Od vraždy k lásce

#7 Horor a ukolébavka

"Volal Zayn, že máme přijít do hotelu, potřebují něco vyřešit," vrátí se Louis a obouvá si boty. Já udělám to samé a spolu se vracíme do města a Louis mě vede k hotelu. Tenhle den jsme si spolu parádně užili. Louis je strašně milej a hodnej kluk. 

Před hotelem ještě chytnu Louise za ruku.
"Loui? Prosím, neříkej nikomu, že jsem brečela," podívám se na něj prosebným pohledem. Opravdu nepotřebuji, aby to všichni věděli a hned se ptali.
"Slibuju, neřeknu," olízne si prsty a přísahá. To mě rozesměje.
"A... děkuju za dnešní den. Byl hezkej," dám mu pusu na tvář a vpluju do hotelu dřív, než stačí něco říct. Ovšem hned u recepce se zastavím, vždyť já nevím kam jít.
"Pokoj 413," zasměje se Louis když mě uvidí a jde k výtahu. Tak mi nezbývá nic jiného, než jít taky.

"Ahoj Tome," chytnu brášky do náruče když mě běží obejmout. "Tati," dám mu pusu na líčko a usměji se na něj.
"Karta od tvého, teda vlastně vašeho pokoje. Tomas trval na tom, že musí být s tebou," podá mi táta kartu.
"Děkuju," usměji se na něj a kartu si vezmu. "My jdem," zamávám všem a s Tomasem v náručí jdeme na náš pokoj. Je to na patře. Jsou to předposlední dveře na pravé straně.
"No wow," vypustím ze sebe jen co otevřu. Je to luxusní. (v popisku)

"All, já mám hlad," začne kňourat Tomas.
"Ty jsi nejedl? Táta s klukama tě nikam nevzali?" čemuž se divím Niall, že by to vydržel? To se mi nezdá.
"Ne nejedl," zakňourá znovu.
"Tak víš co, něco si objednáme a já se půjdu převléct. Pak si pustíme nějakou pohádku," cvrnknu Tomase do nosu a jdu k hotelovému telefonu.
"Co to bude?" zeptám se ještě než mi to někdo zvedne.
"Picáá," zapiští Tomas a já se musím smát jakým způsobem to řekne.

"Co to bude?" ozve se mi ve sluchátku.
"Ehm.. jedna sýrová pizza na pokoj číslo 449."
"Za chvíli to tam máte," ozve se znovu a pak už je telefon hluchý.
"Fajn tak já se jdu převléknout a ty přemýšlej, co si chceš pustit," pohladím Toma po hlavě a jdu se do koupelny převléknout. (http://www.polyvore.com/cgi/set?id=141136938) to triko mi bylo delší, proto to vypadalo, že mám jen triko. Vlasy jsem si stáhla do ledabylého drdolu. Vzala jsem si s sebou černý lak na nehty a vrátila se k Tomasovi.

 Když jsem se chystala sednout, někdo zaklepal na dveře. Fajn tak jo. Odebrala jsem se ke dveřím.
"Vaše pizza," usmál se na mě Zayn.
"Co tu děláš?"zeptala jsem se ho nepříjemně.
"Donesl jsem vám tu pizzu," zasměje se a pizzu přistrčí ke mě.
"Aha, ty tu teď jako děláš nebo co?" ani nevím, proč jsem na něj byla škaredá.
"To ne, ale..."
"Fajn mě je to jedno. Díky," vzala jsem si pizzu a chtěla zavřít.

"Zayne!" zakřičel bráška a skočil na něj. Jakoby ho neviděl rok.
"Jdeš se koukat s námi?" zeptal se Tomas Zayna. Ten kluk ho má fakt rád. Když je s ním vždycky se směje.
"No... já..." nevěděl co říct a koukl se na mě. Jen jsem kývla. Kvůli Tomasovi ho tu strpím. Sice ho možná vyhodím oknem nebo dveřmi, ale jo. Tomas je s námi šťastný. I když nechápu proč zrovna s námi dvěma.

"Jo půjdu," usmál se na Tomase a já jej pustila dovnitř.
"Dáš si s námi?" zeptala jsem se, když jsem šla pro talířky.
"Jo rád, Niall nám všem snědl tu naší," začal se smát a já s ním. Říkala jsem, že Niall nevydrží bez jídla.

Přinesla jsem tedy tři talířky a sedla si na sedačku.
"Pojď si sednou prosím tě," zasmála jsem se, když Zayn celou dobu stál a Tomas zmizel někam. Nevím kam, asi do koupelny.
"Nevyhodíš mě? Přežiju to?" zeptal se trochu nejistě. Zašklebila jsem se.
"No zatím to v plánu nemám, i když jestli mě budeš zase provokovat... Každopádně to určitě přežiješ a zatím kvůli Tomasovi tě nevyhodím," pousměji se na něj a podám mu talíře s pizzou.
"Ehm.. tak fajn. Díky," usměje se na mě zpět.

