Výměna [NaruSasu] ✓

4. Chci svý tělo zpět

Oba po chvíli odcházeli z mýtinky poznamenané jejich tréninkem. Šli spokojeně po ulici, když v tom narazili na pospíchající Ino.

,,Kluci!" vydechla radostně, ale zároveň dost nervózně, ,,Všude vás hledám!"

,,Táta se už vrátil?" vyhrknul Sasuke radostně, ale když viděl blondýnčin výraz, jeho radost rázem opadla.

,,Nesu špatnou zprávu... Jejich mise se bohužel prodloužila,"

,,Cože?!" vyjekli oba chlapci zděšeně.

,,Mrzí mě to, kluci, ale nemůžu s tím nic udělat," řekla nešťastně.

,,Jak dlouho?" zavrčel Naruto a zatnul pěsti.

,,N-nevím, to mi neřekl... Spojil se se mnou a řekl mi jen, že se vrátí déle, ať to vyřídím Hokage - sama, prý nastali nějaké komplikace, které snad brzy vyřeší," polkla.

Tenhle Narutův pohled, který dokázal vytvořit Sasuke v jeho těle se jí ani za mák nelíbil.

,,Výborný. Fakt skvělý!" sprásknul Naruto ruce a trhnul hlavou.

I jeho poměrně dobrá nálada rázem přešla.

,,Kdo ví, jak dlouho budu muset teď trčet v tomhle podělaným těle!" zavrčel naštvaně.

Sasuke se na něj překvapeně, ukřivděně a ublíženě podíval. Tohle ho dost ranilo. Co je na něm sakra tak špatného?

,,Mrzí mě to," sklopila hlavu.

Na její rameno dopadla Sasukeho ruka.

,,Nic si z toho nedělej, Ino... My to nějak zvládneme," usmál se na ní vlídně.

Ino se rozpačitě usmála, přikývla, rozloučila se a pospíchala zase pryč.

,,A ty se najednou tváříš takhle proč?!" vyjel na Sasukeho Naruto.

Sasuke se zkousnul do rtu.

,,Netušil jsem, že jsem pro tebe až tak špatnej," zamumlal na Sasukeho až podezřele tiše.

Naruto se na něj překvapeně podíval. Chtěl něco říct, ale Sasuke jenom zavrtěl hlavou a najednou se po něm slehla zem.

,Tohle jsem nejspíš přehnal,'

º•º•º

Sasuke za sebou vztekle prásknul dveřmi Uchihovic sídla. 

,Co si ten kokot myslí, ttebayo?! Myslí si snad, že je pro mě jednoduchý bejt v jeho těle?! Nechci bejt v jeho těle! Chci svoje skvělý pravý tělo zpátky, ttebayo! Chci zpátky svou chuť na ramen!' vztekal se v duchu.

Prošel chodbou, kde ze sebe pořád vztekle skopnul boty.

,Přece nejsem tak špatnej člověk, ne?!... Jo, jasně, je ve mně zapečetěnej devítiocasej démon, ale nikdy jsem nikomu nic špatnýho neudělal, tak proč mě pořád tak nesnáší, ttebayo?!'

Dupavými kroky zamířil do koupelny, kde se naštvaně opřel rukama o umyvadlo a zahleděl se na svou falešnou tvář do zrcadla. Sledoval svoje úhlově černé vlasy a ještě černější pronikavé oči, všechna ta černá kontrastovala s alabastrově bílou pletí. 

,Tohle nejsem já, ttebayo... Proč jsem si sakra myslel, že nás tahle Inina nepovedená technika sblíží? Proč se mu furt snažím lízt do zadku, když o to evidentně nemá zájem?' 

Cítil, jak se mu palčivě horké slzy vkrádají do očí.

,Proč mě tak moc nesnášíš? Nikdy jsem nechtěl nic jinýho, než se s tebou přátelit, i když ses ke mně chovat hnusně. Nikdy jsem nechtěl nic jinýho, než aspoň ždibet uznání. Stačilo by mi, kdybys řekl ,Jo, seš dobrej, Usuratonkachi', víc po tobě nechci... Dneska si mě pochválil jenom proto, protože ti prostě něco nešlo. Nebyl si dokonalej. Nezvládnul si to, a proto si to udělal, aby si nevypadal ještě za většího hlupáka, Sasuke...'