Charlotino malé veřejné tajemství

1.2K 70 21
                                    

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Kaylee se rozhodla Leovi naprosto jednoduše vyhnout, aspoň tedy na nějakou tu dobu, než si to všechno sama pořádně urovná v hlavě

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Kaylee se rozhodla Leovi naprosto jednoduše vyhnout, aspoň tedy na nějakou tu dobu, než si to všechno sama pořádně urovná v hlavě. Poté co ho potkala na chodbě toho spolu moc nenamluvili. Vlastně s ním nemluvila vůbec. Ani s ním mluvit nechtěla, nebo aspoň to tak mělo vypadat.  

Flynn byl oproti Kaylee hodně hovorný. Všechno mu vysvětlil a vypověděl, jinak by Leo nic nevěděl. Flynn se na Kaylee nehněval, chápal, že se teď snažila žít svůj vlastní život bez nějakého pořádně opáleného krasavce, který se po šesti měsících vrátil ze své dokonalé dovolené, kde si dozajista oproti ní užíval.

Kaylee také už necelé tři týdny bydlela ve svém novém domě společně s Charlottou a také jejím přítelem Jamesem. Jamesem Robinsonem byl ve všech ohledech naprosto dokonalý chlap, kterého by snad každá ženská brala, ovšem naše Charlotta byla s ním poslední dobou nějaká nespokojená. I její chování bylo jiné. Kaylee se na tom něco nezdálo, ale nevěděla co.

Jenny se jí už také skoro tři týdny neozvala, takže si musela vystačit s tady tím zvláštním párem a Flynnem, který jí za celou tu dobu navštívil jen jednou. Od té doby, co se Leo vrátil, se jí všechno znovu převrátilo naruby. Charlotta ani Jenny na ní neměly čas. Zdálo se, že se jí i Flynn svým způsobem vyhýbá. Jejím novým nejlepším přítelem se tedy stal James, který většinu času pracoval z domova, a tak s ní trávil nejvíce času.

Bylo brzké páteční ráno, končil třetí týden v jejím novém domě. Kaylee se zrovna opírala o kuchyňskou linku, když čekala na své pravidelné malé slabé ranní kafe. Charlotta hlasitě hudrovala naštvaně v koupelně, když se snažila připravit do práce a James jako každé ráno seděl v kuchyni u jídelního stolu, snídal, četl si noviny a dělal Kaylee takovou tichou společnost.

To jejich krásné, a hlavně pohodlné ticho jim znovu narušila až Charlotta, která byla dnes obzvláště vytočená. Celá nasupená a rozcuchaná vyběhla z koupelny a podívala se na ty dva, kteří tu měli mezi sebou tu svou klidnou pohodu: „Tak a dost! Takhle by to nešlo. Když už jste oba dva doma, tak byste mohli aspoň vybalit ty krabice a konečně to tady dát všechno do pořádku, protože jinak z toho tady brzo zešílím!"

James si s Kaylee vyměnili jednoduché pohledy, oba jen potichu kývli na souhlas, rozhodli se nijak neargumentovat a sledovali dále Charlottu, která nasupeně odcházela z domu. Samozřejmě za sebou nezapomněla pořádně prásknout vchodovými dveřmi, jak bylo také ve zvyku. James se jen uchechtl, odložil noviny a než si dopil kávu, tak jen stroze konstatoval: „No to z ní v práci budou celý nadšený!"

V jednom měla Charlotta naprostou pravdu; už tady byli dost dlouho na to, aby si museli pořád vybírat oblečení, nádobí, ručníky a další věci z krabic, které byly snad všude. Času bylo také hodně, takže kdyby Kaylee chtěla, mohla si dům vybavit už dávno, ovšem moc se jí do toho nechtělo. Je pravda, že tohle jí k tomu dost nakoplo.

Ještě pořád se opírala o kuchyňskou linku, káva se jí dávno připravila a ona zahleděně hleděla na krabice v obývacím pokoji, které jí byly do očí. Z jejího zvláštního transu jí dostal až James, který začal skládat špinavé nádobí po snídani do myčky. Kaylee se tedy zhluboka nadechla, podívala se na ohnutého Jamese a řekla: „Charlotta má asi pravdu. Měla bych s tím něco udělat. Pomůžeš mi? Nebo máš dneska něco důležitého v práci?"

