Pro vyšší dobro [SasuNaru] ✓

16. Neumírej

Sasuke přes všechno přemlouvání a domlouvání odmítal být ošetřen, dokud se nepřesvědčí, že Naruto všechno zvládnul. Seděl zhrouceně na zemi, zády opřený o zeď, špinavý a zakrvácený s hlavou složenou v dlaních. Jeho tělo se lehce třáslo. Trpělivě vyčkával, než se dveře otevřou a vyleze z nich Tsunade s tím, že je Naruto v pořádku. Dál snil o téhle představě a ani nevnímal, že si k němu přiklekl jeho starší bratr přeměněný do obyčejného vesnického kluka.

º•º•º

Naruto mezitím ležel stále nehybně na lůžku a nechával Tsunade a Shizune odvádět svou práci. Nevnímal hlasy, nevnímal doteky, nevnímal nic. Viděl jenom tmu a prázdnotu do doby, než se ozval hluboký ozvěnou znějící povědomý hlas a blonďák se za tím hlas vydal.

º•º•º

,,Co kdybys přestal bejt uraženej a vrátil se zpět do svýho těla, hm?"

Blonďatý mladík stál před známou mříží a skrze ní hleděl na ocasého démona spokojeně vrtícího všemi devíti ocasy.

,,C-co?" vydechnul zmateně Naruto.

,,Říkám, co kdyby ses vrátil zpátky do světa živých, hm?"

,,Eh? Vždyť... Vždyť jsem v kómatu, nemůžu se probrat!" rozhodil rozhořčeně rukama kolem sebe.

,,Ale houby! Seš jenom uraženej a zbytečně trestáš lidi okolo,"

,,Co to meleš, Kyuubi?! Vypotřeboval jsem příliš charky a nezvládnul jsem to!"

,,Vypotřeboval si chakry lehce nad mou čtvrtinou, do kómatu si se uložil bezmyšlenkovitě sám," odfrkla si liška a přešlápla.

Naruto povytáhl obočí.

,,Podle mě si jenom chtěl vědět, jak ten Uchihovic kluk bude reagovat... A když si to zjistil, tak by ses už konečně mohl probrat a přestat mě tu otravovat. Rád bych si odpočinul."

,,Uh?"

Kyuubi protočil svýma liščíma rudýma očima.

,,Ty seš pořád vážně natvrdlej viď?" uchechtl se nakonec, ale pak si zhluboka povzdechl, když viděl Narutův stále nechápavý výraz, ,,Stačí, když se budeš soustředit a probereš se,"

,,Co když se ale nechci probrat? Nic tam na mě nečeká," vydechnul posmutněle Naruto nakonec.

,,A co ten Uchihovic kluk?"

,,Ten už má někoho jinýho," vzdechnul se zavrtěním hlavou a podíval se na něj smutnýma pomněnkovýma očima.

,,Seš si jistej?"

,,Jo,"

,,Já si myslím, že má o tebe stále dost značný zájem. V životě jsem nikoho z Uchihů neviděl takhle hysterčit,"

,,Hysterčit?"

To Naruta opravdu zaujalo. Hysterický Sasuke? To mu nešlo nijak po chuti.

,,Jo... Když se tě ta věčně uřvaná holka snažila probrat a ty si s ní nespolupracoval, zpanikařil. Odstrčil jí od tebe a začal s tebou lomcovat a křičet na tebe, aby si se probral." uchechtla se liška.

,,Eh?"

,,No. Jo... Nutně lpěl na tom, aby tě dostali do Konohy k Tsunade, aby tě probrala,"

,,Zdá se ale, že se jí to nedaří,"

,,Nedaří se jí to jenom proto, že tu se mnou remcáš a ztrácíš tady zbytečně čas!" prsknul naježeně.

,,Myslíš, že mě má pořád rád?"

,,Bože, ty si vážně natvrdlej jak vejce, Uzumaki! Už mě nebaví koukat na to, jak se nervově hroutí na chodbě a řve Itachimu na rameni! Vypadni odsud a vrať se za ním! Ještě není čas to zabalit, nemám chuť ještě umírat a ty máš kus života před sebou!" zaburácel Kyuubi a opravdu nepěkně ho vyhodil z jeho mysli.

