Z pohledu Týny:
Šla jsem k autu a ještě na Janka zamávala a on mi to oplatil. Po hodně dlouhé době jsem se usmála a když jsem nasedla Běta si toho samozřejmě všimla.
B: Ahoj Týnko
T: Ahoj
B: Co je to za kluka na kterého se tak zamilovaně díváš a díky němu se konečně usmíváš?
T: Je to Janek Linhart.
B: A víc mi k tomu neřekneš?
T: Zatím ne
B: Dobře já tě do toho nutit nebudu
V tom mi cinkl telefon. Byla to zpráva od Janka.
J: Ahoj
T: Ahoj
J: V kolik dáme ten sraz? Už se totiž nemůžu dočkat
T: Teď je půl 3 tak ve 4?
J: Klidně ale proč tak pozdě?
T: Protože bydlím hodinu od Prahy
J: Aha a nechceš abych přijel za tebou? Bude to rozhodně lepší než na tebe 2 hodiny nedočkavě čekat😏
T: Jestli se ti chce?
J: Za tebou bych jel i na konec světa
T: 🥰 ok, pošlu ti adresu
Poslala jsem mu ji.
J: Děkuju, už se nemůžu dočkat
T: Ani já ne
J: Ještě napíšu v kolik asi dorazím. Tak zatím pa❤
T: Pa❤T: Běto mohl by dnes přijet Janek na statek?
B: Klidně, mě to nevadí, jen když budeš šťastná
T: Děkuju Běto
Zbytek cesty jsem si prohlížela instagram. Když jsme dojeli na statek, cinkl mi instagram. Psal Janek❤
J: Jede mi to za 15 minut a cesta trvá vlakem asi 20 minut plus 10 minut cesta busem. Takže tam dorazím tak na 4. Může být?
T: Jasně už se těším❤
Rovnou jsem šla do pokoje a celou dobu si s Jankem psala. Když bylo asi 10 minut před čtvrtou, převlékla jsem se do něčeho lepšího než jsem měla doteď na sobě a mírný make-up. Můj první kluk a já už dělám tohle! Ty vole já ho fakt miluju. Pak jsem šla před statek a už Janka vyhlížela. Autobus staví přímo na návsi kousek od statku takže pohoda. Bus už přijížděl a já viděla Janka a ten jeho nádherný úsměv.Z pohledu Janka:
S Týnou jsme na sebe zamávali a já nastoupil s úsměvem do auta. John se začal vyptávat na něco ohledně Týny.
Jo: Janku? Co je to za holku díky které si očividně šťastný?
H: To by mě taky zajímalo
J: Jmenuje se Týna Popelková
Jo: A řekneš nám o ní něco?
J: Možná později
H: Dobře
Začal jsem si s Týnkou psát a domlouvali se kdy a kde se sejdeme. Domluvili jsme že za ní na statek přijedu.
J: Johne, Hano mohl bych jet dnes za Týnou?
H: Můžeš, hlavně když budeš šťastný
J: Děkuju
Potom jsme dojeli domů a já si s Týnou pořád psal. Během toho jsem si snažil hodit na sebe normální oblečení, teda aspoň něco lepšího než mám teď, sbalit věci, rozloučit se s Hanou a Johnem a rychle doběhnout na nádraží s tím si ještě koupit lístek a nasednout do správného vlaku během 15 minut a my bydlíme přímo, no skoro u nádraží. A povedlo se. Po celou cestu vlakem i busem jsem si s Týnou pořád psal. Když bus přijížděl na zastávku Slunečná, už jsem viděl Týnu jak mě vyhlíží. Bus zastavil, vystoupil jsem a hned jsem šel k Týnce. Obejmuly jsme se a dali pusu na přivítanou.