Pro vyšší dobro [SasuNaru] ✓

2. Vzpomínky drásající mou duši

Sasuke seděl zhrouceně na posteli. Nohy mu visely přes okraj a rukama se bořil do peřin. Tupě sledoval dveře ložnice a nutil se, si vytvořit iluzi o tom, že za chvíli se dveře otevřou a v nich stane ten, jenž má být údajně mrtvý s úsměvem od ucha k uchu a zářícíma modrýma očima. Přijde k němu a dá mu polibek na přivítanou. Začne mu vyprávět o misi, kterou splnil. Pak se společně navečeří, osprchují se, pomilují a usnou spolu v náručí. A všechno bude tak, jako dřív. Jenže nic z toho se nestalo. Uchihovým domem se neslo tíživé dusno, které by se dalo krájet. Černovláskovi se špatně dýchalo a po jeho tvář tekla jedna slza za druhou. Po mnoha letech zase nechal volný průchod emocím a konečně se uvolil k tomu, aby se mohl vybrečet. Měl chuť řvát a rozbíjet věci kolem sebe, jenže věděl, že to by ničemu nepomohlo. To mu ho nevrátí.

Pohledem zavadil o zarámovanou fotografii na nočním stolku. Byli na ní oni dva. On protáčel očima v sloup a Naruto mu vtiskával s úsměvem polibek na tvář. 

,,Kurva," vydechl smutně polohlasem.

Vzpomněl si na ten den, jako kdyby to bylo včera, co ho Naruto nutil se vyfotit.

Natáhl se pro rámeček a sevřel ho oběma rukama. Z očí mu vytekly další dvě slzy.

- FLASHBACK –

,,Ale no ták, Sasuke! Nebuď mrzout a usměj se!" naléhal Naruto rozradostněně.

,,Víš, že se nesnáším fotit, tak proč mě do toho věčně nutíš?" nechápal černovlásek a založil si ruce na prsou.

,,Chci mít na nás nějakou památku," 

,,Děláš, jako kdybys těch památek už neměl dost,"

,,Těch fotek mám jenom šest!"

,,Navíc... Vyznělo to, jako kdyby si s náma do budoucna nepočítal," změřil si ho pochybovačným pohledem černovlásek.

,,A ty se mnou počítáš?" zamrkal na něj modrooký.

,,Jelikož se s tebou nervuju ve vztahu už půl roku, tak tě nedám tak lacino! To by veškerá práce s tebou přišla vniveč." uchechtl se starší a přitáhnul si ho do polibku, který mu Naruto s chutí opětoval.

,,Héj, dej mi ještě jednu, ať to můžu vyblejsknout. Pak ti dám pokoj, dattebayo!.. Minimálně na další měsíc,"

,,Zapomeň,"

- KONEC FLASHBACKU –

,,Kdybych věděl, že mě dva měsíce potom opustíš, udělal bych si s tebou těch fotek klidně sto, i když jsem to nesnášel," zamumlal Sasuke zdrceně a dovolil pár kapkám slaných slz zmáčet sklíčko chránící fotografii.

S tíživým povzdychem jí položil zpět na své místo na nočním stolku tam, kam patřila a kam patřit vždycky bude.

Rozhlédl se po ložnici. Zkousl si spodní ret, který se mu začal chvět, když spatřil jednu z Narutových kombinéz ležérně pohozenou na zemi.

- FLASHBACK –

,,Kurva Naruto! Nejsem žádná tvoje služka, abych po tobě věčně uklízel!" vztekal se Sasuke a přilítnul s kusem oblečení do obýváku, kde se blonďák spokojeně válel na gauči.

Zamáchal mu s ním před obličejem.

,,Víš, na co je koš na prádlo? Aby se tam házelo špinavé prádlo, které se má vyprat! Myslel jsem si, že takovou věc ve svých osmnácti letech znáš!" vztekal se a bublal v něm vztek.