Unhappy irresistible boy

Konečně spolu

Z pohledu Justina:

Otevřel jsem vchodové dveře a ten kdo tam stál mě opravdu překvapil

,,Nel" vydechl jsem

Z pohledu Nel:

Celou dobu jsem přemýšlela. Poslední dobou nedělám nic jinýho. Je těžký  zapomenout na ty slova které mi Justin řekl. Furt se mi přehrávají v hlavě jako nějaký film.

A víte k čemu jsem došla? Ještě včera bych řekla že k ničemu, ale dnes jsem si jistá že k věci kterou jsem si do teď neuvědomovala. Byla jsem tak blbá nebo slepá? Nejspíš oboje.

Ale teď už vim co cítim. Sice pozdě ale přece. 

Právě jdu směrem k Justinovi domů. Ano...miluju Justina a byla jsem fakt kráva že jsem si to připustila až teď. Je mi líto všeho co jsem za poslední dny udělala. Ublížila jsem mu a já se bojim že mi neodpustí. 

Miluju ho a jsem hrozně šťastná že ho mám. Vlastně ho ještě nemám ale to hodlám změnit.

Zastavila jsem se před Justinovým barákem nebo vilou? Zhluboka jsem se nadechla a zazvonila. Asi po 5 minutách se ve dveřívh objevil Justin. Měl mokrý vlasy a celkově vypadal sexy. Bože nad tim můžu přemýšlet až potom.

,,Nel" vydechl překvapeně. Musela jsem se pousmát.

,,em....ahoj" řekla jsem. Byla jsem nervozní. A bála jsem se. Čeho? Nejspíš odmítnutí.

Chvilku jsem takhle ještě stáli a koukali na sebe ale pak se Justin probral a malinko odstoupil odedveří ,,promiň pojď dál" řekl a pousmál se ,,děkuju" úsměv jsem mu opětovala a vkročila dovnitř. Šla jsem směrem do obýváku a tam se posadila na sedačku. Po chvíly přišel i Justin a sedl si vedle mě.

,,emm....tak proč jsi přišla?" zeptal se. Chtělo se mi brečet ale ani nevim proč.

,,no já...chtěla jsem se ti omluvit a taky..." odmlčela jsem se a zase pokračovala ,,ti chci něco říct"

Než Justin stačil něco říct tak jsem začala mluvit já ,,víš....já se ti chci omluvit za to jak jsem se chovala a taky ti chci říct že cítím to samé" opět jsem se odmlčela. Justin nechápavě skrčil obočí a čekal co dál řeknu. Vtuhle chvíli jsem mu byla vděčná že mi do toho neskáče. Nadechla jsem se tedy a pokračovala jsem ,,Byla jsem blbá že jsem tě odmítla. Prožil sis toho tolik a já tě ještě takhle sklamala. Miluju tě tak....." Justin mě přerušil ,,nepotřebuju lásku ze soucitu" zamračil se a vstal 

Okamžitě jsem začala kroutit hlavou do nesouhlasu aby si to nemyslel ,,Ne! pochopil jsi to špatně, nech mě domluvit" řekla jsem a on se na mě znovu otočil ,,Nechci aby sis myslel že tě miluju ze soucitu protože to tak není. Uvědomila jsem si to pozdě ale já prostě bez tebe nemůžu žít. Tyhle dny byly pro mě těžký.....to co si mi řekl ve škole se mi urylo do paměti a po času jsem si uvědomila že to tak cítim stejně. To co se stalo stalo se. Hoďme to za hlavu. Nežijeme minulostí ale přítomností. Miluju tě Justine" skončila jsem a sklopila hlavu. Chvilku bylo ticho ale pak jsem na svých rukou pocítila ty Justinové. Vytáhl mě k sobě nahoru a zadíval se mi do očí ,,taky tě miluju ani nevíš jak si mi chyběla" řekl a vášnivě ale jemně mě políbil. 

Byl to nepopsatatelný pocit. Ty jeho měkké rty na těch mých. Miluju ho strašně moc. Proč jen jsem byla tak hloupá. No teď už to nebudu řešit. Odtrhli jsme se od sebe a Justin se na mě zářivě usmál a pevně mě obejmul ,,teď už mám vše co jsem si přál" zamumlal mi do krku a zatočil senou v náruči. Smála jsem se stejně tak i Justin.

Do obýváku přiběhla Jazmyn ,,Justine proč obýmáš tetu Nel?" zeptala se. Justin se zasmál a vzal si Jazmyn na ruce a začal jí lechtat. Oba se smáli a byl to krásný pohled na ně. Konečně na Justinovi vidim upřímný úsměv a fakt že je šťastný.

,,Nooo.....protože spolu chodíme" odpověděl Juss a mrknul na mě

,,vážně? A to už nebudu tvoje jediná princezna?" posmutněla Jazz ,,Jezzinko, ty budeš vždy má jediná princezna neboj se" pousmál se Juss na což Jazz radostně vypískla.

Z pohledu Justina:

Konečně. Konečně je obě mám u sebe. Teď jsem opravdu šťastný. Mám úžasnou přítelkyni a úžasnou sestřičku a obě nadevšechno miluju.

Jasně....ještě pár lidí by tu bylo které mi tady doopravdy chybí ale Nel má pravdu, nežijeme minulostí ale přítomností.

Člověk si myslí že vše ztratil, ale po čase se objeví někdo kdo vám tu ztrátu dokáže nahradit. Jasně že nezmizí, jenom se zjemní. A vtuhle chvíli je to Jazz a Nel kdo mi ji nahradili.

Tak konečně jsou spolu že? Já vim, trvalo to dlouho ale tak přece. :D