Červená nit osudu

7. kapitola

7. kapitola

„Klid, užijeme si to," podíval se na ni Tonda a začal si pomalu vybalovat sprchový gel a kartáček na zuby. „Nechceš si zajít ještě na chvíli do baru?"

„Ne, díky. Ale ty klidně běž. Vzala jsem si učebnici francouzštiny, takže se nebudu nudit," odpověděla Adriana a hned se natáhla pro knihu.

„Tak jo," pokrčil rameny a zmizel v koupelně. Vyšel z ní po půl hodině vymydlený a převlečený s rozcuchanými vlasy.

„Tričko nebo košili?" zeptal se, a vytáhl z tašky černé tričko.

„Nech si tu košili. Jde ti k očím," řekla pochvalně Adriana. „Hodně štěstí."

„Myslím, že dneska žádnou balit nebudu. Neměl bych si ji kam přivést. Leda, že bych svedl tebe, protože ty už jsi v podstatě u mě v posteli."

„Ještě slovo a spíš na chodbě."

„Jasně, už mlčím. To ti vážně tak vadí ten tříletý věkový rozdíl? Dneska to přece nic neznamená."

„To mlčení ti dlouho nevydrželo," zavrčela Adriana.

„Vždyť už jdu," zasmál se Tonda a zmizel z pokoje.

Adriana osaměla. Odložila učebnici a šla k oknu. Z jejich pokoje nebyl výhled ani na meandry, ani na zámek, ale do dvora, jak jinak. Mrňavý pokoj, mizerná matrace, prošlapaný koberec. Štěstí, že nemuseli nocovat v kumbále na košťata. Ačkoli to nebylo úplně vyloučeno. Tonda vyprávěl, že už musel jednou přespat v autobuse.

Kdyby dokázala překonat strach z létání, mohla teď být jako delegátka třeba v Egyptě, nebo Řecku. Možná by vážně měla vyhledat psychologa, už kvůli práci. Pokud ovšem bude chtít stále pracovat v cestovce.

„V tom případě bych se měla vrátit k té učebnici," řekla nahlas, ale k francouzštině už se nevrátila, raději si šla lehnout.

Netušila, kdy se Tonda vrátil, ale když se probudila, spal vedle ní. Ocenila, že ji nechal skoro celou postel a krčil se na kraji. Rychle se vplížila do koupelny. Když se vrátila, Tonda už byl vzhůru a protahoval se.

„Včera jsi žádnou nesbalil?" zeptala se Adriana.

„Nesbalil? To se mi ještě nestalo. Ale to víš, musel jsem ji zklamat, nemohl jsem vás mít v posteli obě," culil se a prohrábl si prsty světlé vlasy.

„Kecko, ty kterou neuženeš, tu umluvíš."

„Nesmysl, všechny podlehnou mému šarmu."

Šarmu měl Tonda na rozdávání a taky sebevědomí, ale dokázal to podat tak mile a vesele, že nepůsobil nafoukaně.

„Tak se oblékni a jdeme sehnat ty turisty dohromady, doufám, že se nám tentokrát nikdo nezatoulal."

Po prohlídce zámku, muzea a nákupu vltavínů, se vydali na zpáteční cestu do Prahy, při které Adriana mluvila o historii a zajímavostech.

„Děkuji vám slečno," řekla jedna starší paní při rozloučení, anglicky se silným francouzským přízvukem. „Nerozuměla jsem vám sice ani slovo, ale vaše francouzština byla prostě kouzelná."

Adriana poděkovala, raději anglicky a Tonda se rozesmál.

„Tak tady to vidíš. Tohle měla slyšet šéfka," mračila se Adriana. „Příště se ji na nějaké Francouze vykašlu."

„Pozítří si s Tondou vezmete ty Belgičany. Tentokrát na Karlštejn, ať máte nějakou změnu," ozvala se šéfová za jejími zády.

***

Tereza se rozplývala blahem. Konečně se jí začalo dařit. Radek jí dohodil reklamu na šampon, vzal do úžasné restaurace a pozval na víkend na chatu. A nebyla to jen obyčejná chata, ale luxusní srub s krbem, saunou, soláriem a výhledem na jezero.

Dokonce i Bára uznala, že se v něm spletla a byla ráda, že je Tereza konečně spokojená.

„Komu by se tohle nelíbilo?" řekla Tereza sama pro sebe, vyšla na terasu a kochala se výhledem. „Půjdeme se vykoupat?"

„Klidně se vykoupej, ale já tam nevlezu. Je sotva květen, voda je jak led," ošíval se Radek. „Ale půjdu tam s tebou, můžu si brouzdat nohy a udělám pár fotek. Dneska je naprosto magické světlo, budeš vypadat rozkošně."

„Fajn, dám to na instáč, Kristýna se zblázní vzteky," usmívala se Tereza.

„Udělej kolik selfíček chceš, ale nejdřív udělej mě," plácnul ji Radek po zadku. „Nepřijel jsem se kochat výhledem na jezero, když mám výhled na tebe. Jenomže právě teď ten výhled za moc nestojí."

„Je to takhle lepší?" podívala se vyzývavě a sundala si tričko.

„Hmm, tak napůl. Ještě si sundej ten zbytek."

„To už snad zvládneš sám," ušklíbla se a odtáhla ho do ložnice.

Odpoledne bylo dost horko na to, aby Tereza vlezla do chladné vody jezera a dokonce dovolila, aby ji Radek fotil i když na sobě neměla horní díl plavek. Byla tmavý typ a vypadala krásně i bez mejkapu. To Radek oceňoval, i když normálně byl téměř výhradně na blondýny. Pokud možno více obdařené, a to Tereza rozhodne nebyla. Přesto s nadšením mačkal spoušť, když běhala po písečné pláži a rozstřikovala kolem sebe třpytivé kapky vody.

„Doufám, že mi později dovolíš i rajcovnější fotky."

„Ale Radečku, tobě se nedá věřit," zavrtěla hlavou.

„Jen jednu, na můj mobil," smlouval Radek.

„Fotku, za fotku. Jedině, když si budu moct vyfotit já tebe."

„Kdykoli," kasal se Radek. Po jeho porno kariéře v divokých devadesátkách ho nějaká fotka nevytrhla.