Náhoda (Dokončeno)

/6\

Stál tam muž z rudýma očima. Usmíval se a pomalou chůzí šel za mnou já jenom nehnutě pozoroval jeho i těla válející se okolo něj. Šel pomalím krokem ke mě a já začal couvat abych byl co nejdál od něj. Najednou jsem se zarazil a nehnutě ho pozoroval když si sundal kapuci tak mi vyrazil dech. Stál jsem tam já jenom celý od krve a s rudýma očima. On se na mě zářivě usmíval a něco řekl ale to jsem neslyšel v tu chvíli jako kdybych ohluchl jen jsem stál a s pusou dokořán ho sledoval.

Slyšel jsem píštění gum a brzdění auta a pak jenom tupou bolest. To jsem se probral a snažil se přijít na to co se děje a kde to jsem. Nade mnou se skláněl vyděšený Levi. Co se děje? Kde to jsem? Kde je? Měl jsem spoustu otázek ale žádné odpovědi. Z auta vylezla žena a já dezorientovaně pozoroval co se děje okolo vyděl jsem že na mě Levi mluví ale neslyšel jsem nic.

Proč je vyděšený? Co jsem udělal? Kde do prdele jsem? S lehkým bolestným zaskučením jsem se vyhoupl do sedu a rozhlížel se okolo sebe. Byl jsem poblíž supermarketu i když si vzpomínám že jsem šel domu druhou stranou okolo řeky tak co dělám tady? Z myšlení mě probralo třepaní mím tělem a volání mého jména.

Jako kdybych se v tam moment probudil a sledoval vyděšeného Leviho na kterém bylo vidět úlevné vydechnutí že ho vnímám. „ Erene jsi v pohodě? Vypadáš dost mimo? " Seděl přede mnou a díval se mi do očí s prosebním výrazem a čekal na mou odpověď která se mu nedostala v ten moment k nám přiběhla hysterická žena nejspíš ta která řídila to auto. „ Strašně moc se omlouvám neviděla jsem vás. Odpuste mi. " Sleduju jí a přemýšlím co odpovědět nejspíš to není její vina ale nevím jestli je moje když nevím ani kde jsem nebo jak jsem se tu ocitl. „ V po- pořádku nic se nestalo. "Bylo vydět že se jí lesknou oči. Ale to už se do toho vložil Levi. „ Víte vy vůbec jak to mohlo dopadnout mohla jste ho klidně zabít. Už v autoškole vás určitě učili že na mobilu bejt za volantem nemáte! " Celé to na ní naštvaně a flustrovaně zařval. Ano se jenom šeptem omluvila a sklonila hlavu k zemi.

Zvedl jsem se s myšlenkou odchodu abych si v hlavě urovnal co jsem vyděl a co se stalo. To jsem blouznil? Nebo to bude možná z přepracování měl bych si vážně někdy dát volno. Povzdechl jsem si a odcházel ale v tom mě zastavilo zachycení mého zápěstí.

Levi se nabídl že mě doprovodí domu pro jistotu že už se nic nestane. Pomalu jsme se vydali směrem k mému bytu. Cestu jsem měl nepřijemný pocit že mě někdo sleduje tak jsem se otáčel za sebe ale nikdy jsem nikoho nevyděl mého zvláštního chovaní si i všiml Levi a vypadalo to že ho značně mé chování znervózňuje.

__________________
Chcete i pohled Leviho na událost co se stala nebo ne? Že bych v další kapitole napsala pohled Leviho od té doby co odešel z Erenovi kanceláře.
Jak se vám zatím líbí můj příběh chtěla bych vaše názory.