Od vraždy k lásce

#3 Nemilé překvapení

První dny bez mámy byly strašné. Táta byl neustále někde s klukama. A já to měla s Mikem zvládat. Což se moc nedalo. Tomas býval neustále s chůvou, protože já jsem chodila poslední rok na střední a Mike na vysokou. Začal první rok, takže tam musí chodit. Jednoduše, bylo to strašný.

Květen

Konečně mám za sebou poslední zkoušku. Úspěšně jsem složila maturitu. Ale na vysokou se zatím hlásit nebudu.

Dneska by měl domů přijet táta, konečně.

Za měsíc to bude rok, co zemřela máma a já se s tím pořád ještě nevyrovnala. Už když strkám klíče do zámku našeho domu, po schodech se řítí Tomas, aby mě přivítal. "Ahoj, zlatíčko." Vezmu ho do náručí a dám mu pusu.

"Tak jakpak jsi se měl?" sice mi odpovím nějakým žvatláním, ale to mi je jedno. "Nezlobil jsi?" na tohle zakroutí hlavičkou a začne se smát. To už k nám přijde i chůva. "Děkuji, paní Willsnová, dneska už můžete jít." Pousměji se na ni.

"Táta se s vámi zítra vyrovná," dodám ještě než odejde. Potom už máme celý dům s Tomasem pro sebe.

"Tak co, bráško? Nikdo doma. Co my? Půjdeme ven? Zajdeme na zmrzku?" Tomas začne plácat ručkami, přikyvovat a smát se. "Tak jo, půjdeme se nachystat, ano? Uklidíš si hračky a půjdeme." Rozejdu se k jeho pokoji, kde má opravdu spoust u věcí.

"No, Tome! Takže si tu prvně uklidíš, já se půjdu nachystat, a až to budeš mít přijď za mnou, ano?" jen přikývl, sice ještě nemluví, i když už by měl, ale doktor říkal, že to je nejspíš z toho, že ztratil mámu, a ikdyž se mu věnujeme, jak můžeme, nemá klidné dětství. Takže rozumí, chová se jak normální skoro 5 leté dítě, jen nemluví.

Tomas si začal uklízet a já si šla dát opravdu rychlou sprchu. Pak jsem se trošku nalíčila a učesala. Když jsem se chtěla jít převléknout, přiběhl Tomas. Poslala jsem ho, ať na mě počká v pokojíčku, že za ním přijdu a převlékne se. Já jsem na sebe hodila kraťasi, tričko a do ruky mikinu. ( http://www.polyvore.com/cgi/set?id=140570588 ) Ještě jsem použila deodorant a šla za Tomem. Seděl na po stýlce a vedle sebe měl dvě trička. Jedno s autem a druhé se Šmoulou. Musela jsem se usmát.

"Tome je tam teplo, vezmi si tohle." Ukázala jsem na tričko se Šmoulou, protože mělo krátký rukáv.

"Ale prvně se pojď umýt, máš špinavou pusu a ruce." Chytla jsem ho a v koupelně pustila proud vodu. Tomas se umyl a já ho ještě učísla.

Mám skvělýho brášky. Převlékl se. Obula jsem mu boty a vzala jsem si kabelku s mobilem a peněženkou. Ještě jsem tam dala klíče a šli jsme.

Tomasovi jsem koupila slíbenou zmrzlinu a sobě čokoládové latté ze Starbucksu. Sedli jsme si v parku na lavičku a jen tak se dívali okolo.

"Půjdeme na hřiště?" zeptala jsem se Tomase po tom co dolízal zmrzlinu. Jen kývl tak jsme se zvedli, že půjdeme, když v tom mi začal zvonit mobil.

"Ano, Miku?" usmála jsem se a chytla Tomase za ruku.

"Teď jdeme na hřiště, tak za námi přijď." Usmála jsem se, i když to neviděl a položila to. Když jsme došli na hřiště, Mike už tam byl.

"Bráško!" rozběhla jsem se za ním a objela ho. Tomas na něj začal skákat, tak si ho vzal do náruče.

"Chyběli jste mi." Objal nás Mike. Byl pryč od pololetí, a až teď mu končily zkoušky a začali prázdniny.

"Ty nám taky." Usmála jsem se.

"A co ty prcku? Nezlobila ségra?" cvrnkl do nosu Tomasovi. Ten se začal smát a vrtěl hlavičkou, že ne.

"Tak to je dobře." Usmál se a položil ho na zem. Tomas si šel hrát na písek a my jsme si povídali.

"A kdy se má vrátit táta?"

"No, měl se vrátit dneska ráno, ale nepřijel," odpověděla jsem Mikovi a zesmutněla."Neboj, on dorazí. Vždyť ho znáš." Usmál se brácha a chytl mě kolem ramen.

"Půjdeme domů, pojď. Musím uklidit!" vzpomněla jsem si po chvíli. Chytla jsem Mika za ruku a vytáhla jsem ho z lavičky."Tome! Pojď, jdeme domů!" zavolal na něj Mik. Chytl ho za ruku a šli jsme.

Doma si šel Tom s Mikem hrát a já se pustila do uklízení. Když už jsem uklízela v obýváku, kluci vyběhli z chodby a vrhli se na mě.

"Ne, dost. Kluci, nechte toho. Dost vzdávám se," začala jsem se smát a pištět, protože mě začali lechtat a já jsem strašně moc lechtivá. "Kluci! Prosím." Už mi tekly slzy z toho smíchu, ale kluci mě lechtali dál.

"Co se tady děje?" ozvalo se ode dveří. Všichni tři jsme se tam otočili.

"Tati!" zakřičel Tom a rozběhl se za ním. Zůstala jsem sedět a jen nevěřícně koukala. Tom poprvé promluvil. V šoku byl i Mik a táta.

"Ahoj, tati," řekla jsem, když jsem se vzpamatovala a objala tátU.

"Ahoj, zlatíčka." Usmál se na nás. "Tak jak jste se měli? Zvládli jste to tady? Co maturita?" začali jsme si povídat.

Uvařili jsme si večeři a dívali se na filmy. Jako za starých časů. Akorát bez mámy. Tom už usínal, tak jsem ho šla uložit a vrátila se zpátky dolů.

"Jo ještě mám pro vás jedno překvapení," oznámil nám táta, když jsem přišla dolů."Jaký?" vykřikli jsme s Mikem zároveň."Pojedeme na světové tour," oznámil šťastně. "Na celé prázdniny," dodal ještě.

"Promiň, tati, já mám brigádu. Takže nepojedu," oznámil mu Mik.

"No, nevadí, trošku jsem s tím počítal." Usmál se táta.

"A ty?" otočil se na mě.

"No já nikam nejedu. S něma mě nikam nedostaneš. Natož na celé prázdniny. Ne! Zůstávám doma," řekla jsem rozhodnutě.

"No doma nezůstaneš! Nebylo ti ještě 18! Sice jsem se tě zeptal, ale jedeš! Vlastně jedeme. Já, ty, Tom a kluci! A hotovo! Nebudu se o tom bavit. A jdu spát, dobrou." Zvedl se z gauče a ode šel.

To nemyslí vážně. Já s nima nikam nepojedu. Nikdy! Nesnáším je! Raději jsem šla taky spát, protože teď nic nenadělám.