,,Nikam nejdu, Lorelai." řekla jsem přísně.
,,Sakra musíš si dát konečně pohov," vytrhla mi knížku z rukou. Naštvaně jsem se na ní podívala, zatím co ona se mi jen vysmívala do tváře. ,,jsou Vánoce proboha. Jsou to svátky míru, klidu a radosti. Už vůbec nemluvím o tom, že bys měla být se svou rodinou." podívala se do okna a potom zpět na mě.
Povzdychla jsem si. ,,Pojedu za nimi až za pár dní." zamrmlala jsem.
,,Měla bys s nimi být už teď." řekla káravě.
,,A ty snad ne? Kdy ty se za nimi chystáš?" ušklíbla jsem se.
Převrátil očima a chytla si lem své košile. ,,To je zase jinej případ. Víš jak to mezi námi je a.. ani nevím jestli jsem pozvaná. Bude tam celá rodina, i můj bratr s jeho manželkou a dětmi, jenže nevím jestli mě tam máma uvítá."
Pomalu jsem se zvedla z postele a přešla ke stojící Lori, silně jsem ji objala a zavřela oči. ,,Právě teď je ten nejlepší čas na to usmířit se." zašeptala jsem jí do ucha a odtáhla se. Mírně se na mě usmála a následně přikývla.
,,Tak můžeme jít?" objevil se z ničeho nic v pokoji Justin i s Joshem. Vykuleně jsem se na ně podívala a nechápala jak se dostali dovnitř, ale ještě víc jsem nechápala co tu dělají. Myslela jsem, že půjdeme jen Lori a já, dámská jízda.
,,Vy jdete taky?" ukázala jsem na ně dva a zúžila jsem na ně oči.
Oba přikývli.
,,Ber to jako předvánoční večírek s lidmi, který miluješ nejvíc na světě." mrkla na mě Lori a za ruku mě zatáhla do koupelny, kde mi pohotově stáhla gumičku z vlasů a začala přemýšlet, co udělá s mým nenamalovaným obličejem a rozčepýřenými vlasy.
Když jsme se pak po následujících několika minutách dostali do už naplněného baru, který byl jeden blok od našeho domu, šli jsme rovnou k baru, kde jsme si objednali pití a následně si šli sednout do jednoho z volných boxů.
,,Takže jak jde učení?-"
,,Vůbec nezkoušej nadhazovat téma škola, zkoušky a učení, Joshi." přerušila ho Lori a spražila ho pohledem. On se na ni na pár vteřin zaraženě podíval a následně se začal smát, přisunul si jí blíž k sobě a dal jí obyčejnou pusu na umlčenou. ,,Tak, jdeme se bavit ne?" zajásala a zvedla svého panáka vodky. Hromadně jsme si přiťukli a následně obsah vypili, což mě jako člověku který moc nepije, dalo trochu zabrat.
,,Pojď." kývl Josh na Lori a vytáhl ji od stolu.
,,Co ty, chceš jít tancovat?" podíval se na mě Justin.
Chvíli jsem váhala, ale když jsem uslyšela první tóny mé oblíbené písničky od Tinashe, pohotově jsem přikývla. Se smíchem mě vzal za ruku a když jsme stáli oba na nohou, popostrčil mě před něj a ruce položil na mé boky. Začala jsem se prodírat davem až k prostředku parketu, kde bylo nejvíc lidí, ale to nikomu nevadilo.
Otočila jsem se k Justinovi čelem. ,,Can we pretend." zazpívala jsem větu z textu písničky a podívala se mu do očí, které mu zvláštně zajiskřily a jeho dech se na chvíli zadrhl. Svraštila jsem obočí, ale dřív než jsem stačila udělat další pohyb, jeho rty se přilepily na ty mé a naše těla se začaly společně pohybovat do rytmu hudby.