Zázraky se dějí ✔︎

❄️21. prosince

Marinette se probudila až v půl desáté a jelikož už byly prázdniny, mohla si přispat. Když se tedy vzbudila, vzala si do ruky mobil a projížděla instagram. Pak všimla, že je Adrien aktivní a zamračila se. Měla tam od něj spoustu zpráv a tak mobil raději vypnula. ,,Marinette! Víš, že si šlapeš po štěstí!"okřikla jí Tikki. ,,Musíš s tím začínat hned po ránu?"zeptala se otráveně Marinette. ,,No je to tvůj život." ,,Ty jsi na mě naštvaná?" ,,Jo! Protože se chováš strašně. Adrien a Chloe jsou dlouho kamarádi a ty si hned myslíš, že spolu něco mají a nenecháš si to vysvětlit!"zakřičela na ni Tikki a odlétla pryč.

Marinette se smutně svalila do postele. ,,Zlatíčko, už jsi vzhůru?"ozval se po chvíli hlas Sabiny z obýváku. ,,I kdybych nebyla, tak teď už jsem díky tobě."odpověděla otráveně Marinette. ,,Stalo se ti něco?"zeptala se jí Sabina, když nakoukla do pokoje. ,,Ne, jsem v pohodě."odsekla. ,,Jen chci být sama." ,,Tak dobře. Pak si přijď pro snídani."řekla Sabina a raději odešla. Marinette se dál povalovala v posteli. Asi po hodině se že zdola ozvaly hlasy. ,,Děkuju paní Chengová."říkal velice známý hlas. Za chvíli se ozvala kroky a hned na to se otevřel poklop a z něho vylezla Alya.

,,Čau kočko! Tak teď mi konečně vysvětlíš ten ples a proč si mě včera tak odbyla."prohlásila jakmile vešla dovnitř. Marinette si schovala hlavu do dlaní. ,,No povídej. Já čekám."rozkazovala Alya. ,,Tak jo. Jak jsme byli na tom plese, tak jsem šla na záchod a když jsem se vrátila, Adrien se objímali Chloe a ona mu ještě dala pusu. Na tvář."vysvětlila Marinette. Alya na ni chvíli zírala a Mari nechápala o co jí jde. ,,To je jako všechno? Kvůli tomu si utekla? Ty sis jako myslela, že spolu něco mají nebo co jako?"začala se po chvíli vyptávat, když ji došlo, že Mari už skončila. Marinette kývla. ,,Marinette! Promiň mi to, ale ty jsi vážně blbá! To co jsi viděla bylo, že Chloe jen děkovala Adrienovi za nějakou kabelku, kterou strašně moc chtěla. A ty sis vážně myslela, že spolu něco mají? Jedno objetí a pusa na tvář? Neměla bys zajít k psychologovi?"vykládala Alya.

,,To je...pravda?"zeptala se potichu Mari. ,,No jasně! A jak tě znám, tak určitě Adriena zase ignoruješ že? Okamžitě mu napiš ať se sejdete!" ,,Ale to bude trapas!"povzdechla si a zase složila hlavu do dlaní. ,,To možná trochu bude, ale přece si nenecháš utéct svou životní lásku!" ,,Jaká zas životní láska Alyo? Přesně tohle ukazuje na to, že s Adrienem máme být jen přátelé. To nám to fungovalo." ,,To teda ne! Marinette by jste si souzeni!"rozhodla Alya. ,,Alyo, ne. Budeme jen kamarádi. Zajdu za ním a domluvíme se takhle."

Alya usoudila, že nemá cenu jí přemlouvat. ,,Ale stejně to mezi vámi zase zajiskří a skončíte spolu."dodala nakonec. Marinette se na ní ušklíbla a zakroutila hlavou. ,,Ne. Jen kamarádi."prohlásila. Alya se plácla rukou do hlavy a to samé udělala ve svém úkrytu i Tikki. ,,No tak se běž připravit za Adrienem. Já si večer ověřím, jestli si tam opravdu byla."upozornila jí Alya a rozloučila se. Marinette se také rozloučila a pak popadla mobil.

Na internetu si našla adresu Agrestů, ale nebyla si jistá, jestli tak opravdu chce jít. Na obrázcích vypadala jejich vila docela děsivě. ,,Na co čekáš Mari? Obleč se a běž!"povzbudila jí Tikki. ,,Já nevím Tikki. Bude to trapný." ,,To zvládneš. A jak říkala Alya, jste si souzeni."mrkla na ní a očividně už nebyla tak naštvaná. Marinette se v rychlosti oblékla a popadla svojí kabelku. Vyběhla z pekárny a za chvíli už seděla v autobuse. K vile Agrestů to nebylo moc daleko a tak se zanedlouho ocitla před bránou k té obrovské vile. Asi po deseti minutách zíraní se odvážila zazvonit.

