Od vraždy k lásce

#5 Co to děláš pitomče?

"Kdo to je?" rychle jsem se otočila a snažila se rozpoznat člověka. Stále jsem brečela. Udeřil další hrom a já sebou nekontrolovatelně cukla. "Šššš, to bude dobrý," utěšoval mě Zayn a přisedl si ke mě.

Poznala jsem jej podle hlasu. Teď jsem nepřemýšlela jestli jej mám ráda nebo nenávidím, schoulila jsem se do klubíčka a brečela mu na hrudi. On mě hladil po zádech a vlasech a šeptal konejšivá slova. Po chvíli jsem se trochu uklidnila, ale i tak jsem se bála a při každém hromu sebou cukla.

"Kde je Tomas?" zeptala jsem se vyjekaně. Taky nesnáší bouřky.

"Neboj je s klukama, začal brečet a volat tě," pousmál se Zayn. Má nádhernej úsměv. Co? All o čem to tady přemýšlíš? Nesnášíš ho!

"Ani se nehni! Chci něco zkusit!" poručil mi Zayn a začal se ke mě nahýbat. Nevěděla jsem co má za lubem, až když mě políbil.

"Co děláš pitomče?" odtrhla jsem se od něj a vrazila mu facku. Jen na mě nevěřícně koukal.

Další hrom, cukla jsem sebou a namáčkla se na Zayna. Ten se jen začal smát a odešel. Dělá si prdel? Já se bojím! Další a tentokrát silný hrom, uslyšela jsem plakat Tomase. Dobře musím za ním. Všechno je v pořádku, dojdu za nimi.Snažila jsem se uklidnit sama sebe.

"Tomasi," přitiskla jsem k sobě brášky když jsem k nim došla.

"Ššsšš, to bude dobrý," hladila jsem ho po hlavičce a houpala s ním. Byli jsme uprostřed tak silné bouřky, že jsme museli zastavit. Celá jsem se třásla strachy, ale snažila jsem se uklidnit. Vždycky jsem se lekla. Nakonec si za mě sedl Louis a objal mě i Toma.

"Neboj All, za chvíli to přejde," pohupoval se mnou. Za chvíli, i přes tu bouřku, jsem únavou usnula.

Probudila jsem se až když bylo světlo a svítilo slunce. Vedle mě ležet Tomas a zezadu mě objímal Louis. Chudák musel to s námi vydržet. Otočila jsem se, abych zjistila jestli spí. Moment to není Louis! To je... Zayn?!? A nespal!

"Co tady děláš?" zeptala jsem se ho vyjeveně a naštvaně zároveň.

"No byla další zastávka. Tak jsme se šli projít a já pak šel vzbudit vás a Louise, ale on řekl, ať vás nechám spát. Tak jsem si sem lehl místo něj," usmíval se jak měsíček na hnoji.

"Fajn, teď můžeš vypadnou!" otočila jsem se zpátky k Tomovi.

"A to jako proč?" zeptal se udiveně.

"Protože tě tu nechci." řekla jsem jednoduše, aniž bych se na něj otočila.

"Ale já chci." pořád si trval na svém.

Moment! On řekl, že tu s námi chce ležet? Co? "Vypadni." už jsem nebrala ohled na to, že Tomas spí.

"Ty jsi větší kráva než jsem si myslel. To snad ani není možný," začal řvát Zayn, ale konečně se zvedl z postele.

"Říká ten největší idiot na světě! Raději drž hubu!" řvali jsme po sobě.

"All," zašeptal Tomas, kterého jsme vzbudili.

"Ano broučku?" na něj jsem se usmála.

"Ploč po sobě kšičíte?" zatvářil se smutně a ublíženě a koukal na mě a na Zayna.

"Já vás mám lád," objel prvně mě a potom Zayna.

"Víš broučku, ono je to složitější. Tady sestřička nemá ráda mě, víš?" mluvil k němu Zayn, ale díval se na mě.

"Já že tě nemám ráda? Tak to je slabý slovo. Já tě nenávidím a mám k tomu důvod. Ale i tak myslím, že je to vzájemné. Takže se sbal a vypadni!" znovu jsem na něj křičela.

"Co se tady sakra děje?" vrazil tam táta a za ním stál zbytek kapely.

"Nic jen tady pan dokonalý debil nedokáže pochopit jistou věc," obořila jsem se i na táty.

"Ne to jen tady ta "dáma" nedokáže být milá," obhajoval se Zayn a znovu jsme se začali hádat.

"Tak a dost!" zařval táta, až jsme sebou všichni trhli.

"Vy dva toho okamžitě nechte. A přestaňte nadávat před Tomasem," spražil nás táta pohledem alá rozuměli jste? Táta a zbytek kapely se vrátili do "obýváku" a Zayn nakonec taky vypadl.

-----

Tohle je kratší díl, tak doufám, že se vám aspoň trošku líbí :)