"Tomasi!" zakřičím, aby už za námi přišel. Když se konečně odněkud vynoří.
"Tak co si pustíme prcku?" zeptal se ho zase Zayn.
"Hledá se Nemo," zapiští Tomas.
"Co by taky mohla čekat," začnu se smát. To je Tomasova oblíbená pohádka.
"Na a neušpiň se," podám i Tomasovi kousek pizzy a otevřu svůj ntb, který se tu zjevil nevím jak. Asi mi ho sem vzal táta, společně s mým kufrem.

Pustím film a sednu si zpátky mezi kluky. Už jej mám dokonce stažený v počítači, protože Tomas se na něj dívá neustále.
"Tome a žádní předvykládání," zakážu mu prozrazovat film. I když jej taky znám, musím se vždy dívat s ním.

I po dalších třech filmech tam s námi pořád Zayn je, ale jak je vidět, už jej to nebaví. A mě pomale taky ne. Samé dětské filmy.
"A co si pustit horor?" navrhne Zayn když skončí čtvrtý dětský film.
"Co je to holol?" zeptá se Tomas. Než stihnu něco říct, odpoví mu Zayn.
"To je taková pohádka... o... o strašidlech." Hodím po něm pohled alá To myslíš vážně? Pohádka o strašidlech? Jen pokrčí rameny.
"Joo! Pustíme si holol," zapiští Tomas.
"Tomasi ne!" zakáži mu to. Bude se bát a já jej budu uspávat. A dobře přiznávám, budu se bát i já.
"Co třeba? Krvavá Marry?" prohlásí Zayn, když prohlíží moje a i Mikovi filmy. Dost často se díváme na mém ntb, takže mám dost velký výběr.
Zayn to bez odpovědi pustil a usadil se zpět. Bylo to strašné. Ani ne po prvních 10 minutách byl Tomas natisklej na mě a měl zkovaný obličej. Když to bylo v nejhorším Tomas začal plakat a kňučet, že se bojí.

"Jsi mrtvej," hodím naštvaný pohled po Zaynovi a snažím se uklidnit Tomase.
"Půjdeme spát, ano zlato?" zeptám se Tomase a pomalu se zvedám a jdu s ním k posteli.
Tomas celou dobu brečí a já nevím jak jej utišit. No skvělý ani počasí mi nepomáhá. Venku začne pršet a dokonce i hřmí. Tom začne ještě víc.

"All, můžu si půjčit notebook? Svůj jsem si nechal v autobuse," jen zamručím na náznak, ať si dělá co chce a snažím se Tomase uklidnit. Beznadějně.
Když s ním už hodinu ležím v posteli a on se nedokáže uklidnit, dochází mi nápady jak jej uspat. Zayn tu ještě pořád je a něco dělá na počítači.

Ještě do všeho ta bouřka. No kupodivu mě to dneska nějak nevadí, soustředím se na Tomase.
"Notak, broučku. Prosím. Už spinkej," začnu být vážně zoufalá, sice má Tomas zavřené oči, ale né a né spát.

"Pořád nic?"  ozve se mi u ucha tichý hlas Zayna jak kdyby se bál, že jej vzbudí. Jen pokroutím hlavou a otočím se na něj zoufale.
"Vážně jseš mrtvej. Doufám, že o tom víš," upozorním ho naštvaně. Další hrom a Tomas se zase lekne. A tentokrát i já.
"Možná mám způsob jak jej uspat a možná i tebe," chvilku se odmlčí. "Neboj je to jen bouřka," pohladí mě po ruce. Uvnitř sebe jsem ráda, opravdu mě trošku uklidnilo jeho pohlazení, ale navenek jsem to nedala najevo.

"Jakej způsob?" zeptám se na jeho první větu co vypustil z úst.
"Můžu?" ukáže na postel a já se i s Tomasem posunu, aby si mohl lehnout za námi. 

Your hand fits in mine
Like it's made just for me
But bear this in mind
It was meant to be
And I'm joining up the dots
With the freckles on your cheeks
And it all makes sense to me

I know you've never loved
The crinkles by your eyes when you smile
You've never loved
Your stomach or your thighs
The dimples in your back
At the bottom of your spine
But I'll love them endlessly

I won't let these little things
Slip out of my mouth
But if I do
It's you,
Oh it's you
They add up to
I'm in love with you
And all these little things

Začne zpívat jejich písničku. Zpívá hezky. Takhle když leží a mě si přitáhne na svou hruď má hlas hrubší a chraplavější. Ucítím, že Tomas usne po prvních chvílích. A mě se pomale taky začínají klížit víčka. Zayn dozpívá a líbne mě do vlasů.

 "Dobrou," zašeptá a začne se zvedat. Chytnu jej za ruku a otevřu oči.
"Prosím..." podívám se na něj. "Zůstaň tu se mnou... s námi," přitáhnu si Tomase blíž. Zayn si lehne zpět a já se na něj natisknu. V té bouřce a po tom hororu jsem jen ráda. 
Přese mne i Tomase omotá paži a přitáhne si nás blíž. Spokojeně zavřu oči a znovu upadá do spánku.