,,Kdo jste?"ozval se ženský hlas. ,,Dobrý den, já jsem Marinette Dupain-Chengová a jsem Adrienova kamarádka. Mohla bych jít za ním?"řekla nervózně. ,,Je mi líto, ale nevím o tom, že vy byste byla Adrienova kamarádka. Jste jen nějaká potrhlá fanynka co se k němu chce dostat, takže vás dál nepustím."odpověděla žena a vzápětí kamera zmizela. Marinette zkusila zazvonit znovu, ale nic.

Vydala se tedy za roh vily, kde ji nikdo neviděl. ,,Tikki? Co mám dělat? Když mu napíšu, bude se se mnou chtít sejít?"zeptala se. ,,Můžeš využít přání."navrhla Tikki. ,,Dobře. Tak si přeji sejít se s Adrienem a nejlépe bez nějakých problémů."prohlásila a Tikki zazářila. Chvíli se nic nedělo, ale pak se vrata od vily otevřely a z nich vyjela černá limuzína, kterou Marinette poznávala. Rozjela směrem k ní a přímo před Mari zastavila. Z limuzíny vystoupil Adrien překvapený, že jí tady vidí.

,,Marinette? Co tady děláš?"zeptal se. ,,Já jsem šla za tebou, ale nepustili mě dovnitř."vysvětlila. ,,Aha. A co jsi potřebovala?" ,,Přišla jsem se omluvit. Za to jak jsem utekla z toho plesu. Víš já jsem tě tam viděla s Chloe a myslela jsem si, že spolu něco máte, ale Alya už mi to všechno vysvětlila. Omlouvám se za to."vysypala ze sebe na jeden nádech. ,,Jo...aha. No to se nemusíš bát. S Chloe jsme jen kamarádi. Jak jsem ti říkal, nikoho jiného vlastně nemám." ,,Já vím. Jsem blbá. A ty si nezasloužíš mít někoho tak blbýho jako jsem já. Takže si myslím, že bude nejlepší, když zůstaneme jen kamarádi. Tak to bylo lepší." ,,Ty nejsi blbá Marinette. Já chápu, že to mohlo vypadat jako že spolu něco máme."povzbudil jí Adrien.

,,Ale i tak. Prostě se k sobě nehodíme. Zůstaneme, ale kámoši."rozhodla Marinette. Adrien chtěl něco namítnout, ale přerušilo ho troubení auta. Gorila na něj naštvaně koukal, protože už měli jet. ,,Ehm...nechceš jet se mnou? Jedu na focení a to je v tom parku kousek od tvého domu."navrhl. ,,Tak dobře."souhlasila Mari a oba nastoupili do auta. Gorila z toho nebyl úplně nadšený, ale rozjel se směrem k parku.

Když dorazili do parku, Adrien a Marinette vystoupili a limuzína odjela čekat na parkoviště poblíž. ,,Tak já asi půjdu."oznámila Marinette, ale přerušil jí fotograf Vincent. ,,Kam byste chodila slečinko? Perfektně ladíte tady s Adrienem a nám zrovna onemocněla modelka co s ním měla fotit jednu kolekci."prohlásil. ,,Ehm... Vy po mně chcete, abych byla modelkou?"zeptala se nevěřícně Marinette. ,,No jasně! Vždyť jste na to jako stvořená. Je to maximálně tak na půl hodiny." Marinette se podívala na Adriena, aby věděla, co si o tom myslí. ,,Milou společnost bych uvítal, ale když Vincent řekne, že je to na maximálně na půl hodiny, znamená to tak minimálně dvě."varoval jí Adrien. ,,Co bych pro tebe neudělala."usmála se Mari a táhla ho k fotografovi.

Oblékli si oblečení, které měli nafotit a vydali se k Vincentovi. Ten je začal různě upravovat, aby z toho měl perfektní fotky. Asi po hodině začali být oba unavení. ,,Přál bych si, aby už to skončilo."zašeptal Adrien. ,,Vždyť to není tak strašný."opáčila Marinette. Adrien protočil očima. Neuvědomil si ale, že vyslovil přání a tak zničehonic zazvonil Vincentovi mobil. Chvíli s někým mluvil a pak se otočil na Marinette a Adriena. ,,Je mi to líto děti, ale máme stav nouze. Potřebují mě. Takže to musíme pro dnešek ukončit. Doufám, že se ještě někdy uvidíme slečno Marinette."oznámil a začal uklízet svoje věci. Marinette to celé podezřívavě sledovala a Adrien doufal, že si ničeho nevšimla. ,,Já ještě začnu věřit na zázraky."zasmál se nervózně a Marinette se na něj jen pochybně podívala a hluboce se zamyslela.

__________________________________________

Tak dneska jsem to stihla před půlnocí. Máme je usmířený, ale jsou jen kamarádi a Marinette už pomalu začíná tušit, že Adrienovi taky někdo plní přání. A taky jak to dopadne s Gabrielem🙊 No máte se v posledních kapitolách ještě na co těšit😅 Snad se vám tahle líbí ♥️🥰

Ladynoiircz 💝