Nekonečno možností

Možná proto mi Viktor vadí

Hned po mém příchodu ke mně domů jsem odhodila klíče od domu společně se zbytkem věci, hodila jsem sebou na gauč v obýváku. Hned ke mně přicupital můj kocour který se ke mně začal lísat, aspoň někdo. Po chvíli mazlení s mým kocourkem kterého jsem dostala minulí rok k narozeninám jsem se zvedla s tím že nám oběma udělám oběd. Pro mě rizoto a pro Daryla jeho oblíbenou konzervu.

Když už jsem dojídala poslední sousto mého oběda začal mi zvonit telefon, no ne můj přítel si vzpomněl že má přítelkyni. Vím že bych si místo stěžování raději měla odhodlat k rozchodu ale není to tak jednoduché,láska je prostě láska.

"Ano?"řekla jsem hned co jsem zvedla telefon,s ahoj se už ani neobtěžuji a čekám jen na důvod proč mi volá.

"Zlato promiň ale dneska ten bazén nestihnu" jo tohle, úplně jsem zapomněla na to že jsem ho žádala o to abychom jeli někam k vodě když už k moři se mnou nejede.

"To je v pohodě..já půjdu s Nikem"po vyslovení jména této osoby se z druhé strany ozval hluboký nádech, možná vám připadám jako potvora ale já prostě chci zkusit aspoň něčím přinutit žárlit a zachránit náš vztah a když už ani tohle nepomůže tak se prostě seberu a řeknu mu že to už prostě takto dál nejde.

"Proč zrovna s ním ?"ozval se jeho naštvaný hlas,jen ať se ti to nelíbí chlapečku je to tvoje vina.

"A proč ne ?"ozvala jsem se mírně provokativně,no co za to že mu Nik tak vadí já nemůžu.

"Musím končit..papa"rozloučila jsem se s ním s mírně přeslazením tonem a položila jsem hovor. Tak a teď jen už doufat že Nik bude mít čas, samozřejmě bych mohla jen dělat že jsme spolu někde byli a místo toho bych se normálně v klidu válela doma ale takto to budu mít aspoň potvrzený že jsme opravdu byli u vody a aspoň se opálím trochu před tím mořem.

"Co potřebuješ kotě ?" ozval se hned po prvním vyzvánění jeho hlas, jak muže vědět že něco chci ? Mohla bych mu přece volat i jen tak abych se zeptala jak se má atd.

"Vezmi si plavky krasavče a přijeď pro mě, jedeme se slunit" po vyslovení této věty se z druhé strany ozval ten jeho okouzlující smích, no co ? Říkám že se hezky směje nic víc nic miň, Bára se třeba zas směje jako buvol kterého tahají za koule.

"Dej mi 10 minut" jezdí jak magor takže je mi jasný že tady za těch 10 minut vážně bude, hned po tom co mi položil telefon tak jsem vystřelila z gauče rovnou do ložnice kde jsem vyndala můj menší batůžek do kterého jsem hodila osušku,opalovák a zapalovač, nejsem kuřák ale když mám nervy tak si občas to cigárko nebo to brčko dám. Vzala jsem si ty nejhezčí plavky co mám a přes ně si hodila crop top a kraťásky. Vzala jsem baťůžek, klíče, telefon a šla jsem čekat před barák.

"Ahoj"pozdravila jsem ho hned co jsem sedla do auta, samozřejmě že už tu čekal jak jsem říkala jezdí jak magor.

"Ahoj kočko"oplatil mi pozdrav rovnou s objetím, zas byl navonění tou voňavkou co úplně miluju. Doufám že nejsem jediná která úplně miluje když kluci voní nějakou příjemnou voňavkou.

Po té co jsme se od sebe odtáhli jsem se zapásovala a Nik mohl vyjet směr bazén, během cesty jsem přemýšlela nad vším možným. Nevnímala jsem nějak extra cestu jen písničky co Dominikovi hráli v rádiu, ani jsem nemrkla a už jsme byli na místě. Oba jsem si vzali svoje batohy a vydali se na menší plácek dál od lidí ale tak abych byli i blízko k bazénu, osušky jsme si položili vedle sebe a svlékli jsme se do plavek. Jsem ten typ člověka který když je u bazénu tak by nejvíc času trávil ve vodě, opalovat se přece můžete i na balkoně ne ? Moje první zastávka směřovala hned do vody táhla jsem za sebou Nika za ruku, přece nepůjdu sama.

"Počkej..tady už nedosáhnu"smála jsem se když mě táhl ještě do větší hloubky, on si se svojí výškou může dovolit jít až do ty největší hloubky co tu je ale já vážně ne i když taky nejsem úplně nejmenšího vzrůstu ale na něj pořád nemám.

"Pojď sem"se smíchem si mě přitahuje do objetí a vyzvedává mě na něj, až po chvíli mi došlo že tohle by vážně dělat neměl. Chtěla jsem aby Viktor díky němu žárlil ale tohle už je asi trochu moc, i když mi to bylo příjemný což by vážně nemělo. Vykládám si to tak že je mi to příjemné z důvodu že mi takové doteky chybí, tedy snad. Ne ! Určitě!

"Niku..počkej..tohle by jsme neměli"říkám mu mírně rozklepaným hlasem,cela tahle situace mě uvádí do rozpaků.

"Copak ? Je to nepříjemný ?" ptá se mě s tím jeho pokřiveným sebevědomím úsměvem, není ale to by přece takto být nemělo.

"Ne..tedy..jo..já nevím"říkám mu rozhozeně a u toho mu pokládám hlavu na rameno, což mi docvakne hned ve chvíli co se moje čelo dotkne jeho teplé kůže.

Když mi bylo 15 tak jsem po něm strašně jela ale on mě nechtěl protože měl holku a já pro něj byla malé kuře protože si mě pamatoval jako tu dvanáctiletou holku s červenými vlasy. Zavzpomínám si na něco co bylo pár let zpátky, proč si na to zrovna teď vzpomínám ? Nemám ani páru.

"Nezaslouží si tě Niky"promluví na mě znovu když zvednu hlavu z jeho ramene a pohlednu mu znovu do tváře, nejsi první ani poslední kdo mi to říká. Seskočím z něj a plavu od něj kousek dál abych dosáhla na hladinu.

"Vždycky jsem pro tebe měl slabost"Nikovo chraplavý hlas se ozval za mými zády.

"Tak teď kecáš" otočila jsem se na něj s úsměvem na tváří, dost dobře si pamatuji dobu kdy jsem za ním dolízala a on mě měl plné zuby.

"Nemám sebemenší důvod lhát" promluví na mě tím jeho sebejistým tonem, to možná nemá ale i tak mu to nevěřím.

"Možná proto mi Viktor vadí"říká mi s minimálním rozestupem, po mém očividném zaskočení se s mrknutím odebírá směr osuška.