Pro vyšší dobro [SasuNaru] ✓

17. Loučení

Itachi čekal, až Sasuke vyjde z nemocničního pokoje. Cuknutím hlavy se beze slova zeptal, jak se mu daří.

,,Je v pohodě, zdá se. Teď odpočívá."

,,Vyříkali jste si to?"

,,Víceméně ano," ušklíbnul se Sasuke, ,,Už se těším na jeho omluvy," promnul si ďábelsky ruce.
Itachi pozdvihnul nechápavě obočí.

,,Neřeš," mávnul nad tím Sasuke rukou, ,,Jak to teď bude s tebou?"

,,Můžu tu zůstat do zítřka. Pak se musím sbalit a odejít." pousmál se na něj jemně.

,,Kam půjdeš?"

,,Netuším. Teď, když Akatsuki padli, nemám vlastně, kde být. Podívám se nejspíš, jak moc je poničený úkryt a pak se uvidí."

,,Budeme ve spojení?"

,,Samozřejmě. Přece se na tebe nevykašlu." ušklíbnul se na něj a pocuchal mu černé vlasy.

Sasuke se na něj podmračeně podíval. Nesnášel, když mu někdo sahal na vlasy a ještě k tomu, když mu je tímhle stylem pocuchal. 

,,Půjdeme si sednout na něco k jídlu?" zajímal se Sasuke nakonec.

,,To není špatný nápad, ale nejdřív nech Sakuru, aby ti ošetřila rány. Sama z toho už dost panikaří, že jsi ještě nebyl řádně ošetřen." ušklíbnul se na něj jeho starší bratr.

º•º•º

- Druhý den ráno –

Sasuke se rozhodl Itachiho doprovodit pár kilometrů za Hlavní bránu Skryté Listové vesnice.

,,Vážně nechceš zůstat?" nadhodil po cestě zachmuřeně.

,,A hnít celý zbytek života ve vězení? Díky nechci," uchechtl se Itachi.

,,Určitě bys to tak hrozný neměl. Tsunade by ti to určitě nějak ulehčila. Přece jen si toho pro nás udělal dost." zkoušel to dál Sasuke.

Nechtěl ho zase ztratit a vidět se s ním až kdo ví za jak dlouhou dobu.

,,Sasuke," povzdechl si Itachi, ,,Kdyby ses tenkrát vydal za Orochimarem, abys našel sílu a pak se chtěl vrátit do Konohy, čekal by tě stejný osud. Vážně by sis vybral žít do konce života pod zámkem, místo toho, aby ses mohl relativně svobodně pohybovat a dělat si to, co chceš?" podíval se na něj vyzývavě.

Sasuke sklopil na moment hlavu a trhnul rameny. Měl pravdu, to musel uznat.

,,Budeme ve spojení, neboj se. I když tahle etapa skončila, začne nová. Nechci ztratit svýho mladšího brášku, když jsem s ním konečně po tolika letech obnovil zase vztah." pousmál se na něj.

Mladší černovlásek se na něj s lehkým úsměvem podíval. Zastavili se a postavili se naproti sobě.

,,Jdi za Narutem. Mám dojem, že ho budou za chvíli propouštět. Já ti dám hned vědět, jak to dopadlo s úkrytem a potom co mám v plánu. Budu s tebou ve spojení, slibuju." mrknul na něj.
Sasuke přikývnul a pak ho prudce a pevně objal.

,,Mám tě rád a děkuju," zašeptal mu do ramene.

Itachi s úsměvem objetí opětoval.

,,Já tebe taky. Oba dva se opatrujte a dávejte jeden na druhého pozor." řekl a pak se jeho tělo změnilo v několik černých krákajících vran, které vzlétly k nebi.

º•º•º

Když se Sasuke vrátil do Konohy, bylo to právě včas, jelikož se Naruto navlékal zpět do své uniformy, která byla na několika místech částečně potrhaná.