Výměna [NaruSasu] ✓

6. Přepadení

Černovlasý ninja se procházel po Čajové vesnici. Byl tak vyvedený z míry, že ignoroval fakt, že chodí vlastně v kruhu. 

,Co to do Sasukeho najednou vjelo? Hrabe mu nebo co?' přemýšlel zadumaně.

,,Naruto!"

Černovlásek se otočil za povědomým hlasem a usmál se, jakmile spatřil jdoucí blondýnku se dvěma hnědovlásky, kteří směřovali k němu.

,,Ahoj,"

,,Uh, je divný na tebe volat tímhle jménem," uchechtl se Shikamaru.

Sasuke protočil očima.

,,Jo, to mi povídej," povzdechl jsi.

,,Jste oba jinak v pořádku? Krom... Krom tohohle problému? Minule Sasuke řekl dost ošklivou věc," zeptala se nervózně blondýna.

,,Jsme v pohodě," mrknul na ní, ,,Jen je prostě nervní, že není ve svém těle, to je asi všechno," mávnul rukou.

,,A jak to zvládáš ty?" zajímal se Chouji a spokojeně chroupal cibulové kroužky, které vytahoval ze šustivého pytlíku.

,,Neskáču z toho radostí do vzduchu, ale snažím se to vstřebat. Sice skoro vždycky dostanu infarkt, když natáhnu ruku a všimnu si, že je bílá jako stěna. Mám pak pocit, že je ze mě duch." ušklíbnul se Sasuke.

,,Až se vrátíme z mise, otec už bude určitě doma a napraví mojí chybu," snažila se ho ukonejšit blondýna.

Sasuke s lehkým úsměvem přikývnul.

º•º•º

,,Kde jsi byl?" přivítal Sasukeho Narutův zvědavý hlas, jen co se vrátil do jejich pokoje.

Naruto seděl v tureckém sedu na posteli a pročítal si nějaký svitek, který si zřejmě sbalil na cestu s sebou.

,,P-projít... Potkal jsem Ino s kluky, tak jsem s nimi chvíli byl venku," odpověděl.

,,Hn," zamumlal Naruto a vzhlédl od svitku, ,,Měl by sis trochu rozšířit zásobu o technikách a tak.

Většinu z toho, co jsi měl doma, jsem už četl." 

,,Nejsem na čtení," mávnul nad tím rukou Sasuke.

,,Ty nestuduješ?" zeptal se překvapeně Naruto.

,,Teorie mě nebaví, já radši praxi," uchechtl se černovlásek a posadil se na posteli, ,,Na co studovat něco, na co třeba nemám vlohy? To je dost zbytečný ne?"

Blonďák se na něj zadumaně podíval.

,,Neškodí o tom, ale něco vědět. Pak tě to třeba při boji nepřekvapí."

,,Od toho mám tebe," mrknul na něj a zazubil se.

,,Nebudu ti věčně stát za prdelí, Usuratonkachi,"

Sasuke ze sebe sundal svou Jouninskou vestu a přetáhnul si černé dlouhé triko přes hlavu. Stáhnul boty a přesunul své ruce ke kalhotám. Bylo mu jasné, že ho jeho pravé já pozoruje.

,,Víš," zamumlal pak tiše, ,,nikdy jsem nechápal a nepřišel jsem na důvod, co proti mně vlastně máš," zaháknul palce za okraj kalhot a stáhnul si je z nohou.

Ocitl se tak před skutečným Sasukem jenom v černých upnutých trenkách. Neptal se, spíš to jenom konstatoval.

Narutovo obočí vystřelilo vzhůru.

,,Ale uvědom si," pokračoval a přistoupil k Narutově posteli a vlezl si nad ní.

Přisunul se tak, aby byl ke svému tělu blízko a ten magor, co mu sídlil v hlavě, mohl cítit na tváři jeho dech.