Vypadni mi ze života

1.2K 62 5
                                    

 Ani nevím jakou dobu jsem strávila času u Nikovo mamky ale bylo mi to nějak jedno neměla jsem kam spěchat,zrovna teď sedím v Nikově autě a projíždím ulicí ve které bydlím už z dálky vidím něčí postavu stát před mým vchodem. S celkem velkým zájmem pozoruji a přemýšlím kdo by to mohl být, jako bych tušila že člověk který tam stojí čeká zrovna na mě. Když Nik zastavil všimla jsem si že tam stojí Viktor, netuším co tu dělá na ničem jsme domluvení nebyli.

"Nazdar, nějak se ti zvětšili kouty ne ?"řekl Nik směrem k Viktorovi rýpavou poznámku hned co vylezl z auta, dobře možná na tom není tak dobře jako třeba on ale co? Viktor se samozřejmě naježil, nemyslím si že je to tím že urazil to že už v tak celkem nízkém věku má kouty ale naštvalo ho to že mě vezl domu a že si myslí že jsem s ním byla celý den což není úplně pravda.

"Co tu děláš ?"zeptal se rozčíleně Viktor, předešel ke mně a neuvěřitelnou sílou si mě přitáhl k němu snad by mě i rozdrtil aby sobě tedy Nikovi mohl ukázat že patřím k němu. Fakt skvělí dva debilove si dokazují kdo je vetší alfa samec, to jsem přece chtěla ne ? Aby žárlil tak proč mi to je nepříjemný ?

"Odvezl jsem 'tvojí ' holku domu když ty toho nejsi schopný" řekl mu zas pěkně rýpavě a to tvojí dal do pěkně velké uvozovky, což Viktora vytočilo ještě víc a začal mi mačkat boky čím dál tím víc až jsem vypískla bolestí. Ať není naštvaný a nevybíjí si to na mě Nik má pravdu, s velkým zavrčením mi vytrhl klíče od vchodu z ruky a surově mě táhl za ním do mého bytu. Neříkám nic naháněl mi celkem strach.

"Viktore co blbneš ?"zeptala jsem se ho s mírním strachem v hlase, táhl mě do mé kuchyně kde mě prudce opřel o kuchyňskou linku. Strach ve mně začal panovat čím dál tím víc, mám ráda tvrdý sex to ano ale všechno co teď naskytovalo k této situaci mi nebylo vůbec ale vůbec příjemné. Žádné odpovědi se mi nedostalo, jako odpověď mi dal jen to že jsem slyšela to jak si odepíná pásek od kalhot a jeho kalhoty padají dolů k zemi. Další věc co šla k zemi byli i moje kraťasy a krajkované kalhotky, nevyšlo ze mě ani slovo strach z toho že hodlá právě udělat to co si myslím mě děsilo.

"Viktore já nechci!" Vykřikla jsem když mě začal osahávat na mém citlivém místě, nelíbilo se mi to ani trošku. Kroutila jsem se a vzpírala ale ani to nepomáhalo bylo to jakoby mě neposlouchal jakoby moje svolení nepotřeboval, mohla bych křičet o pomoc ale to už mi přišlo moc hysterie a hlavně kdo by mi šel asi pomoct ? A jak ?

I přes moje další množství nesouhlasu jsem nakonec byla zneužitá, můžu říkat zneužitá ? Asi můžu ne ? Nechtěla jsem to takže mě prakticky znásilnil. Přirážel do mě čím dál tím víc tvrději, prožívala jsem neskutečnou bolest jak fyzickou tak i psychickou. Připadala jsem si jako nic jako odpad. Když konečně skončil a začal se oblékat tak já jsem se sesunula k zemi jako hromádka neštěstí, brečela jsem potichu nechtěla jsem dávat najevo že mě zlomil, už zas.

"Vypadni"řekla jsem celkem jemně na to co se tady teď odehrálo ale já neměla ani sílu křičet, jen jsem s pohledem zabořením do země snažila nějak dát dohromady.

"Copak ?" zeptal se s překvapením v hlase jakoby mu nedocházelo co se tu teď právě odehrálo, přišlo mu to normální ? To jako nepochopil že nechci ?! Ať jde dohajzlu, končím s ním.

"Ublížil si mi Viktore ! Už zase.."ta bolest na srdci byla zpět..no spíš tu byla vždycky jen jsem jí vždycky vytěsnila.

"Vypadni mi ze života" řekla jsem už celkem arogantně, už jsem toho měla plny zuby.

Vysmál se mi do obličeje a se zvednutí telefonu který mu nejspíš přitom spadl na zem se vydal obout boty a konečně opustit můj byt, za dveřmi se nejspíš někdo skrýval protože jsem ještě Viktora před odchodem slyšela říct že mě ,,má v kuchyni a že si mě může konečně užít,,.

