Ç'est la vie [Ereri/Riren]

10.

*o 4 dny později*

Dnes je den pohřbu. Stále tomu nemůžu uvěřit, že je mrtvý. Myslím, že je tady se mnou. Že to byl zlý sen. Pořád si čtu náš chat úplně od začátku. Tak moc mi chybí.

Přijdeme s mamkou na hřbitov a jdeme k jeho hrobu. Přijdeme. Už tam je jeho rodina a přátelé. Cítím, že budu brečet a to ještě pohřeb ani nezačal.

Je konec pohřbu. Jdu s mamkou domů. Vlasy mám v obličeji. Brečel jsem celou dobu pohřbu, ale nebyl jsem sám.

Přijdeme do bytu a já hned zalezu do pokoje. Převléknu se do tepláků a mikiny. Lehnu si do postele a koukám na Erenovi fotky, které jsem si pověsil na skříň a na stěny. Mamka říkala, ať si je dám dolů, abych na něj nemyslel, ale bylo by to zbytečné. Myslím na něj pořád. Znova mi stékají slzy po tváři. Hlavu zabořím do polštáře. Brečím.

*o týden a půl později*

Život bez něj nemá smysl. Pořád se mi o něm zdají sny o tom, jak jsme šťastný a máme spolu rodinu. Někdy ho i vidím. Možná to jsou jen halucinace. Ztratil jsem chuť k jídlu. Mamka už je ze mě na nervy. Byla u nás i několikrát Hange. Vždycky se mě snažila rozveselit, ale nikdy se jí to nepodařilo.

Teď sedím v pokoji. Na stole mám prášky a alkohol. Vím, že teď zklamu Erena, že nedodržím slib, ale já už nemůžu. Na stole leží dopis, který jsem napsal pro Hange a pro mamku, ve kterém stojí:

Mami, promiň mi to, co jsem udělal. Já už jsem to nezvládal. Vždyť víš, jak jsem na tom byl. Tak si to nedávej za vinu. Chci ti napsat, že jsi byla úžasná máma <3. Lepší jsem si ani nemohl přát <3. Děkuji za všechno co jsi pro mě udělala. Děkuji za to, že jsi při mě vždycky stála. Vážím si toho. Moc <3. Tohle vzkaž Hange.
Hange, byla jsi skvělá kamarádka <3. Nikdy jsem ti to neřekl, ale měl jsem tě vždycky rád a byl jsem vděčný za to, že jsi přišla za mnou a začala jsi se se mnou ve škole bavit. Zůstaň vždycky tak šílená, jako jsi byla doteď.
Měl jsem vás obě rád <3.

                                                  - Levi

Vezmu prášky a dám si je do pusy. Zapiju je silným alkoholem na ex. Spadnu ze židle. Mlží se mi před očima a po tváři mi stékají slzy. Upadnu do říše věčných snů.

Konec.

Chci poděkovat všem, kteří tenhle příběh dočetli <3. Vážím si toho, protože vím, že mi psaní příběhů moc nejde, ale pokusím se zlepšit <3.