to kvůli mému outfitu. 

Najednou mi zavibroval mobil: 

Máma: Tady máš ten číselný kod,zapomněla jsem ti ho doma dát: 19122014. Měj se hezky a dávej na sebe pozor.  Máma xx

Je dobrý,že si na to mamka vzpoměla,protože mně to úplně vypadlo.

Chtěla jsem si z tašky vytáhnout sluchátka,abych si trochu zkrátila cestu,ale všimla jsem si něčeho,co jsem tam já určitě nedala. Bylo tam to tričko po mém bráchovi,které jsem našla ve skříni a náhradní spodní prádlo. Co to k sakru..?! 

Mohla bych jí napsat,ale vím,že teď jede autem,takže by mi stejně nemohla odepsat. (Btw. ten kod jí poslala,když stála na červený :D) 

Byla jsem vážne zmatená. A to hodně. Proč by mi to tam dávala? Můžu přemýšlet jak chci,ale stejně si to neumím vysvětlit. Přece si nemohla splést moji tašku s odpadkovým košem. Já nevím...snad..sakra.

Ví snad něco,co já ne??

Hope u like it^^

xxPrincessxx