Tajemství vlků 1: Tajemství Alfy (DOKONČENO✔️)

XXIX. Boj na život a na smrt

,,Ona ji odvedla za hranice," zavrčel nenávistně Dial.
,,Pokud se jí chtěla zbavit, tak je to pochopitelné," poznamenal Veklar.
,,Doháje! O co jí pořád jde?!" Zaštěkal frustrovaně Alfa.
,,Chce získat to, co si vydobyla v minulosti. A Alaska jí to mohla vzít, protože Alasku miluješ a Asadrim ne," poznamenala Paddei.
,,Tak o to jí celou dobu jde?! Chce mě mít pro sebe?" Dialovi se zježila srst zlostí a odporem.
,,A o co jiného by mi mělo jít?" Ozval se před nimi ten slizký hlas.
Dial začal vidět rudě, hnědé oči mu ztmavly zlostí. Vycenil nenávistně tesáky, přikrčil se a začal hrozivě vrčet.
,,Diale, nenech se vyprovokovat," sykla jeho sestra. Jenomže Dial nebyl jediný, kdo měl v tuhle chvíli chuť Asadrim na místě zabít. Paddei se podívala na vrčícího Fishena a vrčící Fainu.
,,Kde je Alaska?! Co jsi jí udělala?!" Zaštěkal rozezleně Dial.
,,Nic... Co by měla přežít," ušklíbla se Asadrim a pozorovala jak se Dial tesáky drápy držel aby po ní nevystartoval.
Pro Diala to byla obrovská rána do srdce. 'Nic, co by měla přežít... To znamená, že ji-?' ,,Ne," zavrčel. ,,Ne! Já ti nevěřím! Nikdo ti tu už nevěří!" Zaštěkal nenávistně na Asadrim Alfa.
,,Tak mi nevěř," poznamenala Asadrim nespokojeně, ,,ale tohle," postavila se k nim bokem a ukázala ranky, které jí na břiše zůstaly po Alasčiných drápech, ,,mi udělala, když se mě snažila od sebe odstrčit. Jenomže... Chudince Alasce už docházely síly, když jsem své tesáky zabořila do jejího odhaleného krku," vycenila tesáky ve škodolibém úšklebku, ,,bylo pro mě tak úžasné prožívat tu bolest, která musela postupovat celým jejím tělem. A jaké štěstí mě pohltilo, když jsem ji do té řeky položila tak, aby se mohla utopit, kdyby stále dýchala-"
,,Tak dost!" Zavyl Dial rozzuřeně a rozeběhl se k ní.
,,DIALE, NE!" Zavyla zhrozeně Paddei, ale to už se Dial s Asadrim začal rvát. Mozek mu řval ať Asadrim nevěří, Jenomže srdce bylo zlomené, nešťasné, zrazené, krvácelo bolestí a nenávistí.
Paddei s sebou trhla, když zničehonic zahřmělo, oblaka se stáhla a začalo pršet.

Zlatavá vlčice běžela po travnaté planině za svým a Asadriminým pachem, který se kvůli dešti začal ztrácet.
,,Alasko!" Štěkl hlasitě Loik.
Zlatavá vlčice se na černohnědého vlka, který byl promočený na kost, podívala.
Loik otočil hlavu jistým směrem. Alaska se tím směrem podívala a na chvíli celá ztuhla. Dial s Asadrim bojoval, nelítostně a vypadalo to, že se jen tak nevzdá... Souboj na život a na smrt... Kdo z koho.
,,Ne..." Zašeptala a rozeběhla se tím směrem. Loik ji ihned následoval.

Asadrim se znovu zakousla do Dialova břicha, zatímco on jí do hřbetu.
Odskočili od sebe a za chvíli byli zase v sobě.
Celá smečka je pozorovala a žádný člen se mezi ně nechtěl vrhnout. Báli se, že by akorát schytali ránu.
Bývalá Beta a Alfa opět stanuli proti sobě.
,,PROČ TO DĚLÁŠ?! TO SE NEMŮŽEŠ VYROVNAT S TÍM, ŽE TĚ NEMILUJU A POSTAVENÍ BETY UŽ TI NENÁLEŽÍ?! OBVZLÁŠTĚ PROTO, ŽE JSEM TĚ NIKDY NEMILOVAL!" Zaštěkal vlk hlasitě, protože se ozvalo hlasité zahřmění.
,,TVOJI RODIČE MĚ VYCVIČILI! VYCHOVALI LÍP NEŽ MOJI VLASTNÍ! BYLA JSEM JAKO JEJICH DCERA NA KTEROU MOHLI BÝT PYŠNÍ!" Zaštěkala nenávistně Asadrim.
Paddei s sebou škubla. Tak tento výrok se jí dotkl, i když byla pravda, že její rodiče na ni nikdy pyšní nebyli.
,,A KVŮLI TOMU BUDEŠ SCHOPNÁ I VRAŽDIT?!" Zavrčel nevěřícně Dial a Asadrim mu odpověděla dalším útokem.
Dial jen tak tak uhnul. Jenomže tráva i hlína byly smáčené deštěm, takže co se nestalo? Uklouzl a dopadl tvrdě na zem. Bílá vlčice nečekala, přiskočila k němu a zakousla se mu do krku. Dial bolestně zavyl.
,,NECH MÉHO DRUHA NAPOKOJI, ASADRIM!" Ozvalo se v dálce rozezlené vytí.
Asadrim se prudce otočila a sledovala jak z jednoho kopce sbíhá k nim zlatavá vlčice a náaleduje ji hnědočerný vlk, kterého neviděla zatraceně dlouho.
Smečka sborově zalapala po dechu, když Alaska i Loik stanuli Asadrim tváří v tvář.
,,Al..." Zachraptěl Dial a na tváři se mu vyrýsoval malý úsměv.
'Ona je snad kočka!' Pomyslela si rozzuřeně Asadrim. 'Má snad devět životů nebo co?!'
,,K čemu ti to všechno bude?! Když víš, že stejně nevyhraješ?!" Zavrčela Alaska nenávistně.
,,Když ho nemůžu mít já... Tak ho nebude mít nikdo," zavrčela Asadrim.
Alaska vycenila tesáky: ,,Chtěla jsi nás rozdělit už tolikrát, že už se tě nebojím. A nevěřím ti ani slovo."
Zlatavá vlčice se k bílé vlčici začala nebezpečně přibližovat.
Jenomže v tu chvíli se začalo dít něco, co Alaska pozorovala celá opařená: Asadrim udělala několik kroků zpět, prudce se otočila a zakousla se Dialovi do krku ještě jednou. Alfa hlasitě zavřeštěl.
A to byl signál pro Alasku, Paddei a Loika.
Loik Asadrim z Diala strhnul, Paddei se k Asadrim sklonila a po chvíli bílé vlčici hyzdila srst její vlastní krev. Z očí se Asadrim vytratil všechen lesk života.
Alaska se sesunula k Dialovi a začala mu čistit srst od krve a u toho si stále opakovala jedno a to samé: ,,Diale, prosím, neopouštěj mě... Neopouštěj nás... Neopouštěj smečku!"

/Konec!

Neeee kecám. To bych neudělala. Ještě nás čeká Epilog. 😉😁🤭

Wolfy2743🐺\