Náhoda (Dokončeno)

/8\

Debata s ní mě vytáčení že jsem začal ze vzteku i skřípat zuby. Vzal jsem Erena a rozhodl se že ho vezmu k sobě. Celá cesta byla zvláštní Eren se pořád otáčel za nás až mě to začalo znervouzňovat. „ Co tam pořád pozoruješ? " Řekl jsem značně v klidu i když ve mě se pocity točili že jsem nevěděl na jaký se soustředit dřív že by na vztek že před tím autem nezastavil? Nebo strach že si něco udělal? Nebo jeho nervozní
chovají které znervózňovalo i mě?

„ Levi ty jsi to neslyšel?... " Otočil jsem se za sebe z nadějí že si že mě jenom střílí ale okolo nás nic nebylo slyšet ani vydět. „ Erene to se... " „ Ten křik který by ti urval až uši? Ten srdce vroucí křik? Který se ještě před chvílí ozíval. " Díval jsem se na něj neschopen slova to se zbláznil nikde nic nebylo a to mě znervózňovalo ještě víc.

Začal jsem se otáčet stejně jako Eren doufají že si ze mě jenom střílel i když on na to dvakrát moc nevypadal. „ Levi stále to neslyšíš? " Řekl takovím hlasem který bych se vsadil že ani nepatřil andělovy který mě pozoroval svými nadhernými oči v barvě smaragdu. Už značně vyděšený jeho chováním a slova má která stále opakuje jako kdyby se nic nedělo a tahle situace by nevypadala jako z hororu. „ Ne Erene stále nic neslýším." Musím si zachovat svojí klidnou masku i když mi to dvakrát dobře nejde toho si nejspíš všiml i Eren protože se začal jako pomatený smát já ho pustil a odstoupil o krok nebo dva dál od něj tenhle jeho víjev mě začal děsit snad ještě víc. Vyděšeně a zároveň překvapeně sleduju osobu lapající po vzduchu z neustále ho smíchu. „ Měl jsi se haha vydět... ten obličej hah stál za to. " Vysoukal že sebe Eren se značným úsilím teď jsem nebyl jenom vyděšený ale i vytyčených jak jako obličej jasně že se vyděsím když požád říká že slyší křik. „ Moc vtipný pojď. " Tentokrát jsem ho za ruku nechytil a vydal se směrem můj byt s dosmívajícím se Erenem za sebou. Tohle nemohl být Eren proč by něco takového furt říkal a pak se jenom tak začal smát?