Just A Normal Day [Neko Yaoi] (Dokončeno)

část 28.

Pohled Kazukiho

     Ten malý parchant ví, že jo sleduju. Ví taky moc dobře, že jo chci mít plně pod kontrolou. Je dost chytrý a ví, že to co dělá, na mě velmi dobře platí. Ten zmetek mi tu vyhrožuje, že pokud neodstraním Adulu, tak si prokousne žíly na ruce a tím se zabije. Ví moc dobře, že chci mít kontrolu nad jeho životem a smrtí. Takhle nebudu mít pod kontrolou jeho smrt. Když se podívám do jeho očí, tak vidím že váhá. Pche, myslel si, že nade mnou vyzraje? To si odnese chlapeček. Došel jsem do místnosti, popadl kotě a odnesl ho do hlavní místnosti sklepa. Tam jsem ho připnul na zeď a vrátil se zpět do místnosti pro Adulu. Tu jsem vzal, došel ke kotěti a položil ji na něj. Ihned se napnul a začaly mu téct slzy z očí. "Myslel sis, že vyhraješ? Chyba! To já jsem tvůj pán a já budu o tobě rozhodovat. Nebo mi snad chceš odporovat? Nezapomeň, že do rakve může s tebou jít i ona." Ke konci jsem měl co dělat, abych se nezačal smát na celé kolo. Ach ten jeho vyděšený výraz, ten mě jednou dostane do hrobu. Fajn. Chci se pobavit. Oddělal jsem z něj Adulu a tu dal zpět do té místnosti. Vrátil jsem se zpět ke koťeti a rovnou vytáhl nůž. Naklonil jsem se k němu a hrubě ho políbil. Při tom jsem ho začal řezat po celém těle. Když jsem se od něj odtáhnul, opět na mě koukal těmi dvěmi kuladlami. Jsou krásné, ale pocity za nimi jsou mě odpudivé. Chci z nich vidět strach a ne odpor. Myslíte, že by se mě bál víc, kdybych si rozšířil sbírku očí? Ano, každé své oběti jsem sebral oči. Jemu bych samozřejmě sebral jen jedno. Chci stále vidět jeho pohled plný strachu. Kdybych mu je sebral obě, tak bych o ten pohled přišel. Avšak kdybych mu nechal obě, tak bych si mohl ten pohled dopřávat na plno. Heh, někdo by se ptal, proč to dělám. Důvod je jednoduchý. Strach jiného člověka na mě působí jako droga. Dělá mi tak dobře, přitom bych toho chtěl co nejvíc. Nevím, kdy se to u mě vyvinulo. Možná to ve mě spalo a čekalo, až to někdo probudí. A to se taky stalo. V mých osmi letech jsem byl unesen. Nakonec je všechny policie dopadla, ale mezitím toho stihly celkem dost. Tehdy ti blázni vypustili do světa monstrum. Tehdy vypustili mé pravé já. Nakonec jsem pochopil, proč mě unesli. Proto i já unáším. Jsou stejní jako já. Pryč od minulosti. Odpoutal jsem ho od zdi a připoutal na židli. Tu jsem převrhnul a odešel pro hadr s vodou. Hádám, že každý už ví, co chci udělat. Se vším jsem došel k němu a položil mu hadr na obličej. Pak jsem mu začal lít vodu na obličej. Samozřejmě se začal dusit, ovšem kvůli ležící poloze se mu to nepovede. Chci ho potrestat za to, o co se pokusil.

...

     Tak to je vše. Zatím to zní jako špatný díl Saw. Nuže doufám, že všichni víte odkud jméno Adula.