James se zprvu chtěl věnovat jen své práci, ale okolo desáté ho stejně nakonec přemohla únava, lenivost a zvědavost, takže se po spěšném zaklapnutí počítače vydal rovnou za Kaylee, která už celá vzteklá hodila polštář na pohovku a ublíženě se na ní natáhla.

Celou věčnost se těšila do nové domu, těšila se na to vybalování a aranžování různých dekorací, ale teď jí to vyloženě nebavilo. V hlavě měla neskutečný zmatek a nedokázala se na nic pořádně soustředit.

„Tvůj princ na bílém koni je připraven na krabice!" konstatoval hlasně James, který se z ničeho nic zjevil v obývacím pokoji. Opřel se o záda křesla a svýma čokoládovýma očima upřeně hleděl na Kaylee, která si konečně úlevně oddechla: „Je opravdu dobře, že jsi přišel, protože už jsem měla chuť ty krabice sebrat a jen tak někam schovat!"

James se nad tím jen ušklíbl, pomohl jí se zase postavit na nohy, došel jim uvařit pořádnou dávku čaje a poté už se do toho pustili společně. Nejdříve vybalili věci, které patří do její ložnice a také do šatníku, pak následovala koupelna a záchod. V poledne si udělali malou stravovací přestávku. James jim ukuchtil na pánvičce omelety a poté už zase pokračovali. V kuchyni a obývacím pokoji vybalovali krabice jako poslední.

Kaylee tedy nezaujatě skládala všechny své knihy do knihovny, přitom také stačila poslouchat televizi, kterou už James stihl nainstalovat. Okolo třetí sebou oba spokojeně plácli na pohovku a rozhlíželi se po krásně uklizeném a zařízeném domě.

Chvilku tam jen tak leželi, dalo by se říct že v tichosti, kdyby v pozadí nehrála televize. Kaylee nakonec jen koukala na televizi, když se najednou James vyhoupnul na nohy a postavil sek francouzským oknům, která vedla na zahradu: „Je to tady opravdu hezké a v létě to bude ráj na zemi!"

„A vy jste s Charlottou už spolu bydleli?" zeptala se ho z ničeho nic Kaylee, která předtím vypnula televizi a dlouze se zadívala na Jamese před sebou.

„Od té doby, co jsme byli na Vánoce u vašich. Já jsem jí nabídl, že můžeme bydlet u mě, kde je to vážně veliké, ale ona byla naprosto proti. Říkala, že jestli spolu máme bydlet, tak u ní v bytě," odpověděl jí ihned a poté trochu sklesle dodal, když se na ni otočil: „A od té doby je také taková jiná, divná jako odtažitá."

Kaylee pořádně hlasitě vydechla, konečně jí začínalo dávat smysl, proč je k Jamesovi Charlotta taková netykavka: „Odtažitost!"

„Co? Co tím jako myslíš?"

„Odtažitá je Charlotta a já už taky konečně vím proč. Od nástupu na střední Charlotta chodila s takovým hezký sportovcem. Byli vládci školy, takový ti oblíbenci. Jenže tahle kouzelná pohádka, měla pro ni až příliš ošklivý konec. Podvedl jí, otočil to proti ní, a nakonec z ní udělal odstrašující případ. Už nikdy jí neměl nikdo rád. Od té doby se zařekla, že s kluky nebude mít nijak bližší vztah. Ty jsi vlastně první, kdo s ní bydlí. Takhle daleko se snad ještě nikdo nedostal," prozradila mu nakonec Kaylee, když se na ní James otočil.

Býval by možná ještě na to něco řekl, ale to už před domem zastavilo veliké auto a poté se otevřely vchodové dveře od domu. Brzo do obývacího pokoje vešla Charlotta. Unaveně a možná ještě pořád podrážděně je pozdravila, samozřejmě po nich hodila takový zvláštní pohled, sebrala jablko z misky na stole v kuchyni a poté se rovnou odebrala do pokoje, kde společně s Jamesem přespávali.

James se poté ještě šel vrátit k práci a Kaylee se rozhodla, že se půjde vykoupat. Měla chuť na plnou horkou vanu vody, teplou čokoládu a měkkou postel. Na nic více teď myslet ani nechtěla.

Má Těhotná Sousedka (chystaná korekce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat