Z pohledu Janka:
Pořád jsem tam seděl. V tom lomu kde jsem zažil s Týnou ty nejkrásnější chvíle. Pořád jsem tam seděl a nadával si. Ztratil jsem lásku svého života a můj život je zase na hovno. Měl jsem v batohu kapesní nůž pomalu jsem vytáhl a dal si ho k zápěstí. Nikdy jse si nebyl jistější s tím že můj život nemá smysl. Tak jo jdu na to. V tom mi někdo sáhl na rameno a já nůž rychle schoval. Byl to Tom!
Tom: Proč si to chtěl udělat?
J: Protože můj život je na hovno
Tom: Promiň
J: Za co?
Tom: Neměl jsem tě hned tak vyhazovat a být na tebe tak hnusný
J: V pohodě. Už jsem si zvyknul
Tom: Hele Janku, nechtěl jsem po tobě takhle vyjet, jen vnímám Týnu jako svou dceru a nechci aby si tím vším znovu prošla
J: Já vás chápu. Taky nechci aby se Týnka trápila
Tom: A proto si to chtěl udělat
J: Jo. Vše by bylo jednodušší
Tom: Janku nechceš se mi svěřit? Nemusíš pokud nechceš. Jen vím jaké to je.
J: Okej. Máma umřela při porodu a táta mě dal do děcáku. Od tamtud si mě vzali dva pěstouni John a Hana. Když jsem byl na zádkladce, byl jsem šprt co všem musel dělat úkoly jinak ho zmlátí. Pak jsem šel na Den otevřených dveří na školu kam teď chodím. 3 holky které mě tam prováděli si ze mě furt dělala srandu. Naštěstí ten rok maturovali takže jsem měl od nich pokoj. Potom ale přišel gympl. Už jsem nebyl ten šprt, ale kluk co se bojí jestli na sebe jen trochu upozorní. Taky mě šikanovali. Brali mi peníze, mlátili mě a zesměšňovali. Párkrát jsem se zkusil zabít ale nikdy to nevyšlo. Pěstouni mě pak přihlásily do té skupiny. Poprvé když jsem viděl Týnu, hned se mi líbila. Během dalších sezení jsme se dali dohromady. Nikdy jsem tak šťastný nebyl. Deprese a vše smutné a zlé jakoby neexistovalo. Přesto to museli zkazit ty pražačky. Ty pražačky byly ty holky které se mi posmívali když mě provázeli na tom gymplu. Očividně si na mě vzpomněli. Jedna z nich si objednala kafe a měli jsme ji to odnést nahoru do pokoje. Týnka se mě ještě ptala jestli to nemá odnést ona kvůli tomu co mi dělali a já blbec to tam nesl. Týna šla ven utírat stoly ven a já nahoru do pokoje. Nikdo tam nebyl. Kafe jsem tam nechal a ty holky na mě čekali před pokojem. Zatáhli mě do něj a začali mě svádět. Když se mi z toho pokoje hrůzy podařilo utéct už jsem viděl jen Týnku jak má slzy v očích a běží pryč. Chtěl jsem ji to vysvětlit ale ona řekla ať ji nechám napokoji. Docela ji chápu. A dál už to znáte.
Tom: Promiň Janku že jsem ti tak křivdil.
J: Myslíte že je to s Týnou definitivní konec?
Z pohledu Týny:
Byla jsem v lese nedaleko lomu. Viděla jsem Janka jak tam běží. Tiše jsem ho sledovala a bylo vidět že na tom taky není zrovna nejlíp. Po nějaké době vytáhl kapesní nůž a dal si ho k zápěstí! Naštěstí se tam objevil Tom. Povídali si a já je odposlouchávala. No ty vole. Já jsem taková kráva. Slyšela jsem vše co Janek řekl. Šla jsem k nim potichu ze zadu.
J: Myslíte že je to s Týnou definitivní konec?
T: Myslím že není...
