Pro vyšší dobro [SasuNaru] ✓

10. Plánovaná akce

Druhý den byl tým sedm povolán do Hokageho kanceláře. 

,,Minimálně jeden člověk, vyjma Naruta ví, proč jsme tady zalhali o jeho smrti," začala Tsunade významným hlasem.

Kakashiho a Sakuřin pohled se stočil na Sasukeho, který se tvářil stále stejně neutrálně, jenom s tím rozdílem, že tentokrát u toho slabě přikývnul.

,,Potřebuji, aby si se s Itachim sešel Sasuke a vysvětlil mu, co se stalo," stočila na něj oříškový pohled, ,,Nemohu mu zaručit svobodu Sasuke, bohužel. To mi Rada starších nedovolí a ostatní Kagové jakbysmet. Itachi je u Akatsuki již dostatečně dlouhou dobu a to, že nám několik měsíců ochraňoval našeho Jichuurikiho mu ke svobodnému žití nepomůže."

Sasuke znovu zlehka přikývnul.

,,A pochybuji, že by chtěl po zbytek života žít ve vězení...Mohu mu ale zaručit ochranu před tím, než zbavíme svět Akatsuki. Jediný Itachi má možnost to přežít, aniž by se to ostatní dozvěděli. Poté se ale bude muset po zbytek života opět skrývat, jelikož absolutní ochranu mu zaručit nedokážu."

Černovlasý ninja jí pohledem ulpíval na rtech, ze kterých vycházela ta zvláštní slova. Slibuje mu to, že Itachi přežije. To bylo dostatečné. 

,,Můžeš poděkovat Narutovi, tohle celé byl jeho plán, jak tvého bratra a celý svět ochránit," 

Černé podmanivé oči se stočily k blonďatému chlapci, který při zmínce svého jména lehce ztuhnul a nepatrně se pod tím pronikavým pohledem ošil.

,,Tady máš pro Itachiho instrukce," hodila po něm srolovaný zapečetěný svitek.

Sasuke jej bez problému chytil do ruky.

,,Poté, co se sejdete, dej mi vědět, abychom mohli rozjet naši akci. Od Itachiho vyžadujeme plnou spolupráci, aby mohlo všechno jít tak, jak plánujeme."

S tímto je poté poslala pryč ze své kanceláře.

º•º•º

Naruto se za kancelářskými dveřmi rozloučil se Sakurou i Kakashim, na Sasukeho se stále neodvážil po včerejším výstupu ani podívat a dlouhým rychlým krokem odcházel pryč.

Sasuke jej svým pohledem doprovázel.

,,Vy... Včera... Mluvili jste spolu?" zeptala se tiše Sakura.

,,Jo," zamračil se lehce černovlásek.

,,A?"

,,A co?"

,,A jak to dopadlo?" protočila zelenýma očima.

,,Vidíš sama. Ignoruje mě." odvětil Sasuke s pokrčením ramen a bez dalších slov se měl k odchodu.

Rozhodně neměl v úmyslu se tu zase vyzpovídávat a sdělovat těm dvěma, jak se najednou cítí neuvěřitelně hloupě a i trochu poníženě. Několik posledních Narutových slov se mu neustále opakovalo v hlavě a dohánělo ho to skoro k šílenství. 

,Spíš to teď vypadá tak, že to já jsem ho nemiloval tak moc, když jsem se chvíli potom, začal scházet s někým jiným,' promlouval k sobě v duchu, ,Sachiko byl pro mě jenom ubohá náplast na zlomený srdce a zhrzený ego, že mu mise byla přednější, než já a přitom... Přitom to všechno podstoupil pro mě.'

º•º•º

Jen, co se dostal domů, poslal Itachimu naléhavý vzkaz o tom, že se musí v co nejbližší době setkat. Podrobnosti samozřejmě až na jejich obvyklém místě setkání. Doufal a modlil se, aby se se svým bratrem mohl vidět, co nejdříve a mohla se tak rozjet Narutova a Tsunadina plánovaná akce.