Náhoda (Dokončeno)

/11\

Bolí mě u srdce když ho tak vidím. Příjde mi takový zranitelný a to se mi nezamlouvá. Nikdy se nesnažil ukazovat svoje emoce je jako kus ledu ale teď ne. Už nevypadá tak sebejistě, arogantně a chladně. Nechci věřit že toto je můj Levi. Tak počkat! Můj? Co jsem to ksakru zase řekl?! Jak můj! Jo je pohledný dost pohledný a svím spůsobem i milí. Jeho snědá až skoro bílá pleť s jeho havraními vlasi vypadá vždy tak dominantně a přesto zranitelně nebo mi tak někdy přišel. Hlavně je dost sexy nevyděl jsem jeho tělo ale pff a čem to krucinál přemejšlim nemůže se mi líbit Levi je to muž sakra!

To je fuk radši bych měl zjistit co se děje. Až teď jsem si všiml že mě zadumaně pozoruje a je ve svých myškenkàcj jako jsem byl před chvíli já. Odkašlu si abych získal jeho pozornost. Což se taky podařilo ale trošku jinak něž bych chtěl Levi se na mě začal dívat vyděšený pohledem. Že bych ho vylekal?

„ Můžu dál? "

„ Není uklizeno. " Začal argumentovat Levi. A nepřítomně hleděl někam za mě.

„ To nevadí chci si jenom promluvit. " Skusil jsem to znovu a dokončil řeč úsměvem.

Povzdech „ Fajn pojď ale varoval jsem tě. " Doslova zničeně vyplivl všechna slova otočil se na paťe a vydal se hloubž do bytu a já samozřejmě jako pejsek hned za ním.

Jen co jsem vešel do bytu mě do nosu udeřil pach alkoholu který se prolínal snad celým bytem. Myslel jsem že mě švihne v celém obýváku se váleli buď dopité nebo nedopité flašky nejrůznějšího alkoholu a obalů od instantního jídla. Otočil jsem se na Leviho který nepřítomně hleděl na dva hrnky před ním.

Došel jsem kněmu a lusknul abych v něm z budil alespoň trošku pozornosti.

„ V pořádku? " Zeptal jsem se mile když se začal rozhlížet po kuchyni a obýváku.

„ Připadám ti jako spodina? " Řekl na můj vkus až moc zamyšleně. A snažil se dívat všude jinde kromě mě.

„ Nemyslím si že jsi spodina ani v nejmenším. " Usmál jen se na něj hřejivím úsměvem. Abych svím slovům dal dostatečnou váhu.

„ Nemyslíš? To si nejsem jist víš to moc dobře jenom to nechceš přiznat. " Řekl arogantně a začal se dívat někam za mě. Tak jaká flaška zaujala jeho zrak teď? Musel jsem se v duchu zasmát.

Chytl jsem jeho dlaně do těch mích a naklonil se blíž k němu aby jsme se dívali z očí do učí. „ Vážně si nemyslím že si spodina. Ano? N-E-M-Y-S-L-Í-M. " Začal jsem hláskovat abych to ještě více zdůraznil. I když si myslím že teď vypadám jako idiot. Opřel jsem si čelo o to jeho a díval jsem se mu zpříma do očí.

Levi mi můj pohled opětoval i když nevěřícně. „ Myslíš si že jsem hnusný že ano? " Začal se hystericky smát a v jeho smíchu byla cítit bolest. „ Myslíš si že jsem jenom laciná děvka bez jakýchkoliv emocí! Která se o sebe ani nepostará! Která se neumí ani bránit! A nemá žádný ale žádný důvod k životu. " Začal bezcílně pochodovat po obýváku. „ Myslíš si že... " Levi chtěl ještě pokračovat v proslovu který vedl. Který mi doslova rval srdce z těla a zadupával ho do země.

Zmáčkl jsem ho v obětí a tím mu znemožnil jakýkoliv možný pohyb. Jemu se podlomila kolena tak jsem s ním šel opatrně k zemi a přes to ho stále objímal. Objětí  mi opětoval a začal mi brečet do hrudi. Já ho hladil po zádech a snažil se aby se alespoň trošičku uklidnil.

„ Nic s toho co jsi řekl není pravda. Tak to už ani neříkej. Jsi ten nejodvážnější, nejúžasnější člověk k terého znám. A rozhodně si nezasloužíš aby jsi si takto nadál. " Vypadalo to že má slova alespoň trošičku pomohla protože se začal postupně uklidňovat.

Najednou začal zvonit zvonek tak jsem se otočil směrem k vztupovím dveřím. Levi začal ještě více brečet a mačkat moje tričko. Tak počkat! Zadíval jsem se na Leviho a pohladil ho po hlavě. V tu chvíli mi to došlo. Že ty slova co řekl jsem už slyšel. Samozřejmě že jsem je mohl slyšet kdykoliv ale tohle bylo jiný. Není možný že?

„ JÁ TOHO PARCHANTA ZABIJU. " Zařval jsem rozzuřeně a krev se ve mě jenom vařila zlostí. Levi mě sledoval dost vyděšeným pohledem ale ten jsem ignoroval. Můj jediný cíl je zabít toho kreténa nebo z něj alespoň vymlátit duši. Jak mohl něco takového provést Levimu! Chcípne! To mu garantuji!

Nastraně jsem se vydal ke dveřím a nechal za sebou bezmocného Leviho který se stále utrpěl v slzách. Ten chlap chcípne!

___________
Jsem pěkná svině já vím ale pokračování necháme na příště. ☺