"Co se tady stalo ? Bouchal jsem na dveře snad.."donutil mě zvednout hlavu hlas Nika který po zjištění toho že se snažil zřejmě dostat ke mně do bytu celou tu dobu co mě tady Viktor znásilňoval, po tom co mě Nik spatřil polonahou a ubrečenou mu došli slova a absolutně ztratil pojem o tom co mi chtěl ještě říct.

Klekl si vedle mě a přitáhl si mě do obětí které jsem tak moc potřebovala, začal mě utěšovat. Věděl že je nejlepší mě dát nejdřív do lepšího stavu a až pak ze mě vytahovat co se stalo, zvedl mě do náruči a pomohl mi se dostat do sprchy kde mě nechal samotnou a já se mohla v klidu svléknou a aspoň částečně ze sebe smýt tu špínu která mě tížila. Ve svém saténovém župánku jsem vylezla z koupelny rovnou do obýváku který je spojený s kuchyní, nechtělo se mi to té kuchyně koukat natož chodit.

"Tady máš"řekl Nik milým hlasem když mi podával šálek bílého kakaa se šlehačkou a žužu bombonama, to nám vždycky dělala Nikovo mamka když jsme byli ještě caparti.

"Ty si to pamatuješ"zeptala jsem se ho se smíchem, snažila jsem se na to nemyslet a přemýšlet nad věcmi který mi dělají radost třeba toto kakao které jsem pila jako malá. Vždycky jsem si s kluky kradla hrnky vždycky jsem toho vypila nejvíc.

"Co se tu stalo kotě ?"změnil hned téma, chtěl vědět co se stalo i když si myslím že podle toho v jakém stavu mě tu našel tuší co se tu dělo. Přemýšlela jsem jak to říct nejtrefněji a nejrychleji, nechtěla jsem se v tom nimrat už nikdy.

"Rozešla jsem se s ním hned po tom co..potom co..mě.. zneužil"řekla jsem s těžkostí v hlase, nebude lehký se s tím vypořádat to už mi bylo jasný teď. Doufala jsem jen v to že se můžu na Nika spolehnout s tím že to bude jen mezi námi, maximálně se to dozví Bára a Radek nikdo jiný. Jakub se to nesmí nikdy dozvědět to stejný můj brácha, nechci aby si šli sednout za vraždu.

"Já ho zabiju!"vykřikl Nik a hned se zvedl a začal přecházet po pokoji, tahal se za jeho krásné vlasy za které ho milovali všechny holky. Jen jsem pozorovala jak chodí tam a zpátky nevěděla jsem co říct nechtěla jsem to ještě zhoršit, Nik je horká hlava.

"Už nikdy,přísahám nikdy na tebe nesáhne"řekl mi jeho rty kousek od těch mých, jeho hnědé kukadla si prohlédli celý můj obličej, jakoby si ujištoval že nedělá nic špatně. Přisál jeho rty na ty mé a daroval mi ten nejkrásnější polibek plný citu.

"Protože to nepřežije"řekl když se odtáhl od mých rtů a se zvednutí jeho klíčů od auta se vydal pryč z mého bytu, nemusela jsem ani hádat kam.

"Niku ne!" vykřikla jsem těsně předtím než se mi ztratil z pohledu, nevěděla jsem co dělat bylo mi jedno jak by mohl Viktor dopadnou, klidně ať mu zlomí žebra ale já měla strach o to co by se mohlo stát Nikovi.

Pohled Nika :

"Co je brácho ?" ozval se hlas v mém telefonu jednoho z mých kamarádů, kterému jsem zavolal hned co jsem vyjel na cestu.

"Jedu někomu zlomit pár kosti..myslím si že podrobnosti proč tě přesvědčí k tomu že budeš chtít taky" odpověděl jsem s úsměvem na tváři, můžete si říct že mi hrabe ale tohle se holkám nedělá a už vůbec ne jí.

"Uvidíme se u večerky"řekl jsem poslední větu než jsem to Filipovi položil, neberte to tak že jsem posranej a bojím se jít na něj sám to ne, chci jen aby poznal to že se pěkně seknul a že má Niky okolo sebe kurva hodně lidí který mu s radostí zlomí vlas když se na ní odteď už jen podívá.

Byl jsem na místě dřív než Filip, neví proč sem jede ale je mi jasný že až se dozví co ten kokot provedl jeho sestře tak z něj zůstanou maximálně tak ty hnusný boty. Když jsem vyděl jak má ten idiot úsměv na tváři a úplně v klidu si chlastá tak jsem se rozhodl jí na něj sám, což asi nebyl dobrý nápad když tam měl ty gorily ale co jdu mu rozbít hubu za každou cenu i kdybych měl být týden ve špitálu.

"Hej Viktore !" zakřičel jsem na něj s naštvaností v hlase, nestihl se na mě ani pořádně otočit a už mi přilítla první rána. Jak jsem říkal měl jsem počkat, ohnala se po mě hned po druhý ráně jeho gorila která na mě vzala rovnou kapesní nožík.

Nekonečno možnostíKde žijí příběhy. Začni objevovat