Hodiny ubíhaly a já byla čím dál tím odvázanější, zaroveň i unavenější. V sobě jsem už měla asi třetího panáka vodky a s tím i několik drinků s neznámými názvy. Nejvíc se mi líbil ten modro zelený, který byl asi nejsilnější a jmenoval se podle oblíbené postavy mého dětství – Ariel.
Taky jsem měla už odtancováno snad na celý další rok. S Lori jsme se z parketu skoro ani nehly, tancovaly jsme spolu, bez sebe, pořád. Když kluci nebyli s námi, stáli opodál a dívali se na nás. Chvíli doslova slintali a chvíli se nám zase smáli. Teda spíš mě, protože jsem musela vypadat přímo komicky a trapně, ale nějak mě to netížilo.
,,Nechceš vzít domu?" nahnul se ke mně Justin, když jsem právě se zavřenýma očima odpočívala na jeho rameni. Byla jsem ve stavu, kdy ze mě pomalu začalo vše vyprchávat a padala na mě únava, přičemž kdybych do sebe ještě něco nalila, ráno by to bylo o dost horší.
,,Půjdu, ale klidně tu zůstaň, mám to přece kousek." zamrmlala jsem, otevřela jsem oči a ušklíbla se.
,,To bys mě tu nechala s těma dvěma hrdličkama?" zeptal se.
,,No, proč ne." zasmála jsem se a zvedla hlavu. Jemně jsem si protřela oční víčka a podívala se naproti přes stůl, kde Lori sedící na Joshově klíně nevěnovala okolnímu světu žádnou pozornost. Joshovi to zřejmě vyhovovalo a plně si to užíval. Musela jsem se nad nimi pousmát.
,,Tak jdeme?" zeptal se mě Justin když už stál vedle boxu, usmívajíc se na mě.
Přikývla jsem.
Pomalu jsme se odebrali ven, následně jsme se dali na cestu domů. Bylo něco po půlnoci, ale přesto bylo všude slyšet troubení aut a noční ruch New Yorku. Tohle město nikdy prostě nikdy nespí. Ať se jdete projí třeba ve čtyři ráno, vždy narazíte na zatoulané turisty nebo otevřené bary.
S Justinem jsme šli vedle sebe. Oba jsme šli v tichu a nikdo nic neříkal, oba jsme byli zabraní do svých myšlenek. Netuším, o čem přemýšlí on, vlastně ani netuším, o čem přemýšlím já. O milovaném New Yorku to nebylo, v koutě mysli jsem přemýšlela nad mezi lidskými vztahy a jak to vlastně mezi sebou máme my s Justinem.
Když jsme přicházeli ke dveřím mého bytu, netušila jsem co bude následovat. Najednou jsem už nechtěla jít spát a nechtěla jsem Justina nechat jen tak odejít. Přece jenom jsem právě teď odvážnější než kdy jindy, tak proč toho nevyužít?
,,Nechceš jít ještě na chvíli ke mně?" podívala jsem se na něj.
Zajiskřilo se mu v očích, chvíli se na mě díval a nakonec s olíznutím rtů přikývl. Usmála jsem se a odemkla bych, následně jsem se vyzula z bot ze kterých mě už upřímně bolely nohy a já si mohla konečně vydechnout.
,,Dáš si ještě něc-" doslova mě umlčel polibkem.
Jeho dlaně držely mé tváře z obou stran a já byla na chvíli mimo. Vzpamatovala jsem se až potom, kdy se mnou začal couvat dozadu. Odtáhl se a naše rty znovu spojil, přičemž se jeho jazyk prodral do mých úst. Jeho ruka přejela na můj zadek, který zmáčkl, já vzdychla.
Pořád jsem šla pozadu až dokud jsem si neuvědomila, že jsme u mě v ložnici. Justin se na chvíli zastavil a já ho jemně poškrábala na krku, předtím než jsem se od něj odtáhla. Podíval se na mě a potom si mě prohlédl, následně mi začal svlékat oblečení – kousek po kousku. Když jsem zůstala jen ve spodním prádle, udělal ode mě krok a svlékl si triko.
Zakousla jsem si do rtu a stála na místě, zároveň jsem si prohlížela jeho tělo. S úšklebkem ke mně přistoupil, triko odhodil, a já zase začala couvat. Udělala jsem jen pár kroků a ucítila jsem za sebou postel, na kterou jsem doslova spadla.
Začala jsem se smát a Justin po chvíli také. Potom se nade mě nahnul a přiložil svůj palec na mou bradu. ,,Jsi tak roztomilá když se směješ, už jsem ti to říkal?" nadzvedl obočí. Přikývla jsem a přitáhla si ho k sobě. Opět jsem spojila naše rty a když se jeho rozkrok otřel o ten můj, vzdychla jsem.
