D.E.A.F. - Vše ještě nekončí

Bomba?

Alya a Nino čekali na své kamarády už venku, ale stále se neukázali.

„Co když se jim něco stalo? Pane bože, musíme se pro ně vrátit!“

„Počkej ještě, Alyo! Třeba se ukážou. Počkáme ještě pár minut a pak se tam vrátíme. Platí?“

„Fajn ale vůbec se mi to nelíbí...“

„To chápu. Ani já z toho nejsem zrovna nadšenej. Věř mi.“

„Jak se odsud dostaneme?!“ panikařil Adrien a začal si ukusovat nehty na rukou.

Marinette se celou dobu třásla a už to začala vzdávat.

„Mari, pojď ještě tudy. Tuhle cestu jsme ještě nezkoušeli.“

Rozeběhli se tou cestou, ale sotva vyběhli, Adrien se zastavil.

Marinette se na něj zmateně podívala.

Adrien chytil Marinette za tváře a přitáhl si ji blíž, aby mu viděla dobře na rty.

„Slyším nějaké divné zvuky...skoro jako kdyby tady někde tikala bomba...“

Marinette vykulila oči a skoro sebou švihla o zem, kdyby ji Adrien včas nechytil.

„Rychle odsud!“ řekl si Adrien víceméně pro sebe, protože Marinette na něj nekoukala.

Rozeběhli se znovu a tentokrát už opravdu správnou cestou k východu.

„Alyo, koukni!“ ukázal Nino dovnitř do vily.

„Oh můj bože, konečně jsou tady!“

Jen co vyběhli, všichni se hned obejmuli a Adrien jik mezitím začal vyděšeně vyprávět o tom, jak slyšel bombu.

„Bombu? Kdo by tam dával bombu?“ ptala se nevěřícně Alya.

„Nějakej šílenec,“ prohodil Nino a ještě dodal, „Hele nebyl tam s námi ještě někdo? Nějakej pár nebo tak?“

„Pane bože, máš pravdu-“ Alya to ani nestihla doříct a vila za nima vybouchla.

Utekli od výbuchu a když byli v dostatečné vzdálenosti, strnule stáli na místě.
Slzy jim stékaly po tvářích.

„Jsou mrtví..“

„Jseš si jistá, Alyo?“ zeptal se Adrien.

„Jo. S Ninem jsme nikoho utéct neviděli a cestou nikoho nepotkali. A nemyslím si, že by odešli ještě dřív jak my. Vždyť jsme tam byli sotva 10 minut...“

Marinette bylo špatně a necítila se vůbec dobře.
Opřela se o Adriena a společně šli všichni na autobusovou zastávku čekat na autobus.
Nino mezitím zavolal policii, aby to nahlásil.
Marinette všem ukázala zprávy od Juleky, ale poprosila je, aby o nich policii nic neříkali, že nechce riskovat, aby měla s Juleka problém.
Sice se to nikomu nelíbilo, ale vyhověli jí.

Za hodinu pro ně přijel autobus, do kterýho nasedli a jeli domů.

Ještě než odjeli, viděli už policajty, jak přijíždí k místu činu.

Oi oi oi po delší dobře další kapitola. 😂
Co si zatím o tomhle pokračování myslíte? 🤔
A asi jsem nemocná páč mě napadl námět na další příběh a už teď vím, že bych to zase vydávala, bůh ví jak, dlouho. 😂
A furt přemýšlím o tý anime knize.
Život Váhy be like. 😂✌️