º•º•º

,,Sasuke!" vykřiknul Naruto a otevřel oči.

Nad ním se skláněla zpocená Tsunade a Shizune. O sekundu později se otevřely nemocniční dveře a v nich stál samotný Sasuke Uchiha.

,,Naruto!" vykřiknul a přiskočil k nemocničnímu lůžku.

Pevně ho objal kolem krku nedbaje Tsunadina výkřiku, že musí být na mladíka opatrný.

,,Už nikdy... Nikdy, opakuju, kurva nikdy mi tohle nedělej!" zavrčel mu do ucha a mačkal ho v sevření, že měl blonďák pocit, že buď mu velmi brzy zpřeláme nějaké kosti a nebo ho udusí.

,,Sa-Sa-a-suke... Du-dus-íš mě," heknul přidušeně.

Černovlasý ninja ho rychle s cuknutím pustil ze sevření, ale ruce nechal na jeho ramenou. Díval se mu z výšky do tváře.

,,Necháme vás o samotě," zamrmlala Tsunade s lehkým úsměvem na rtech s pokynutím k Shizune opustily obě dvě pokoj.

Ti dva je stejně nevnímali. Měli oči jenom pro sebe.

,,Tohle už mi nikdy nedělej. Myslel jsem, že jsem tě už jednou ztratil a nedovolím, aby se to stalo znovu." mračil se na něj starší.

Naruto se jenom spokojeně usmíval.

,,Ale co Sachiko?" zeptal se pak tiše.

,,Nikdy jsem spolu pořádně oficiálně nebyli... Nikam dál, než k pár polibkům a držení se za ruku nedošlo, Naruto. On sám to vlastně ukončil, aniž by to začalo. Pochopil, že na tebe prostě nemá." pousmál se na něj nakonec.

,,To jsem až taková výhra nebo co?" uchechtl se blonďák, jehož blonďaté vlasy se rozprostíraly po polštáři.

Kdyby nebyl celý od krve a prachu, vypadal by k sežrání.

,,No rozhodně výhra nejsi," uchechtl se Sasuke šibalsky.

Naruto zamračeně otevřel pusu, pak ji zase zavřel a nafouknul tváře.

,,Ty taky nejsi žádnej jackpot," utrousil našpuleně.

Sasuke se rozesmál.

,,Až se pořádně zotavíš, očekávám tě nastoupeného u mě doma a připraveného mi splnit každé přání, které vyslovím," sklonil se k jeho uchu s hlubokým podmanivým hlasem.

Naruto se lehce zachvěl.

,,A-a-a to jako proč?" vydechnul omámeně.

,,Jako omluvu samozřejmě,"

,,Co máš pořád s tím omlouváním?! Za co se mám jako omlouvat?!" vyprsknul, ,,Myslel jsem, že to je už za náma!"

,,Tak si myslel blbě, ostatně jako vždycky," ušklíbnul se Sasuke, ,,Omluvu za to, že jsi předstíral smrt a já si čtyři měsíce myslel, že jsi skutečně mrtvý. Omluvu za to, že jsem tě pak dva měsíce hledal po všech čertech. Omluvu za to, že když už jsem tě našel, stihli jsme se jenom políbit. Omluvu za to, že jsi mi neřekl, že o Itachim víš, protože tím bysme se tohohle mohli naprosto vyvarovat. A samozřejmě omluvu za to, že jsem víc než rok bez sexu." vypočítával Sasuke, ,,Oh a omluvu za to, že jsem kvůli tobě málem vykrvácel, když jsem čekal, než se milostpán probere z kómatu," snažil se ze sebe dělat drsňáka a jenom potajmu doufal, že mu nikdo nevyzradí to, jak se skoro několikrát sesypal, když čekal, než se probere. 

,,Nějak si vyskakuješ," zamumlal Naruto.

,,Taky na to mám právo,"

Černovlásek vztáhnul ruku a pohladil ho po vlasech.

,,Dojdu se nechat konečně ošetřit, jo? Pak ještě musím vyzjistit, jak to bude s Itachim a přijdu za tebou." políbil ho na čelo a měl se k odchodu.