Z pohledu pražaček:
V: Holky já mám nápad. Co kdyby jsme si ho trochu vychutnali.
P: Ty myslíš jakože měli svádět?!
L: No pokud chodí s tou venkovskou nanynkou u které dole stál, mohly by jsme jim pořádně zavařit
V: Ale aby ta holka uvěřila že s náma něco má, potřebujeme aby jedna z nás poslala tu holku za náma když u nás bude Janek a my ho budeme svádět
P: Musíme to dobře načasovat. Nevíme jestli se Janek nechá svést tak jednoduše
L: Ale prosim tě. Ten bude rád když se bude o něj někdo zajímat.
V: Tak dem na to?
P,L: Jo
Lenka sešla dolů jakože jde na WC a my čekali až se ti dva rozdělí. Pořád byly spolu a tak šla Lenka k pultu a my se dívali ze shora.
L: Dobrý den. Mohla bych vás poprosit o jednu kafe a jestli by jste mi ho mohly donést na pokoj?
T: Jistě. Na účet?
L: Ano děkuju
Šla za námi nahoru.
V: Seš dobrá
L: já vím
Za chvíli nám Janek nesl to kafe nahoru. V tom přišla moje chvíle šla jsem za tou jeho holkou.
Z pohledu Janka a Týny:
Dělali jsme ještě hospodě. Za chvíli přišla jedna z těch pražaček.
L: Dobrý den. Mohla bych vás poprosit o jednu kafe a jestli by jste mi ho mohly donést na pokoj?
T: Jistě. Na účet?
L: Ano děkuju
Ona odešla.
J: Mám z ní divnej pocit. Odnesu tam to kafe
T: Je to dobrý nápad? Přece jenom, nemáš na ně ty nejlepší vzpomínky
J: Zkusím to
T: Dobře. Já jdu do ven umýt stoly.
Vzal jsem kafe a šel k pokoji od té Pražačky. Nikdo tam nebyl tak jsem tam kafe položil na noční stolek a vyšel jsem z pokoje. Tam už ale čekala Lenka s Pavlínou.
P: Dlouho jsme se neviděli
L: Myslím že od střední
P: Ale nějak si nám zkrásněl
L: Z ošklivého káčátka se stala labuť
P: Nech si teď ty pohádky. Chci tě
Začali se ke mě přibližovat a já jen odstupoval. Snažily se ale já se nedal. Pak mě ale zatáhly do pokoje a začali se svlékat. Já je naštěstí neviděl a snažil jsem se vymyslet jak odtud vypadnu, protože stáli před dveřma.
Byla jsem venku když za mnou přišla jedna z těch pražaček.
T: Dobrej
V: Nevím jestli je pro vás dobrej
T: Jak to myslíte?
V: Viděla toho kluka který byl s vámi jak jde nahoru za mými kolegyněmi
T: Šel jim tam odnést kafe
V: To bych neřekla
Hned jsem běžela dovnitř a nahoru k pokoj. Otevřela jsem a viděla ty dvě pražačky a Janka! To mi přece nemohl udělat!
J: Týno! Není to tak jak to vypadá!
T: Nech mě na pokoji!
Běžela jsem ze statku. Cestou jsem odhodila zástěru kterou jsem měla a běžela do lesa na své místo. Věděla jsem že si s ním nemám začínat. A jak už jsem říkala Vstříc novým depresím. Sedím tu v lese schoulená, a přemýšlím co bude dál.
Viděl jsem Týnu jak běží pryč.
J: Vy jste takové krávy! To vám to už jednou nestačilo?!
Vyběhl jsem z pokoje běžel ze statku. Všiml jsi mě Tom.
J: Tome nevíte kde běžela Týna?
Tom: Nevím. Co se stalo?
J: Udělal jsem strašnou blbost
Tom: Ty jsi jí ublížil?! Od začátku mi na tobě něco nesedělo. Týna bude zase na dně díky tobě! Nechci aby se znova trápila! Odejdi! ( Taková vsuvka: Potom co se Týně stalo byl pro ni Tom jako táta a tak ho i vždy brala)
Odešel jsem k Týně do pokoje a vzal si svoje věci. Se všema jsem se rozloučil a odešel ze statku. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu a tak jsem šel k lomu. Tam jsem si sedl a přemýšlel o Týně a obecně o životě. Nebudu lhát, trochu jsem brečel. Vše se mi zase hroutí.
