roman a zoja

tak to neni

zoja: romane 

roman:ano potřebuješ něco

zoja: já jen potřebuju s tebou mluvit

roman : tak jo může to chvilku počkat

zoja:jasně

roman:tak za hodinu na lekařáku ?

zoja:jo a díky 

roman dal zoje pusu a šel 

za hodinu :

roman: promin že jdu pozdějc

zoja:dobřý

roman:o čem se mnou chceš mluvit ?

zoja: no nechtěla jsem ti to původně říkat ale bylo by to vůči tobě spravedliví měl by jsi to vědět 

roman:no?

zoja: no já  ....já vím že v rusku jsi dělal na jednom výzkumu 

roman:aha

zoja:no a kdyby se spojilo to co jsi dělal ty s tím co máme hotový mi no tak by se dal můj výzkum uskutečnit no a tak jsem to spojilo

roman: takže ty jsi mě vůbec nemilovala předstírala jsi to jenom kvůly tomu aby jsi to ze mně vytáhla .

zoja:ne já já  no vlastně jo ale ted je to jiný proto ti to říkám uvědomila jsem si že to byla chyba

zoja položila ruku na romanovu opřenou o stůl 

ale jenom sebou cuknul a vstal 

zoja:odpust mi to

roman: to asi nejde mohla si rovnou říct že mě jenom vodíš za nos 

zoja: promin miluju tě 

roman zavřel dveře 

zoja :doprdele 

pohled zoji: doprdele tohle celý jsem vůbec neměla dělat já o něj nechci přijít já ho miluju  

říkala jsi pro sebe celá ubrečená strávila zbytek služby na lekářáku a brečela 

ale pak měl roman po službě a šel se převlíknout 

roman: zojo?

zoja: rychle si utřela slzy a vyběhla z lekářaku šla zadním vchodem nevěděla kam má jít a tak šla sedla si před nemocnicí na lavičku a brečela dál    (pršelo)

roman šel za davidem :

david: ahoj potřebuješ něco?

roman :vlastně ano

david: s čím mohu pomoct ?

roman : já jedu pryč

david:  kam panebože 

roman: vlasně spíš letím pryč

david: co??

roman: já tady být dál nemužu

david:kvůly zoje?

roman: no ... jo jak si na to přišel

david:no tak oba jste skleslý jak... takže   ty chceš kvuly ní odlítat až do ruska  ona zase se chce zabít venku před nemocnicí 

roman:cože?

david:co?

roman: ona se chce zabít jak si na tohle přišel

david:ty to nevíš?

roman:no tak jak vidíš tak asi ne 

david: řízla se do obou zápěstí leží na boxu 

roman: kde 

david: na jedničce 

roman běžel  za zojou 

roman: co jí je ?

lucka: uřízna si půlku ruky asi už jí tu ruku nezachráníme 

roman: to nejde vždyt je doktorka ruku potřebuje 

lucka:budeme dělat co je možné jedeme na sál 

roman: můžu ti asistovat 

lucka: romane nic proti tobě ale vezmu si radši davida je to zoja a byl by si na sále asi vystresovanej
Roman :dobře