Pro vyšší dobro [SasuNaru] ✓

3. Pohřeb

Černovlasý ninja skoro nevnímal smuteční proslov, který měla Hokage před davem shromážděných lidí na hřbitově. Nevnímal ani vzlykající Sakuru ani nikoho jiného. Jen upřeně zíral na rakev, na které byla postavená zarámovaná fotka zubícího se rozradostněného blonďáka a kolem ní polehávaly ozdobné věnce a pugety květin.

Lehce sebou trhnul, když uslyšel povědomé zavytí. Cuknul hlavou na stranu a všimnul si, že je to Akamaru, ke kterému se Kiba sklonil a objal ho kolem jeho huňatého krku. Možná proto, aby ho uklidnil, možná proto, aby si v jeho měkkém bílém kožichu schoval tvář pokrytou slzami a bolestnou grimasou.

Naruto a Kiba si byli hodně blízcí. Po události na Chuuninských zkouškách se hodně skamarádili a Sasuke na něj dost žárlil. Nejednou doma vzteky něco rozbil, když se od Naruta dozvěděl, že jde s Kibou venčit nebo si sednout na ramen, a to vlastně nebyli ještě ani spolu. Nejdřív si myslel, že o něj má Kiba zájem... Nebo obráceně... A jednou, když na něj Sasuke už podrážděně vyjel, byl ubezpečen, že v tomhle žádná láska není. 

Sasuke se smutně usmál a znovu zavzpomínal. To byl vlastně den, kdy se dali dohromady.

- FLASHBACK –

,,Kam zase tak rychle mizíš?" zajímal se Sasuke, když jejich trénink skončil a Naruto právě rychle a překotně sbíral ze země poházené kunaie a shurikeny.

Sakura s Kakashim byli už dávno v trapu.

,,Za Kibou. Jdeme na procházku s Akamarem a pak si jdeme sednout na ramen. Za chvíli by měl končit jeho trénink, tak se chci stihnout doma ještě osprchovat, smrdím potem. K němu je to přes celou Konohu a nechci jít zpocenej." zazubil se zvláštně blonďák.

V Sasukem se zvedla tak velká vlna žárlivosti, že to s ním málem seklo. A konečně se dostala na povrch. Najednou prostě vybouchnul. Klidný a vyrovnaný Sasuke Uchiha vybouchnul.

,,Co s ním kurva máš?!" vyjel na něj vztekle a rozmáchnul kolem sebe rukama.

Černé oči byly ještě černější, než obvykle, pokud to vůbec šlo. Tvář měl opravdu naštvanou a staženou.

,,C-co?" vydechl překvapeně blonďák.

Tenhle výbuch viděl poprvé. Vůbec nechápal, co se to děje. I když malý červíček naděje v něm samozřejmě začínal hlodat.

,,Co. S ním. Kurva. Máš?! Chceš to snad vyslabikovat?!"

,,Ň-nic s ním ne-mám, Sasuke... Jsme jenom kama-rádi," vykoktal stále překvapeně blonďák.

,,Trávíte spolu nějak moc času," odfrknul si Sasuke a vztekle založil ruce na prsou.

,,Žárlíš snad?" uchechtl se hravě Naruto.

,,Nebuď idiot,"

,Proč se mu kurva nepřiznám?!'

Naruto si všimnul zvláštního odlesku v těch nádherných půlnočních očích. Jemně se usmál a přistoupil blíž k němu.

,,Ty žárlíš, Sasuke. Proč?"

,,Rozhodně na toho zablešence nežárlím!" trval na svém černovlásek a jeho výraz vypadal jako výraz nafouknutého sedmiletého děcka.

Zvláštní a dost vtipné, když mu teď bylo šestnáct.

,,Nemám o Kibu zájem, pokud tě to uklidní. Jsme jenom přátelé, nic víc, nic míň. Nic víc mezi náma ani nebude, protože... Protože já mám zájem o někoho úplně jiného," přiznal se mu Naruto s lehkým ruměncem na tváří.