Unhappy irresistible boy

Odmítnutí

Z pohledu Justina:

Koukala na mě překvapeně. Nadechl jsem se a spustil..

,,Vim že semnou nechceš mluvit a že mě nenávidíš ale já ti to musim říct" odmlčel jsem se a znova se nadechl ,,Ne..." chtěla něco říct ale já jí přerušil

,,poslouchej mě, teď budu mluvit já. Pamatuješ před rokem jak jsme byly v parku na té lavičce a jak Jazz zmizela? A já pak byl na tebe hnusnej a ponižoval tě?" zeptal jsem se ikdyž vim že to ví. Jen kývla na souhlas a nic neříkala.

,,Nikdy bych ti to neudělal pokud bych měl jinou možnost. V tu dobu mi Jazz unesl Taylor" stuhla ale pořád mlčela jak jsem jí řekl ,,vyhrožoval mi že jestli se s tebou budu dál vídat a bavit se, tak Jazz ublíží. Neměl jsem na vybranou a tak jsem byl na tebe hnusnej aby ses semnou nebavila což se taky stalo. Když Taylor viděl že mu to vyšlo tak mi jí vrátil. I potom jsem se s tebou nebavil protože jsem se bál o Jazz, aby mi jí neunes znovu. Když však Taylor odsud odjel tak jsem ti to všechno chtěl vysvětlit a dát to do pořádku, ale naoplátku si nechtěla ty. Nemohl jsem se ti ani omluvit když si se mi vyhýbala. Mrzelo mě to. Celej ten rok bez tebe byl pro mě težkej. Uvědomil jsem si že bez tebe nemůžu žít a že ty a Jazzinka hrajete v mym životě obrovskou roli. Bez vás bych tu nebyl. Ty a Jazz jste poslední co mi v životě zbylo a já o tebe nechci přijít Nel. Kdybych mohl vrátit čas tak to udělám ale bohužel to nejde. Omlouvám se za všechno co jsem ti způsobil a byl bych rád kdybys mi odpustila protože.." odmlčel jsem se a na pár sekund se koukl jinam.

Opět jsem svůj zrak upřel do jejích krásných očí ze kterých stékaly slzy.

,,protože tě miluju" dořekl jsem a setřel jí zlzy z tváří.

Z pohledu Nely:

Byla jsem v šoku. To co řekl mě překvapilo a i....dojalo.

Nemůžu tomu uvěřit. Takže celou tu dobu to dělal pro Jazmyn? A...a on mě miluje?

Bože je toho na mě trochu moc. Je pravda že je to i moje vina že jsem si ho nevyslechla ale...

Bože ale to nejde takhle. Já jsem se změnila a jsem už prostě jiná a slíbila jsem si že si s klukama dám pauzu.

Proč je to tak složitý? Nemůžu, prostě nemůžu z minuty na minutu změnit svůj názor. Fajn, nemohl za to ale to pro mě končí. Je už prostě konec.

Je mi to líto, nechci mu ublížit když si toho vytrpěl už tolik, ale nejde to.

Chápete mě? Asi ne. Ani já sama se nechápu.

Ale kdyby jste byly v mý situaci tak by jste to možná i pochopili.

Justin stál naproti mě a čekal na odpověď.

Bože proč?

,,já..já nemůžu promiň" slzy mi stékaly po tvářích když jsem vyděla Justinovu smutnou tvář

,,ale..." chtěl něco říct ale já ho musela přerušit ,,ne Justine...promiň mi to" řekla jsem a rychle odešla pryč.

Neměla jsem už náladu na nějakou školu tak jsem si vzala všechny věci a vyšla ven ze školní budovy.

Z pohledu Jusse:

Nevěděl jsem co mám dělat. Odmítla mě a odešla.

Už nevim co bych udělal. Vše jsem jí vysvětlil ale asi to nestačilo. Miluju jí ale ona mě ne.

Proč se to musí dít zrovna mě? Rodiče, Taylor, únos a teď i Nela.

Povzdechl jsem si a šel do třídy kde se odehrávala právě hodina angličtiny.

Vešel jsem a bezeslova jsem si šel sednout vedle Raena kterej na mě koukal s očekáváním.

,,pane Bieber když už přijdete pozdě tak je aspoň slušnost se omluvit" mluvila na mě učitelka Koner. Ježiš teď mám na ní fakt náladu

,,omlouvám se" jen jsem řekl a už jí nevěnoval pozornost.

,,tak co řekl si jí všechno?" zašeptal vedle mě Raen. Jen jsem kývl na souhlas a koukal z okna ven kde bylo krásné sluneční počasí. Ještě včera večer bylo hnusně a dnes už se to zase vyjasnilo.

Tyvole já jsem úplně na sračky a přemýšlím o počasí....dobrý ne

,,řekl si i že jí miluješ?" vyptával se furt Raen

,,řekl" odpověděl jsem ,,no a co ona?" byl zvědavej

,,odmítla mě" jednoduše jsem odpověděl a sklopil hlavu přičemž jsem zaujatě sledoval svoje bílý Supry.

Raen se na mě lítostně podíval a řekl ,,to je mi líto bro"

Zvedl jsem hlavu a chtěl mu odpovědět ale přerušil mě hlas učitelky Koner ,,neruším vás?" koukala na nás s nadzvednutým obočím

,,rušíš!!" řekl nevrle Raen. Celá třída vybuchla do smíchu. I mě se docela chtělo smát. Raen mě vždy dokáže rozveselit.

Když nemáte náladu stačí přijít za Raenem a po 2 minutách se už válíte na zemi.

,,pane Butlere co si to dovolujete?" vybuchla Koner

,,já myslel že jste se ptala?" odvětvil Raen. Bylo to vtipný pozorovat je. Ikdyž nemám náladu tak jsem se smál taky.

,,Bieber je tu něco vtipného?" zařvala prozměnu na mě. Dyť se tu smějou všichni? Chtěl jsem odpovědět ale v tu chvíli zazvonilo. Ufff konečně přestávka

S Raenem jsme se odebrali na chodbu a šli směrem k našim skříňkám. S Raenem trávim hodně času. Jsme nejlepší kamarádi a tak chodíme furt spolu a říkáme si všechno, je to jako můj brácha.

Šel jsem ke své skříňce a pak se i s Raenem vydal na další hodinu.

***

Po škole jsem nasedl do auta a jel domů. Celou dobu jsem jak bez duše. Furt myslim na Nel. Teď už jsem jí ztratil doopravdy. Nechce mě takže s tim nic nenadělám...bohužel

Vim že si asi říkáte že jí moc nemiluju když o ní ani nebojuju a hnedka se vzdávám, ale.....je to jinak

I přesto co se všechno stalo, děje a bude dít.

Moje láska k ní nikdy nevyprchá....

Z pohledu Nel:

Domů jsem nešla. Rodiče by mě zabili kdyby zjistili že jsem nebyla ve škole.

Celou tu dobu jsem se procházela a přemýšlela.

Asi vám nemusím říkat o čem...

Já prostě nemůžu na to přestat myslet. Na to, jak tam stál a vše mi vysvětloval. Na to, jak mi vyznal lásku a na to, jak byl zklamaný když jsem ho odmítla.

Pořád nad tim přemýšlím a pomalu si i uvědomuju jakou chybu jsem udělala a jak jsem mu tim ublížila...opět

Tahle část je hodně nevydařená já vím tak se omlouvám příští už bude lepší a do dalších částí se tam bude dít to, na co asi všichni čekáte :)