Už dlouhou dobu přemýšlím, co si vezmu na sebe. Jestli nějaké šaty, které budou odpovídat dnešním účelům, nebo nějaké neformální pohodlné oblečení přizpůsobené dnešním podmínkám. Chci spíše tu druhou možnost, ale nechci aby si Justinova matka o mně myslela Bůh ví co, takže jsem si nakonec vzala obyčejné bílé skinny džíny a přiléhavý tmavě modrý svetr s tříčtvrtečním rukávem.
OD:Justin
Máma už se ptala, kdy přijdeš. Jsi hotová? – J
Povzdychla jsem si a podívala se do zrcadla. Měla jsem lehce namalované oči, hodně světlou růžovou rtěnku a na tvářích trochu tvářenky. Byla jsem jednoduše decentně namalovaná a celkově jsem vypadala slušně. Mobil jsem vzala do ruky a odepsala jednoduchou zprávu, že tam do dvou minut budu. Následně jsem přešla do předsíně a obula si boty, do ruky vzala klíče a vyšla z bytu, který jsem následně zamkla.
,,Sam, ahoj," ozvalo se zamnou a já se otočila. Josh stál u dveřích svého bytu, který nejspíš zamykal, opět ve své tmavě modré hasičské bundě s klasickým úsměvem.
,,Ahoj," jemně jsem se usmála.
Klíče si strčil do kapsy u bundy. ,,Jak se máš? Dlouho jsme se neviděli, naposledy-"
,,Naposledy na Loriiny narozeniny. Přesně tak, Joshi," přikývla jsem. ,,ráda bych si s tebou podívala, ale musím k Justinovi, protože," zasekla jsem se. Josh svraštil obočí a já v hlavě rychle vymýšlela, co mu mám říct. ,,protože potřebuje poradit se zapnutím pračky." vycenila jsem zuby a doufala, že mi to uvěří.
,,Dobře?" řekl pochybovačně. ,,Tak se uvidíme potom."
,,Určitě, ahoj." usmála jsem se, úsměv mi opětoval. Pomalu jsem šla k Justinovým dveřím a potom se podívala, jestli už Josh zašel. Upravila jsem si svetr a dřív, než jsem stihla zaklepat mi otevřel Justin. Vypadal poněkud.. nervózně.
,,No konečně," povzdychl a zatáhl mě dovnitř. ,,takže ujasníme si to," zašeptal a naklonil se, aby zjistil kde je jeho matka. ,,jsme spolu už půl roku, seznámili jsme se přes naše společné přátele a nebydlíme spolu, protože nám to tak vyhovuje, dobře?" podíval se na mě.
Začala jsem se usmívat, chtělo se mi doslovně smát. ,,Uklidni se." poplácala jsem ho po rameni a obešla ho. Namířila jsem si to rovnou do kuchyně, kterou měl spojenou s obývákem. Když jsem tam vešla, spatřila jsem drobnější ženu se zvlněnými hnědými vlasy.
,,Dobrý večer." řekla jsem mile a ona se na mě překvapeně otočila.
,,Ahoj, ty musíš být Samantha, že ano?" doširoka se usmála. Přikývla jsem. ,,Těší mě, já jsem Pattie, Justinova milovaná máma." popošla ke mně a vtáhla mě do objetí. Nečekala jsem to, ale po pár vteřinách jsem jí objetí opětovala.
,,Také mě těší." řekla jsem s úsměvem.
,,Takže mami," vpletl se do toho Justin a přitáhl si mě k sobě blíž. Chytl mě kolem pasu a stisk zpevnil. Lhala bych, kdybych řekla, že mi to nebylo příjemné, protože bylo. Z jeho těla vyzařovalo teplo a jeho pevná paže okolo mého těla mi dodávala zvláštní pocit bezpečí. ,,tohle je má přítelkyně." řekl a otočil se na mě. Věnoval mi dlouhý pohled, ve kterém bylo neskutečně moc emocí a já se na něj usmála, potom si s ním propletla prsty na jedné ruce.
,,Sluší vám to spolu." řekla se slzami v očích a já stiskla Justinovu ruku. Připadala jsem si jako kdybych byla vážně jeho přítelkyně a bylo mi Pattie líto, protože teď bude žít v domnění že Justin opravdu, někoho má a ten někdo jsem já.
,,Mami.." začal Justin.
Pattie zvedla ruce na obranu. ,,Já vím, já vím," usmála se. ,,tak kdo má hlad? Jsou Justinovi oblíbené lasagne." zasmála se a odešla ke kuchyňské lince.
Zasmála jsem se.
,,Děkuju." zašeptal mi do ucha Justin, já jen odkývala a ruka v ruce jsme šli pomoct Pattie s večeří.
